(cz )Cache
je uložena na souradnicích 33UVR7775061583. Jsme pred vojenským
objektem, tak proc nepoužít Military grid reference system
(MGRS).
(en) Cache is stored at location 33UVR7775061583. We are a military
object, so why not use Military grid reference system (MGRS).
Tato cache vás privede na severní okraj mesta Stará Boleslav, kde
se od roku 1890 nacházejí vojenská kasárna a od roku 1990 pred nimi
na žulovém podstavci stojí letoun MIG 21.
MIG 21
Pred kasárnami ve Staré Boleslavi stojí na žulovém podstavci letoun
MIG 21. Jedná se o typ MIG 21 PFM, trupové císlo 4401. Na podstavec
byl instalován na jare roku 1990 jako historický exponát letounu,
který po nekolik desetiletí tvoril hlavní výzbroj ceskoslovenského
a od roku 1993 i ceského vojenského letectva. Letoun je konstrukcne
upraven tak, aby nebylo mozné jej znovu uvést do provozu a slouzi
pouze jako výstavni exponat.
PROSÍM
nelezte na podstavec a letoun. Hrozí vám nebezpecí
úrazu!!!
Z historie
letounu MIG 21
Sovetský stíhací letoun Mikojan-Gurjevic MiG-21 (V kódu NATO
Fishbed) navazuje na konstrukci experimentálních letounu Je-2,
Je-4, Je-2A a Je-5. První vzlet stroje Je-4, s pilotem Grigorijem
Alexandrovicem Sedovem za rízením, se uskutecnil 16. cervna 1956.
Skutecným prototypem budoucího MiGu 21 ale byl až stroj Je-6. Tento
stroj byl behem zkoušek zcela znicen havárií, pri které prišel o
život zkušební pilot Vladimir Andrejevic Nefedov.
Sériová výroba byla zahájena roku 1959, ale zavedením do výroby
vývoj letounu neskoncil. Další zmeny konstrukce byly mj. overeny na
stroji Je-66.
Letouny MiG-21 byly zarazeny do výzbroje armád více než padesáti
státu, v letech 1961-2005 byly i ve výzbroji CSLA a poté Armády CR.
Licencne se vyrábely v prubehu let 1963-72 ve firme Aero
Vodochody.
Verze sloužící v CSLA a ACR:
- MiG-21F-13: v CSLA od roku 1961, nebyla vybavena
radiolokátorem, jeden pár podvesníku, vyrábená i v CSSR, zpocátku
pod oznacením Z-159
- MiG-21PF: modernizovaný typ, vybavený radiolokátorem, bez
hlavnové výzbroje urcený pro protivzdušnou obranu, po odpálení
raket ztratil prakticky bojeschopnost (mel proto prezdívku
"Holubice míru")
- MiG-21PFM: vylepšená verze, významné snížení pristávací
rychlosti z 340 na 300 km/h
- MiG-21R: pruzkumná verze, vetší nádrže, 2 páry podvesníku
pod krídly (mohou nést krome bojových i ruzné pruzkumné prostredky
a prídavné nádrže)
- MiG-21M: víceúclový letoun, obdobný verzi
R
- MiG-21MF: Nejmodernejší verze, sloužící v CSLA a ACR,
pozdeji upravená pro soucinnost s vojsky NATO na verzi oznacovanou
jako MiG-21MFN
- MiG-21U: Výcviková dvoumístná verze ("spárka"), obdobná
typu F
- MiG-21US: Dvoumístná verze, obdobná typu PFM, vybavená
periskopem pro instruktora
- MiG-21UM: Dvoumístná verze, obdobná typu MF
Další verze:
Celkem existuje vice než dve desítky variant, casto predurcené pro
konkrétní zemi
- MiG-21I: Experimentální letoun, na kterém se overoval tvar
krídla pro Tu-144, pristávací rychlost cca 220 km/h, vyrobeny
2ks
- MiG-21bis: Nejmodernejší vyrábená verze MiG-21
Hlavní technické údaje MiG-21F-13
(Fishbed-C):
-
Osádka: 1
(pilot)
- Rozpetí: 7,150 m
- Délka trupu: 13,460 m (celková délka, vcetne trubice PVD,
15,760 m)
- Výška: 4,100 m
- Nosná plocha: 23,00 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 4980
kg
- Vzletová hmotnost: 7370 kg
- Max.
vzletová hmotnost: 8625 kg (s prídavnou nádrží a dvema 250kg
pumami)
- Pohonná jednotka: jeden dvourotorový turbokompresorový
motor z konstrukcní kanceláre Sergeje Konstantinovice Tumanského,
typ Tumanskij R-11F-300
- Tah
motoru: 3900 kp (38,25 kN)
- Tah
motoru: 5750 kp (56,39 kN) s prídavným spalováním
Výkony:
- Maximální rychlost ve výšce: 2125 km (M =
2,05)
- Cestovní rychlost: 930 km/h ve výšce 11 000
m
- Operacní dostup: 17 500 m
- Pocátecní stoupavost: 140 m/s
- Cas
výstupu do výšky 10 000 m: 3,20 minuty
- Dolet (maximální technický dolet, s príd. nádrží): 1670 km
ve výšce 11 000 m
Výzbroj:
- jeden kanón NR-30 ráže 30 mm
- jeden dvouhlavnový kanón GŠ-23 kalibru 23 mm, 200 náboju
(verze PFM, MF, SMT a bis) nebo jeden 30mm kanón NR-30 s 60 náboji
(verze F-13).
