Starý Zlín- Historie a pověsti👻 Mystery Cache
Starý Zlín- Historie a pověsti👻
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(large)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Historie
Uplynulo tři tisíce let od okamžiku, co se v malebném zákoutí na levém břehu meandrující říčky Dřevnice usídlili první lidé. Dokládají nám to archeologické nálezy hluboko pod povrchem nám známého města.Lidé tady rozdělávali ohně a vařili v nádobách z černé keramiky už v osmém století před Kristem. Pravěké osídlení odkryli archeologové přímo v historickém jádru Zlína. Konkrétně na náměstí Míru a pod dnešní Komerční bankou na křižovatce Dlouhé ulice a třídy Tomáše Bati, pod kostelem a u Městského divadla. Tam se pravděpodobně nacházelo pravěké jádro z období popelnicových polí, tedy asi od roku 1000 před naším letopočtem do 8. až 9. století před Kristem.
Město vzniklo na křizovatce starých obchodních cest. „Naleziště na Januštici navíc prozrazuje, že tudy vedla významná stará obchodní cesta. Sloužila lidem až do 15. století, víceméně ale existuje dodnes. Vedla od severu od Holešovska kolem zeměpanského hradu Lukova přes údolí Dřevnice a dál na jih na Uherskobrodsko,“ připomenul Jiří Kohoutek. Trasa cesty vedla údolím Januštice a částečně po pravém břehu Dřevnice. Tu překračovala v místech dnešního Cigánovského mostu a pokračovala po dnešní Dlouhé ulici. Minula dnešní náměstí Míru a stoupala údolím Kudlovského potoka na hřeben Vizovických vrchů. Východně od tohoto návrší byl později zbudován původní zlínský hrad, uváděný v písemných pramenech poprvé v roce 1360.
Na průsečíku těchto cest pak vznikla osada s názvem Zlín. „Osídlení historického jádra Zlína bylo v pravěku a povelkomoravském období výrazné. Pak intenzita osídlení slábne a teprve ve 13. století se místo znovu zalidňuje. První doložená písemná zmínka o existenci Zlína pochází z roku 1322. Píše se o něm v kupní smlouvě královny Elišky Rejcky, která získala od Fricka z Egerbeka jeho zdědené statky na jižní Moravě.
Město Zlín je průmyslově podnikatelským centrem regionu střední Moravy. Důležitým mezníkem zlínské historie bylo založení obuvnické firmy rodiny Baťových v roce 1894. Díky zcela vyjímečnému růstu a prosperitě firmy a vlivu Tomáše Bati, který byl též starostou města, se stal Zlín v meziválečném období moderním městským centrem. Vynikal zejména architektonickým stylem a životním tempem. Baťova podnikatelská tradice a vhodná geografická poloha jsou dva faktory, které nejvýznamněji ovlivnily skutečnost, že po změně politického režimu v roce 1989 nastal ve Zlíně prudký růst podnikatelsko-obchodních aktivit, které dnes daleko převyšují republikový průměr.
Veduta, namalovaná mezi léty 1566 – 1580
1322 první písemná zpráva o městečku Zlíně
1397 rozšíření městských práv (listina Zdenka ze Šternberka)
1509 královské privilegium na výroční trhy
1605 Zlín vypleněn za vpádu Bockajovcu (protihabsburské povstání uherské šlechty)
1644 pět zlínských měšťanů popraveno při potlačení valašských povstání (třicetiletá válka)
1779 zřízení první manufaktury ve Zlíně (balení prádla)
1849 město zničeno velkým požárem
1850 brettonská továrna na zápalky
1866 Zlín obsazen pruskou armádou (prusko - rakouská válka)
1870 Florimontova továrna na boty
1894 založení Baťovy továrny na boty
1907 T.G.Masaryk zvolen zlínskými voliči za poslance vídeňského parlamentu
1913 Zlín sídlem soudního okresu (okresní soud působil od r.1923)
1917 sokolský slet ve Zlíně
