O kesi:
Jedna se o jedno-zastavkou multinu (chtel jsem
zamezit pripadnemu rozhrabani okoli dravejsimi kacery). Na
vychozich souradnicich hledejte mikrokesku, ve ktere jsou ukryte
finalni souradnice kesky. Nemusite nikde nic hrabat ani
nikam lezt - staci se velmi dobre divat a hledat neco co
sem nepatri (i kdyz je to maskovane). Neni to na zemi ani na
pomniku. "Bile telo" by vam mohlo byt napovedou.
Finalka je ulozena cca 100 metru daleko a jedna se temer o
klasicky ukryt - take neni ale treba nikde nic prehrabovat! Je zde
celkem spatny signal GPS, tak je mozna odchylka v zamereni
+-10metru. Ukryt je mezi silnici a kopcem (ne k vode).
Do kesky se vejdou drobne trackovatelne predmety. Zachazejte prosim
jak s prvni stage, tak i s finalkou setrne, at vydrzi co
nejdele!
O miste:
 |
|
Model
hradiste v Klucove v 9. stoleti podle J. Kudrnace
(2008)
|
Nejstarsi sidliste vzniklo na strategickem navrsi, presahujici
okoli o 45 metru, jiz v obdobi neolitu
(5000 pr. n. l.). V ranem eneolitu (4200 pr. n.l.)
zde byla osada s dlouhou uzkou stavbou neznameho ucelu, ale
sidliste zde existovalo i v obdobi starsiho eneolitu
(3900 pr. n. l.), tzv. kultura keramiky nalevkovitych poharu,
z niz bylo odkryto mnozstvi keramiky a kostrove hroby.
Z teto faze pochazi take nejstarsi opevneni –
klinovity prikop hluboky 1,7 – 2,9 m a siroky az
4,2 m. Navrsi bylo dukladne znovu opevneno v dobe
bronzove (2000 pr. n. l.) lidem uneticke kultury, ktery zde
vztycil hradbu s celni a zadni stenou z kulu (hradba
vymezovala plochu 1,6 ha), pred niz byl vyhlouben hrotity,
7 metru siroky prikop. Z pozdni doby halstatske byly na
hradisti odkryty sidlistni jamy (v jedne z nich byla
zelezna kosa) a zarove hroby s bronzovym naramkem
(6. – 5. stol. pr. n. l.). Nejpozdeji
v 8. stoleti (nebo na konci 7. stoleti) zde vzniklo
velke slovanske, rane stredoveke hradiste. Puvodne se jednalo
o jednodilne hradiste trojuhelnikoviteho tvaru o rozloze
asi 1,5 ha, opevnene hradbou o vysce 2,5 metru a
prikopem sirokym az 9,5 metru a hlubokym pres 3 metry. Na
pocatku 9. stoleti byl opevnen i prostor byvaleho
predhradi, cimz se plocha hradiste rozsirila o dalsi
1 ha. Hradbu, ktera dosahovala sirky asi 5 metru, tvorily
rady svislych kulu, s prostorem vyplnenym hlinou. Objeveny
byly zbytky mohutne brany s sestibokou vezi, po jejichz
stranach vznikly dva uzke pruchody. Hradiste zaniklo nasilne kolem
poloviny 9. stoleti a predpoklada se, ze padlo za obeť
rozsirujici se moci kourimskych knizat.
 |
 |
|
Rekonstrukce podoby
hradiště v 9. století (J. Kudrnáč)
|
Rekonstrukce brany hradiste v 9. stoleti
(J. Kudrnac)
|
Mimo obvod fortifikace byl v roce
1964 objeven kostrovy hrob starsi zeny, ulozene hlavou
k zapadu. V hrobu byl objeven nahrdelnik, zelezna prezka,
nuz a sklenene perly, pravdepodobne ze 7. nebo
8. stoleti.
Vysiny bylo ve stredoveku vyuzito k vybudovani husitskeho
vojenskeho tabora, jehoz obvod vymezoval vyhloubeny prikop.
V udoli sembery bylo v okoli dnesni zeleznicni
zastavky zjisteno dalsi sidliste z mladsi a pozdni doby
halstatske.
 |
|
Letecky pohled na hradiste
|
Na miste samotnem se dnes nachazi pamatnik prichodu rude armady
9.5.1945