Něco z historie

Rane gotický kostel (zvaný též Havírský), založený na sklonku 13. století na skalnatém ostrohu kolínského predmestí Hroby, puvodne nad starým recištem Labe. Nepotvrzené datum k této stavbe se váže k roku 1292. Stavbu kostela financovali kolínští meštané ze svých výtežku pri dulním podnikání v kutnohorské oblasti, dostaven byl ale až v prubehu 1. ctvrtiny 14. století a pozdeji byl kolem roku 1500 pozdne goticky upraven.

Poprvé kostel zpustl za tricetileté války (1618 – 1646), kdy okolo kostela táborili vojáci a znicili ho. Následne byl opraven a v roce 1682 se zde opet konaly bohoslužby. V letech 1760 – 69 došlo k barokní prestavbe pod vedením stavitele J. Petržílky. Za reforem Josefa II. byl kostel v roce 1786 zrušen a následne zpustl podruhé. Po zrušení kostela byly na okolním hrbitove pohrbíváni do roku 1882 (do zrízení mestského hrbitova na Zálabí) pouze lidé, kterí zemreli na choleru a také sebevrazi.

Obnovy se kostel dockal tentokrát ž v letech 1911–13, s následnou opravou provedenou v prubehu roku 1933. Dne 1. listopadu 1933 byl kostel znovu vysvecen Václavem Davídkem. Behem spojeneckého bombardování Kolína 17. – 18. dubna 1945 byl kostel ponicen a opet zpustl. V roce 1963 zahájili kolínští patrioti bratri Kamarýtové již tretí obnovu kostela. Jelikož se ale jednalo o soukromou iniciativu, skoncila pouze u znovuzaklenutí presbytáre. V 90. letech 20. století došlo ješte k cástecnému dozdení severozápadního nároží kostela.

Od roku 2005 obývají zríceninu kostela bezdomovci, kterí bohužel dokonávají dílo zkázy. V jejím areálu vytvorili smetište odpadku, zdi jsou opáleny od ohne (v ríjnu 2006 zde dokonce založili požár který museli následne likvidovat hasici).

Současnost

Z kostela se dochovala predevším obdélná lod vystavená z lomového kamene se vstupním portálem z prelomu 15. a 16. století v severní stene. Pískovcový pozdne gotický portál je opatren profilovaným ostením s motivem oslího hrbetu. V presbytári, vystaveném rovnež z lomového kamene a oddeleném od lodi lomeným vítezným obloukem, se dochovaly zbytky jednoho pole krížové klenby s pískovcovými žebry hrubého klínového profilu, sklenuté na jehlancové konzoly, vše z doby pred rokem 1300. Klenutí vrcholilo pískovcovým svorníkem s reliéfem ružice (výška 25 cm, prumer 54 cm), který je dnes v kolínském muzeu. Ve východní stene knežište se zachovalo úzké okénko s hrotitým záklenkem, rovnež z konce 13. století. Uvnitr zrícenin se nachází težce poškozený renesancní náhrobek Šimona Šilhánka z Choustníka z roku 1624. Skromné pozustatky kostelního mobiliáre (vesmes barokního z druhé poloviny 18. století) byly po druhé svetové válce preneseny prevážne do chrámu sv. Bartolomeje a do klášterního kostela sv. Trojice.

Aktuálne:

V lednu roku 2008 byl kostel zverejnen mezi nejohroženejšími památkami CR na seznamu Národního památkového ústavu, rychlá likvidace této unikátní památky (jedné z nejstarších ve meste) je zarážející a necinnost príslušných orgánu ješte více. V polovine roku 2008 byla v místním tisku publikována predstava kolínského vikariátu o obnove kostela, která by byla spojena s demolicemi na sousedních pozemcích, vybudováním prístupové cesty a vykácením náletových porostu okolo zríceniny. Zdivo lodi vlastního kostela by bylo podle prvních predstav dozdeno, vsazena by byla nová okna a celou stavbu by uzavrel jednoduchý krov se strechou. Interiér by následne mohl sloužit jako príležitostná galerie.

Pri hledani cache neni treba vstupovat do blizkosti kolejiste ci dokonce primo do koleji a vystavovat se tim nebezpeci.

--> Cache by Gitt, adopted by petulinka1 <---