1919 volební vítězství sociální demokracie - zlínský starostenský úřad v rukou sociálních demokratu (1919-21) a 12345komunistu (1921-23)
1923 T.Bata zvolen starostou Zlína, budování zahradního města
1926-33 výstavba moderního centra - internáty, obchodní domy, Velké kino, hotel Spolecenský dum na námestí Práce
1929 zlínský zámek a velkostatek zakoupen Baťovým podpůrným fondem
1935 Zlín sídlem okresního úřadu
1936 zřízeno reálné gymnázium
1937 zřízena obchodní akademie a průmyslová škola
1938 připojeny obce Kudlov, Příluky, Mladcová, Prštné a Louky - vytvořen Velký Zlín
1944 bombardování Zlína
1945 znárodnění Baťových závodů
1946 zřízeno Divadlo pracujících a Filharmonie pracujících (dnes Městské divadlo a Filharmonie B.Martinů)
1949 Zlín přejmenován na Gottwaldov; v letech 1949-60 sídlo Gottwaldovského kraje
1959 zřízen atelier pro design Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze
1960 zřízena pobočka SVST Bratislava - od r.1969 Fakulta technologická VUT Brno se sídlem ve Zlíně
1967 otevřena nová budova Divadla pracujících
1968 počátek výstavby sídlistě Jižní Svahy
1989 listopad - změna politického režimu prosinec - návštěva T.Bati ml. ve Zlíně
1990 navrácení názvu Zlín, první demokratické volby do zastupitelstva města po r.1946, návštěva prezidenta Havla, Zlín 12345statutárním městem
1995 zřízena Fakulta managementu a ekonomiky
Obraz od neznámého mistra z roku 1746
Pověsti
Jak Zlín dostal jméno
Kdysi pres Zlín táhlo jakési cizí vojsko. Veliká sila ho byla a velice lidi suzovalo. Vybírali výkupné, lidé platili jak múrovatí a už si nevedeli rady. Jel s tým vojskem také vojevudce a ten si sebú vézl svojého synecka. Ubytoval se na rynku, rozní dum to býl, a synecek tam bývál s ním. Když to vojsko porád neprestávalo suzovat toz si chteli lidé na nich nejak postihnút. Jeden mestan, co akorát u neho býval ten vojevudce, si jednúc v noci pocíhal a jak vojevudce vyjel pryc, tož mu zabil synecka. A utékl. Ale byla to hruza. Vojevudce prijél a dyž tú novinu slyšel, zaprísahál se, že za to velice stresce celé mesto. Zlín byl tehdy veliký a mel takové výsady, jak trebas Kromeríž nebo Hradište a Zlínané jich velice opatrovali. Na ratúzi jich meli v zelezných truhlicách. A vojevudce za to, ze mu zabili synecka, nechál si vsecky ty výsady donést a spálil ich. Na míste. Jak je fcil socha Floriána, tam byly ty výsady Zlína spálené. Kdysi se tam cosi kopalo a prisli tam na takový veliký kamen. Byl ješte celý ocadený od ohna. Ale to nebylo všecko. Vojevudce slíbil, že se Zlínu jedenkrát este víc pomstí, enom jak se vrátí z vojny. Když to bylo takové, tož starousedlíci dali hlavy dohromady a uznésli se, že zmeníja méno mesta. Nechteli byt za jedného zlého cloveka trestaní. V Brne to nové méno zapsali do knih a od téj doby se v kronikách nepsalo Zlaté jabko, ale Zlín.
Nejmenuje se po zlých lidoch
Dys slo vojsko, to neprítelské, toz jak jeli pres Zlín, toz ho obsadili. Zlínané se potom bránili a velice ze se bojovalo. A hen z Vasrmanového, z toho domu, lesti tam byla brána lebo co, na toho neprítela léli vrelú vodu. Ti vojáci ale to vsecko dobyli a potom sami rekli, že nikde na ne nebyli lidé tak zlí, jak tady – a zacali tomu mestu ríkat Zlín. Ale nekerí lidé ríkávali, že to není pravda, ze tu byli lidé zlí, ale že to bylo jinác. Ze Zlín sa napred menoval Slín. A to proto, že tady je vsecko na slínu. Ten slín je hlina, co se z ní delajú tihly a hrnce. Sak aj proto tu bylo prv tolik hrncíru. Celé rodiny hrncírské tu byly. A protoze tady prý bylo už odjakziva vsecko samý slín, dostalo mesto podle toho méno – Zlín.
