Tato keš Vás provede po nekolika Mnichovohradištských místech a okolí, které už neexistují, nebo po nich zbyly jen pozustatky, které si clovek ani neuvedomuje, nebo o nich ani neví. Takže necekejte, že neco uvidíte. O finálce neexistují ani žádné písemné zmínky v archivech . Což jsem si zjištoval od archeologa Petra Jence, jehož prednášky jsem se zúcastnil a nedávno jsme meli debatu na ruzná témata z historie mesta a okolí.
Abych se vyhnul ruznému rýpání, jak to bývá v poslední dobe cím dál modernejší jev v geocachingu, tak upozornuji, že trasa je nekolik kilometru dlouhá. Pro lenochy a Ftf pomatence-je to prevážne drive. V míste finálky jsem byl jen na jare a na podzim, takže pres léto muže být terén zarostlý plevelem a vším možným. Také indicie, které jsou na zemi, mužou být v zime pod snehem. Všechno je terén 1-1,5 , jen finále je lehká 3.
TAKŽE VYRÁŽÍME DO TERÉNU
HAŠKOV-HOSPODA
Putování zacíná ješte v obci Veselá v dolíku, kde zacíná bývalý Liaz, nyní prumyslová zóna, ale kdysi též Haškov. Tam kdysi stávala hospoda. Ale podle povesti se na Velký pátek zlopovestná hospoda propadla do zeme. Podarilo se mi získat opis staré kroniky, kde je o této události zmínka.
K tomuto místu existuje i povest a faktické informace.
Poloha blíže Veselé, na rozcestí státní silnice a úvozu k Ptýrovci, slove „v malíní." Lidovým podáním se dochovala povest, že v hospode na tomto míste stávající, se k pohoršení okolního lidu velmi hýrilo. Když toto ani na Velký pátek neustalo, byl kolemjdoucí pocestný velmi rozhorcen a ve hnevu proklel krcmu, která se v tom okamžiku propadla do zeme.
Nevím, kdy a jak povest vznikla. Hospoda tam však skutecne bývala, jak dokazuje zápis v knize „Purkrecht vsi Veselé," založené r. 1574, v nemž cteme: „léta 1615 koupil Michal, šenkýr, od Jeho Milosti pana Vratislava z Mitrovic krcmu v Malíní za 250 kop. K tomu mu ponecháno kousek reky Jizery, z níž každého roku pri sv. Bartolomeji 45 grošu míšenských bez prodlévání složiti povinen jest."
„Léta 1619 ve stredu po sv. Jane z Husince, tj. 120. Juli, byla malínská krcma od konšelu rychty ptejrovské prošacována za 250 kop." Místu se dnes ríká, patrne po nekdejším sousoší, také „U nejsvetejší trojice." Stojí na nem štíhlý toskánský sloup s letopoctem 1703.
Úkol-Takže stojíte celem k Toskánskému sloupu se ctyrbokou kaplickou nahore. (vidíte kríž) Za zády máte jediný strom, který tam roste. Z jedné strany kaplicky je postava s mecem. Z jaké strany ? A = z pravé c. 3 z levé c. 5 vzadu u plotu c. 7 .
VZHLEDEM K TOMU, ŽE SLOUP JE ZŘEJMĚ V OPRAVĚ A JEŠTĚ HO STÁLE NIKDO NEVRÁTIL, TAK INDÍCII ZVEŘEJŇUJU TADY A PO VRÁCENÍ SLOUPU OPĚT UPRAVÍM LISTING.........TAKŽE A = 3
ŽIDOVSKÝ HRBITOV
Pokud se k dalšímu místu vydáte pres cást Salabka, dojdete na Židovský hrbitov. Zde je stage i když hrbitov je soucástí i jiné keše. Dnes je na míste pouze pomník. Hrbitov byl zrušen. Co vím od místních,tak tenkrát tam byly nocní nájezdy i nákladních aut a rabovaly se mramorové náhrobky. Nyní je na míste bývalého hrbitova alespon pomník o který je opreno nekolik zbytku náhrobních kamenu.
Úkol-Na pomníku jsou letopocty existence hrbitova-1800- 19B2
ROZHLEDNA
Další zastávka je v míste, kde kdysi stávala rozhledna. Dnes však toto místo pripomínají pouze zbytky betonu v zemi a název ulice ´´U rozhledny‘‘. 70 let zdobila mestské sady a sloužila k potešení místních obcanu i návštevníku mesta. Když stromy kolem vyrostly tolik, že nebylo z rozhledny videt, už se nadále neopravovala a neudržovala a pro celkovou zchátralost byla v roce 1965 stržena. Foto je kolem roku 1920.