- výzbroj nebo výstroj na 5x podvesech do hmotnosti 2000
kg:
o 4x
Vympel K-13
o 4x
Molnija R-60
o 1x
prídavná 450 l nádrž na trupovém
závesníku
o 2x
prídavné nádrže nádrže na krídelních závesnících
Zdroj: http://cs.wikipedia.org
Jaselská kasárna ve Staré Boleslavi
Oplocený objekt, který se nachází v bezprostrední blízkosti MIGu
jsou kasárna. Armáda využívá tento objekt od roku 1891, kdy se do
nove vybudovaných prostor prestehoval z Prahy dragounský pluk 7
„Vévody Lotrinského“. Tento pluk patril k elitním útvarum tehdejší
rakousko-uherské armády. Nemalou merou k tomu prispela také
skutecnost, že v nem sloužil i clen panovnické rodiny, pozdejší
císar Karel I., který se zde postupem casu z mladého porucíka
vypracoval až na velitele pluku. Karel I. navíc tehdy v Brandýse
nad Labem - Staré Boleslavi bydlel i se svou chotí, princeznou
Zitou z Bourbonsko-Parmského rodu, címž význam mesta výrazne
vzrostl. Prítomnost prestižního jezdeckého pluku výrazne
ovlivnovala chod celého mesta, které v podstate celé vojenskou
posádkou žilo.
Po skoncení první svetové války se zdejší jednotky takzvanou
unifikací transformovaly a byly zacleneny do nové ceskoslovenské
armády. Byl zde postaven delostrelecký pluk 51, který tak doplnil
místní jezdectvo. Oproti jiným podobným útvarum mel ale jeden
speciální úkol. Na pocátku dvacátých let minulého století bylo
zcela bežné, že k presunum delostrelectva sloužila pouze konská
síla. Teprve s rozvojem automobilismu zacala být zvažována možnost
tažení del nákladními automobily. Ovšem v té dobe šlo o naprostou
novinku, a tak si podobné experimenty mohly dovolit jen vyspelé
armády, které k tomu pak vyclenovaly vždy jeden svuj útvar. V
ceskoslovenské armáde to byl práve boleslavský pluk, jehož
príslušníci zde testovali nekolik typu nákladních vozu od domácích
výrobcu. K jedné z nejtežších zkoušek tehdy patrilo vytažení kanonu
na Snežku. Provoz automobilní techniky si mimo jiné vyžádal
množství stavebních úprav vojenských objektu.Po druhé svetové
válce, behem níž byla zdejší kasárna využívána nemeckými vojsky,
již z pochopitelných duvodu jezdectvo obnovováno nebylo. Místo neho
se zde ale v dobách rozmachu naší armády vystrídalo množství
nejruznejších vojenských útvaru a složek.
Vojenské útvary pusobící v posádce Brandýs nad
Labem-Stará Boleslav:
a) období 1890 až 1918
- dragounský pluk 7 „Vévody Lotrinského“; 1890 až 1918
b) období 1918 až 1939
- Posádkové velitelství; 1918 až 1939
- náhradní prapor Pešího pluku 72; 1919
- náhradní eskadrona Dragounského pluku 7; 1918 až1920
- Delostrelecký pluk 51; 1920 až 1939
- II. korouhev Jezdeckého pluku 8; 1920 až 1936
- Dragounský pluk 5; 1936 až 1939
c) období 1945 dosud
- velitelství 1. protitankové brigády; 1945
- Delostrelecký pluk 101; 1945
- Delostrelecký pluk 102; 1945
- Delostrelecký oddíl 301; 1945
- Delostrelecký pluk 301; 1945 až 1947
- Delostrelecký oddíl 302; 1945
- Delostrelecký pluk 302; 1945 až 1947
- Delostrelecký oddíl 302; 1947 až 1949
- Delostrelecký pluk 330; 1949 až 1950
- Velitelství 2. delostrelecké brigády; 1947 až 1949
- Velitelství 23. delostrelecké brigády; 1949 až 1950
- Velitelství a I. oddíl 23. težké delostrelecké brigády; 1950 až
1956
- Okresní vojenské velitelství (Okresní vojenská správa); 1951 až
1960
- Velitelství 72. protiletadlové delostrelecké divize; 1956 až
1958
- 161. protiletadlový delostrelecký pluk; 1956 až 1962
- Velitelství 311. težké delostrelecké brigády; 1962 až 1980
- 11. težký delostrelecký oddíl; 1962 až 1980
- 12. težký delostrelecký oddíl; 1962 až 1980
- 13. težký delostrelecký oddíl; 1964 až 1980
- 310. ženijní strojní prapor; 1967 až 1976
- 109. silnicní stavební prapor; 1977 až 1991
- Velitelství PVOS; 1981 až 1990
- Ústrední velitelské stanovište PVOS; 1981 až 1990
- 17. spojovací pluk; 1981 až 1989
- 7. provozní prapor; 1981 až ?
- 7. armádní spojovací a radiotechnické opravny; 1981 až
1990
- Velitelství letectva a PVOS; 1990 až 1993
- Ústrední velitelské stanovište Velitelství letectva a PVOS; 1990
až 1993
- Velitelství vojenské policie; 1991 dosud
- 4. sbor PVO; 1993 až 1997
- Velitelství logistiky; 1993 až 2003
- Velitelství vzdušných sil; 1997 až 2003
- Národní stredisko velení vzdušných sil; 1997 až 2004
- 5. velitelství specializovaných sil; 2002 až 2003
- Reditelství logistické a zdravotnické podpory; 2003 až
2008
- Velitelství sil podpory a výcviku; 2004 až 2008
- 26. brigáda velení rízení a pruzkumu; 2004 dosud
- Velitelství podpory; 2009 dosud
Zdroj: http://vojenstvi.cz, VHÚ