Ríkali mu Zlaté jabko
Není to tak dávno, co este se aj vykládalo, jak dostalo mesto Zlín méno. Tady tým údolím podle Drevnice kdysi táhlo jakési vojsko. Snát to byli Tatari nebo kdo, ale velice dávno to prý bylo. A kady sli, tam pálili a drancovali a dobyli také Zlín. Moc od nich lidé zakusili. Jak uz byli tu, toz jednúc jél jakýsi ten jejich vetsí pres Zlín na koni. A nekde v tých místoch naproti zámku, jak byla brána, sla akorát jedna zenská. Ze Zlína byla a on jak jél vedle ní, tož ju uderýl savlu ale trikrát pres záda. Tým palašem. Hned se vyvrátila. Skrz nic jí to udelal. A tož lidé, co to videli, se tak velice rozzlobili, ze už se neudrželi, strhli ho s kona, dovlékli ho k chalupe hned u téj cesty a pribili ho zivého na vrata! A tam aj dokonal .... Ale bylo zle. Hrozne na to doplatilo celé mesto. Od téj doby se mu aj prestalo ríkat Zlaté jabko a zostalo mu uz nadycky méno Zlín. Sak ten dum s tema vratama, panský kolár tam potom býval, byl aj oznacený.
Olejomalba nesoucí letopocet 1846
A ještě něco o Zlínu
Proti jiným městům o stejné velikosti má jednu zvláštnost. Nevyrůstalo pozvolně, úměrně s časem a běžnými změnami doby. V pouhých dvou generacích rozrostlo se více než na dvacetinásobek svých obyvatel a ještě i dnes žije v něm patrně více lidí, kteří do něj přišli, nežli těch, kdo se v něm narodili.
Malý Zlín tehdy malé venkovské městečko se přeměnilo po krátké době v pozoruhodnou realitu dneška.
Rozdělení obyvatel podle způsobu živobytí tu bylo, jenže také bez nějakých zřetelně dělených hranic. Žila tu už početná a stále narůstající skupina továrních dělníků, jiných, trvalých nebo příležitostných pracovníku v zemědělství a kdekoliv se dalo, nevelký počet obchodnických, učitelských a úřednických rodin – a víc než stovka řemeslníků a živnostníku, z nich celá polovina ševců, kteří již dávali městu charakter lokálního obuvnického střediska.
Touto keší bych rád vytvořil společný geocacherský projekt všech cacheru, jež by se chtěli nezávisle podílet na vytvoření ucelené historie o Zlíně. Cílem je vyplnit místo, které mezi zlinskými kešemi chybí. Věřím, že je hodně míst kolem níž lidé prochází každý den, aniž by tušili, že mají nějakou historii. Pokud máte co nabídnout ostatním, vytvořte tématickou keš s pojmenováním: Starý Zlín-......
Keš je svou velikostí a obsahem zaměřená pro děti. Signál v roce 2009 byl horší a proto se neboj použít doslovně hint.
Keše vytvořené ve společném projektu Starý Zlín (od 2009 mnohé archivované):
1) Stary Zlín - Historie a povesti
2) Stary Zlín - povesti - Otomilosovi
3)Stary Zlín- povesti- O strasidloch
4)Stary Zlín - Vezove domy 2.0 (Traditional cache)
5)Stary Zlín - Vezove domy (Multi-cache)
6)Stary Zlín- Kaplickeho relief
7)Stary Zlín-Pamatník Tomáše Bati
8)Stary Zlín-Pivovar
9)Stary Zlín-Zlate Japko
10)Stary Zlín-Katovec
11)Stary Zlín-Baťovy Internáty
12)Stary Zlín- .. a zrodil se panelak...
13)Stary Zlín- Kaplička na pasekách
14)Stary Zlín- Kudlovská přehrada
15)Stary Zlín- Baťovy závody
16)Stary Zlín- Zajatecká tábor Rybníky
17)Stary Zlín- Zimní lázně
18)Stary Zlín- Malá scéna
19)Stary Zlín- Hradistsko
Additional Hints
(Decrypt)
Fghw gnz, xqr qboel ebmuyrq ohqrf zvg, an zvfgr pryrz x mncnqh nifnx cerfar xr xezrypv mnql. Arobw fr cnx ilxebpvg ifgevp ebxyv aro wvg mn abfrz fr ilcyngv. Zabubfgebz puenav gb pb uyrqnf. (vzntr uvag)