Horky nad Jizerou Multi-cache

Horky nad Jizerou - kostel a zamek

Kostel sv. Mikuláše v Horkách nad Jizerou zadní cást lodi má novou strechu, do strechy je udelán pracovní otvor, omítka silne poškozena, natrít, z rímsy v prucelí opadávají cihly (nad vchodem je ochranné bednení)

Kostel sv. Mikuláše nechal v letech 1723-25 postavit Maxmilián Hartmann z Karlštejna. Stavbu provedl boleslavský stavitel italského puvodu Mikuláš Rossi, na výzdobe se podílela socharská dílna M. Brauna. Kostel je obdélná jednolodní stavba v cele s hranolovou dvoupatrovou veží zakoncenou barokní cibulí. Presbytár je dvouboký, na jihu s prístavkem sakristie v prízemí a oratorí v patre. Západní prucelí je cleneno pilastry se stredním velkým oknem a Braunovými sochami sv. Šebestiána a sv. Mikuláše v nikách po strane. Lod se zdenou kruchtou je zaklenuta dvema poli hladké krížové klenby, presbytár valenou klenbou. Interiér mel výzdobu prevážne barokní se sochami a reliéfy z Braunovy dílny.

Zámek

Na pravém brehu Jizery, na míste dnešního zámku v Horkách nad Jizerou, vznikla patrne v první polovine 14. století tvrz Brodce jako operný bod strežící brod pres reku. Jako první majitel tvrze a osady Brodce ležící na protejším brehu Jizery je v pramenech uváden pred r. 1346 Franek z Brodce. V prubehu 15. a 16. století se v držení brodecké tvrzze strídali príslušníci ruzných šlechtických rodu (pred r. 1418 Škopkové z Dubé, 1426 – 1433 Jan z Obríství, 1505 – 1561 Vancurové z Rehnic, 1561 – 1623 Kaplírové ze Sulevic).
O podobe tvrze nemáme až do zacátku 16. století žádné zprávy. V jejím podhradí vznikla v prubehu 15. století osada Horky a toto pojmenování se casem vžilo i pro samotnou tvrz, zatímco ves na protejším brehu Jizery, povýšená v r. 1575 na mestecko, si podržela puvodní jméno Brodce. Na pocátku 16. století – asi za Vancuru z Rehnic – byla brodecká tvrz prestavena v renesancní zámek, jehož dominantou se stala mohutná ctyrboká kamenná vež. V r. 1623 byl zámek se statkem konfiskován Václavu Kuplíri ze Sulevic za jeho úcast na ceském stavovském povstání v l. 1618 až 1620 a získal je Matyáš Hartman z Klarštejna. Soucasná podoba objektu je výsledkem prestavby ve 20. a 30. letech 18. století, kdy Hartmanové z Klarštejna prestaveli renesancní zámek v barokním slohu. Je to dvoukrídlá patrová budova, v jejímž nároží byla ponechána a v barokním stylu upravena puvodní vež. Severní krídlo zámku je postaveno na základech starého renesancního objektu. K zámku priléhá terasovitý park se zdenou balustrádou a v jeho bezprostredním sousedství je kostel sv. Mikuláše, postavený v l. 1723 – 1725 patrne podílel i na prestavbe zámku. Kazatelna a tri bocní oltáre pocházejí z dílny Matyáše Brauna, tri oltární obrazy jsou dílem malíre J. K. Monse. Zámecká kaple Narození P. Marie byla postavena v r. 1762. Po smrti posledního príslušníka rodu Františka Václava Hartmana z Klarštejna v r. 1738 zdedila panství jeho sestra Polyxena, jejíž syn Maxmilián Desfours prodal Brodce a Horky Clam-Gallasum. R. 1805 je získali Kosticové-Rieneckové (do r. 1919). Po r. 1945 se stal majitelem zámku ceskoslovenský stát. Dnes je v budove umísteno zemedelské odborné ucilište s internátem.

Na uvodnich souradnicich kes nehledejte, da se zde zaparkovat vuz. Nyni se presunte na souradnice:
N50°19.639
E014°51.407
Zde je vstup na nadvori zamku, vedle brany napravo stoji lampa, kde si vsimnete turisticke znacky, ktera ma barvu:
zluta - A=5
zelena - A=7
cervena - A=8
modra - A=2
 

Odtud se vydate po schodek smerem ke kostelu na souradnice:

N50°19.671

E014°51.414

Cestou sem spocitejte vsechny schody, vyjimaje schody primo u kostela. Pocet schodu - cilso BC. A na uvedenych souradnicich pohledte na kostel a spocitejte sochy vyjimajici se na pruceli. Mate cislo D.

Finalku naleznete zde:

N50°19. (D+D) (D+C+C) (B+D)

E014°51. (A/2) (D-C) (A+1)