POZOR V NOVE KESCE NENI TUZKA!!!!
Co by to bylo za Kostelec, kdyby v nem nebyl nejaký ten kostel… :)
Puvodne jsem chtel založit u každého kostela samostatnou kešku, už jsem mel i ukryté piksly, ale jedna se ztratila už po týdnu …. A cas plynul a plynul a já se nemel k tomu, abych ji obnovil …Takže místo, abych je doplnil, zredukoval jsem pocet na …. jednu. A už je na svém míste několik let, takže se umisteni osvedcilo a snad vydrží i déle … :)
A abyste se tedy dozvedeli neco o tech kosteleckých kostelech:
Kousek od námestí je nejvetší kostelecký kostel – kostel sv. Jirí.
Kostelecký kostel sv. Jirí byl od 14. století hlavou dekanátu sahajícího od Týnište nad Orlicí až po Mladkov. Z vybavení puvodního chrámu, postupne prestavovaného až do 2. poloviny 18. století, se zachovaly zvon Mikuláš, ulitý v roce 1497, zvon Ambrož, ulitý v roce 1568, socha Madony z doby kolem roku 1500 a cínová krtitelnice z roku 1540. Ve druhé polovine 17. století prošel kostel barokní prestavbou, z níž dnes známe pouze podobu štítového západního prucelí. Soucasný dekanský kostel svatého Jirí nechal v letech 1769 - 1773 postavit Kryštof Gavriani stavitelem Františkem Kermerem (1710 - 1786) z Hradce Králové. František Kermer byl žákem Kiliána Ignáce Dienzenhofera (1689 - 1751), který se stal jedním z tvurcu specifického ceského baroka. Jedná se o architektonicky vysoce kvalitní pozdne barokní kostel na pudorysu protáhlého (latinského) kríže s trojboce uzavreným presbytárem, nízkou neprosvetlenou kopulí nad krížením a s ctvercovou sakristií v ose. Západnímu prucelí dominují po obou stranách dve hranolovité veže, v nichž jsou umísteny zvony. Kostel byl po dokoncení a po požáru roku 1777 postupne vybavován. Pozdne barokní a rokokové zarízení z období kolem roku 1778 bylo pseudoslohove renovováno v letech 1891 - 1893. Nad sloupovým klasicizujícím pozdne barokním hlavním oltárem je zavešen obraz svatého Jirí z roku 1891 od Adolfa Wernera. Na tabernáklu mezi dvema adorujícími andely (1778) stojí pozdne gotická socha Madony (kolem roku 1500). V podveží je kaple svatého Kríže s témer klasicistním sousoším Kalvárie (kolem r. 1780). Dnešní varhany jsou dvoumanuálové (12 rejstríku) z roku 1863 od Amadea Hanische z Rychnova nad Knežnou.
Když budete pozorní, zahlédnete i párecek poštolek hnízdících v kostelní veži…
Druhým kostelem je hrbitovní kostel sv. Anny
Je to rane barokní stavba postavená východne od mestských hradeb hrabetem Františkem Zárubou v letech 1686 - 1691.
Kostel urcite neprehlédnete nebot stojí u hlavní silnice vedoucí mestem.
A protože tretí kostel – no spíše kostelík, by se dal prehlédnout, tak proto je keška tady.
Jedná se o kostel J.A.Komenského
Renesancní stavba z let 1580 - 1586 sloužila jako modlitebna sboru ceských bratrí. Koncem 17. století byl kostel po nicivém požáru znovu vystaven. Konecné úpravy se budova dockala v roce 1914 podle plánu architekta Václava Roštlapila z Kostelce. Tento významný architekt zde prožil detství.
Ke kešce je snadný prístup, nemusíte nikam lézt ani nikde štourat, hledejte nejdríve ocima !!!
POZOR místo je sledováno kamerovým systémem zdejší mestské policie – pokud by se objevily problémy, zkusil bych je informovat, že tam keška je (ale za výsledek nerucím, znáte je …).
Takže hledejte ohleduplne a nic se vám nestane. Hodne štestí!!!
:)
POZOR V KESCE NENI TUZKA !!!!