Úkol je jednoduchý a hned viditelný. Asi 5O metru od místa kde stála rozhledna je brána k vjezdu se vsazeným loukotovým kolem. Vlevo na sloupku jsou dve císla-C = cervené císlo a D = modré císlo.
STREDOVEKÁ STUDNA
Nyní dorazíte na místo, kde bývala už od stredoveku studna. Mela prumer 1,5m, níže jen 1 metr a byla vytesána do skalního podloží. Pametníci si vzpomínají, že byla ješte za první republiky. Pozdeji byla zakryta betonovou deskou a postupne zapomenuta. Až v roce 2002 pri výkopech pro kanalizaci byla znovu objevena. Z historických pramenu je o ní záznam v roce 1808. Ve dvacátých letech 17 století je o ní zmínka ve spojení s prodejem gruntu c.50.
Dnes je opet prekryta a zachována dalším generacím. Kde byla se dá snadno najít náznakem v dláždení ulice. V tom míste je vydlážden kruh z odlišných kostek. Ten kruh Vás bude zajímat.
Úkol-E = pocet kostek obvodu tretí kružnice-viz foto-cervené puntíky.(je jedno,jestli se to bere od kraje,nebo od stredu)
SKLEPY-ARNOLDUV DUM
K dalšímu zastavení budete pokracovat kolem podniku Velkej Cajk. Naproti pres silnici stával Arnolduv dum.Zde nebudete nic hledat, jelikož toto místo je soucástí jiné keše. Zajímavé však je, co se ukrývalo pod silnicí. Pri výkopech kanalizace se objevilo v hloubce 2 metru neevidované vícedílné sklepení o délce 16 metru. Byly vytesány do pískovcového podloží. Datum vzniku se nedá vyspekulovat, ale sklep mohl fungovat ješte dlouho po 2 svetové válce, ale to již nebyl cišten a udržován.
STUDNA-KRIŽOVATKA
Další zastávku si asi pamatuje ješte vetšina lidí. Není to tak dlouho, co studna na križovatce zanikla pri velebení a úpravách spodní cásti mesta.
Zde je taky vydláždený kruh mezi zámkovou dlažbou na chodníku. I když asi o dva metry vedle, než studna skutecne bývala.
Úkol-pocítat kostky nebudete, ale zajímá Vás letopocet vydláždený do chodníku pres silnici smerem do mesta do jednosmerky-
19F -to druhé dvojcíslí letopoctu.
KONECNE JE TADY FINÁLE
CERTOVINA
Místo kam se dostanete je posledních 200 let známo pod názvem Certovina. Kdysi tam stával stredoveký hrádek. Avšak písemnosti ani podoba se nezachovali. Ani není známý puvodní název hrádku. Pouze archeologický pruzkum neco málo poodhalil. O možnosti, že tady kdysi neco stávalo muže svedcit struktura terénu místa, kam jste došli.
K temto koncinám existuje též povest-
Pred dávnými casy šel jistý hradištský švec na houby. V místech, kde se ríkává "V certovinách", potkal dábla. Zmerili se od hlavy k pate a prohlíželi se nepríliš zdvorile. Po chvilce pravil smolou a sírou vonící cert: "Co jsi zac?" "Švec jsem, pane certe!" "Propadl jsi peklu, ale ušiješ-li mi dobré boty, pustím te!" "S nejvetší radostí," odvetil švec. Zmeril certova kopyta a slíbil, že v sobotu bude obuv hotova. "Však to nebudu žádat zadarmo," pravilo certisko.
Ve smluvený den nesl švec boty do Certovin, kde byl satanem už netrpelive ocekáván. Tento zkusiv je, pochválil práci: "Ríznou mi sekácky, ševce! Dobre šiješ!" "Jen jestli budeš také dobre platit," mínil tento. Když se cert k vyrovnání úctu nemel, pustili se do krížku a rvali se prý po celý rok tak úporne, až vyváleli ono údolí, které bylo odtud "Certoviny" nazváno. Švec však za robotu niceho nedostal a odpelášil s neporízenou.
SNAD JEŠTE NECO K VYPOCÍTÁNÍ
Místo, kde poslední rytíri schovali truhlu s pokladem se nachází na-
50° 32. F x D x A + F + D
14° 58. ( B + D + E - F ) ( C - E )
V míste finálky si signál delá co chce.Mereno to bylo mnohokrát. Kdyžtak je tady fotohint.
Tímto dekuji Archeologovi Petrovi Jencovi za odborný výklad a podklady. Mudr Wennymu za obrazové materiály. Michalovi Compararemu-okresnímu píchacovi a spamerovi za pomoc.
Svému synovi za rešení mých potíží,když nechtel pocítac delat to,co jsem potreboval já.