Prosek Praha 9 Traditional Geocache

This cache has been archived.

Skupec Reviewer: Archivace listingu kese
Skupec, reviewer pro CZ

More
Hidden : 10/24/2009
Difficulty:
1 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works
Looking for a different adventure?

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Tato keška je má první, tak se predem omlouvám za nedokonalosti :-).

Prosek v císlech
Prosek je soucástí hlavního mesta Prahy, což je samostatný kraj – hlavní mesto Praha. Mesto Praha je rozdeleno na nekolik cástí. Prosek je soucástí Prahy 9. Podle zjištené katastrální výmery – 1,69 km2 je Prosek docela malý. K 16.10. 2006, kdy se uskutecnilo scítání obyvatelstva, žilo na Proseku 15 361 obyvatel. Vzhledem k velikosti daného území byla hustota zalidnení 9 089 obyvatel na km2.

Charakter území
Prosek zabírá jihovýchodní cást náhorní plošiny mezi sousedními údolími vysocanským, libenským a strížkovským, která pokracuje k severovýchodu letnanským územím. Dominantním stavebním prvkem Proseku je panelové sídlište ze 70. let 20. století, zabírající celé území katastru s presahem na katastr Strížkova krome jižní cásti, kde je jednak starý Prosek a nižší zástavba s výhledem na Prahu a s chránenou oblastí proseckých jeskyní. Dále se charakteru sídlište, jehož soucástí je rozlehlý Park prátelství podél Vysocanské ulice, vymyká také oblast Nový Prosek uvnitr sídlište poblíž ulice Prosecké s domkovou zástavbou z meziválecného období.

Námestí na Starém Proseku dýchá poklidnou starosvetskou atmosférou. Najdeme tu barokní kamennou Pietu a také repliku vinicního sloupu z 1.poloviny 17.století. Na jare pri Proseckých májích a v zárí o Svatováclavské pouti námestí jiskrí barvami detských atrakcí ci stánku, oživujících stará remesla.

Historie
Historie území, na kterém se dnes nachází Prosek, sahá až do doby kamenné, a to do 4. a 3. tisíciletí pr. n. l. Název Prosek se objevuje v 10. století n.l. Od 10. století zde byla osada a pozdeji vesnice. Prosek byl 1.1.1922 pripojen k Praze. V letech 1965 -1977 zde bylo vybudováno první sídlište v rámci tzv. Severního Mesta.

Dríve byla na vetšine území Proseka pole. Pojmenování Prosek pochází ze slova „prosekati“ nebot již v 10. století tudy vedla stezka do Prahy, nekdy byla také zvaná Prosík. Dominantou Proseka je kostel sv. Václava. Je to trojlodní románská bazilika pravdepodobne z 2. poloviny 11. století s románskými malbami. Prosek byl tehdy jen malou vesnickou kolem kostela uprostred polí. Bylo tam jen nekolik ulic a domku kolem dnešní Martinovské ulice a jinak holá plán bez stromu.

Díky druhohornímu mori zde vznikly drobné sloje málo kvalitního uhlí. Puvodne zde lidé težili spraš, ale pozdeji narazili na zvetralé cerné bridlice a jílovce a zacali jej využívat na ostre pálenou stavební keramiku. Na Proseku se vyskytují krídové plošiny. Chodby v dnešní dobe neprevyšují délku 60-100 metru od okraje údolí.

Na prelomu 14. a 15. století vlastnili osadu majitelé Podvinské tvrze, která ležívala na rozhraní Proseka a Libne. Za husitských válek utrpel Prosek, jako ostatne rada jiných míst v zemi, velké škody, zejména pak románský kostel. V roce 1600 byla na návsi vedle krcmy vykopána studna. Pro tehdejší obyvatele osady byl tento pocin jiste velmi významný, nebot na Proseku bývaly problémy s nedostatkem vody. Prišla však tricetiletá válka a s ní další zmar a pustošení. Švédové vypálili i kostel. Osada zpustla a v roce 1638 zde stály pouze ctyri chalupy, jedna vinice a krcma.
Do konce 17.století patril Prosek Starému Mestu pražskému, pozdeji byl pripojen k libenskému panství. Do prelomu 19. a 20. století byl velmi rídce osídlen.

Zacátkem 20.století následkem prumyslového rozvoje Vysocan a Libne se zacíná Prosek zaplnovat nevzhlednými domky pro vysocanské a libenské delníky, stává se periferní delnickou kolonií. Skutecný zlom nastává v 2. polovine šedesátých let 20. století výstavbou sídlište Severní Mesto. V letech 1965 až 1966 byla mezi Prosekem a centrem Vysocan vystavena silnice, zvaná estakáda, pro rychlé dopravní spojení a zacala se pomalu rýsovat ta tvár Proseka, kterou známe dnes. V soucasné dobe je Prosek vyhledávané sídlište, se vzrostlou zelení v Parku prátelství, dobrým dopravním spojením s vnitrní Prahou, množstvím velkých nákupních center, stále tajemným podzemím a proseckými skálami.

Etymologie
Název Prosek (dríve též Prosík) zrejme souvisí s tím, že tudy už dávno vedla prosekaná cesta z Prahy na sever. Nekteré povesti praví, že když se král Václav cestoval temito koncinami, zde se musel neobycejne prosekávat porostem, ale když se dostal za témer neprostupné lesy a bažiny, uvidel krásnou a úrodnou krajinu.

Povest o Proseku
Píše se rok 970, je 13. cervna a od Staré Boleslavi si namáhave razí cestu kníže Boleslav II. a jeho druzi. Pohrdli obvyklou cestou a jali se bloudit hustým a nekonecným lesem. Na návrší pred Rokytkou premohla knížete únava. Zbrojnoši Jaroboj a Krotislav mu uchystají odpocinek na medvedí kuži. Poodstoupí, aby nerušili knížecí spánek. Boleslavovi se ve snu zjeví jeho strýc Václav a prikáže mu, aby na tomto míste nechal vystavet chrám. Boleslav prání svého zavraždeného strýce splnil, stavba byla realizována behem trí mesícu, dokoncena je dne 17. zárí 970. První ríjnovou nedeli posvetil kostel sv. Vojtech a zasvetil jej památce sv. Václava. Údajne šlo o první kostel zasvecený tomuto svetci.

Tolik praví (zestrucneno) Václav Hájek z Libocan. Jak to bylo doopravdy? Nikdo neví, lze se jen domnívat. V tomto vyprávení je historická nepresnost, a to skutecnost, že v Praze bylo biskupství založeno až v roce 973 a sv. Vojtech na biskupský stolec dosedl až v roce 983. Tajemství, okorenené zjevením „vévody ceské zeme", vyjadruje otázka, kterou si v knize o Proseku položil pan Miroslav Kuranda: „Proc byl tak výstavným a nákladným zpusobem stavený kostel založen na míste, na kterém není v té dobe doložena žádná osada ?" 2) Vychází z predpokladu, že kostel byl skutecne založen kolem roku 970. Pak by fakt, že byl postaven na pustém, neobydleném míste svedcil o mocném a bohatém iniciátorovi stavby, o jehož skutecných motivech asi dnes už mnoho nezjistíme. Jiným duvodem stavby mohla být jakási posvátnost tohoto místa již v pohanské dobe, existence svatyne apod.

Služby
Nedávno zde byly dostaveny tri kancelárské budovy Prosek Point, dále jsou zde k dispozici supermarkety jako treba Norma nebo Penny, které jsou prímo v srdci sídlište. Nalézá se zde hypermarket Billa, která stojí prímo u vchodu do stanice metra C Prosek. Dále je již deset let na Proseku prodejna aut Suzuki. Na Proseku mužete najít nekolik hotelu, vzniklých prestavbou nekdejších panelových stavbarských ubytoven. Na okraji sídlište je velká poliklinika, která byla po prevratu doplnena i o lužkovou cást.

Kostel Svatého Václava na Proseku
Pravdepodobne z poloviny 11.století pochází nejstarší architektonická památka Prahy 9, trojlodní románská bazilika na starém Proseku. Založena byla dle Hájkovy kroniky roku 970 Boleslavem II., jemuž se ve snu na tomto míste svatý Václav zjevil. Prestavena byla poprvé kolem 1200 a po r.1470 došlo ke gotickým prestavbám - hlavní lod byla sklenuta žebrovou sítí. Renesancní predsín pochází z r. 1572 a hranolová vež z r. 1712.

Dnešní podobu s barokní cibulovou bání získal kostel roku 1732, v roce 1770 byla pristavena sakristie. Stavební úpravy narušily stabilitu veže, a proto byla vystavena samostatná zvonice. V jižní lodi, nejméne poznamenané prestavbami, se zachovaly zbytky románských maleb. Na hlavním oltári je obraz sv.Václava od Ignáce Raaba z poloviny 18.století. Cínová krtitelnice pochází z roku 1622. Presbytár zdobí malby Josefa Strattera, zachycující motivy ze života sv.Václava. Prucelí protejší barokní budovy fary, navržené kolem roku 1715 patrne Janem Santinim, zdobí plastika sv.Jana Nepomuckého.

Puvodní vstup do areálu prilehlého romantického hrbitova, zarostlého brectanem, je zdoben barokním portálem z roku 1770, dnešní hlavní vchod a mríž pocházejí z roku 1930. V areálu hrbitova stojí hranolová zvonice se stanovou strechou (1770 ci 1783) a nekteré z náhrobku také stojí za pozornost.

Zajímavosti
Podzemní chodby na Proseku nezasahují dále než 60 až 100m od okraje údolí, povesti vypráví o tom, že podzemní cestou vedoucí až do Staré Boleslavi tajne jezdíval Napoleon kocárem, druhá hovorí o ohromném podzemním jezeru. Do chodeb se propadli nejen lidé, ale v 60.letech i trolejbus.
Na Proseku bydleli i slavné osobnosti, jako treba prezident ceské republiky Václav Klaus, zpevák Vilém Cok, Tereza Pergnerová. Bydlí zde i známý „Kuba“ z vecernícku Krkonošské pohádky, herec Jaroslav Satoranský.

Spisovatel Eduard Štorch v oblasti Proseku a Libne se svými žáky podnikal archeologické pátrání. Na základe techto objevu napsal svá díla, napríklad U VELIKÉ REKY.

Nekteré ulice na Proseku jsou pojmenovány podle mest na severu Cech. Napr. Rumburská, Litvínovská, Harrachovská a Lovosická ulice.

Mužete navštívit bobovou dráhu dlouhou témer 1 kilometr s Vozíky pro 2 osoby, mohou zde tedy jezdit i rodice s detmi. Rychlost si regulujete pákou. Detské hrište vybavené houpackou, skluzavkou a detskou horolezeckou stenou (visit link)

K ojedinelým turistickým trasám v Praze se ve ctvrtek 19.3. 2009 zaradilo 8300 metru turistického vlastivedného okruhu Vysocany – Prosek – Strížkov, který vznikl díky Úradu mestské cásti Praha 9. (visit link)

Zdroj: Wikipedia, (visit link)

Uložení kešky: Keška je uložena na míste, kudy prochází dosti mudlu. Proto prosím budte pri vyzvedávání obezretní! Pro prvního nálezce je pripraven dárek! :-)

Additional Hints (Decrypt)

xhx qb bxraxn :-)

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)


Advertising with Us

Inventory

View past Trackables

What are Trackable Items?

Bookmark Lists

View all bookmark lists...