LIBOC
Liboc (puvodne Luboc nebo Hluboc) je poprvé pripomínána v
zakládací listine Brevnovského kláštera (cca 993). Puvodní
vesnice rozkládala u ruzynského potoka a kolem kostela sv. Fabiána
a Šebestiána. Od husitské revoluce patrila Liboc purkrabství
Pražského hradu. Na území obce se rozkládal les Malejov,
jehož cást roku 1534 získal císar a ceský král Ferdinand I. a
založil zde oboru, která byla v letech 1541-43 obehnána zdí.
Ferdinandnuv syn arcivévoda Ferdinand Tyrolský dal v obore postavit
podle vlastního návrhu letohrádek, vzhledem k pudorysu nazvaný
Hvezda (1555-56). V druhé polovine 16. století byl postaven z
Liboce vodovod na Pražský hrad. Užitková voda vedla
otevreným potokem z Libockého rybníka ke Strešovicím, pitná
voda byla svedena potrubím ze soustavy skalních studánek mezi
Libocí a Veleslavínem. Koncem sedmdesátých let 19. stol. pak
vznikala v Liboci, podél hradby obory Hvezda, vilová zástavba
pražských meštanu. V dnešní Libocké ulici stojí
napr. vila cp. 261, spojená s pravidelným pobytem básníka Julia
Zeyera. Z dalších architektonicky pozoruhodných vil
upozorneme alespon na cp. 276, postavenou v italském novorenesacním
stylu podle plánu arch. Z. Schuberta-Solderna (dnes je ve znacne
zchátralém stavu). Na jejím pozemku se nachází restaurace Libocká
studna, v jejímž interiéru naleznete 30 metru hlubokou studnu
z roku 1872.
STARÝ LIBOCKÝ HRBITOV
Starý libocký hrbitov je situován cca 250 metru jihovýchodním
smerem od kostela sv. Fabiána a Šebestiána u zdi obory
Hvezda. Vede k nemu úzká strmá silnicka z ulice Libocká. Svoji
funkci hrbitov plnil až do pocátku 20. století, kdy se
ukázalo, že je pro obec již nedostacující. Byl proto
zrušen a odsvecen. Hroby a náhrobky byly odstraneny a
presunuty na nový hrbitov (mezi obcemi Liboc, Vokovice a Veleslavín
u dnešní Evropské trídy).
Na hrbitove se také nachází jedna zajímavost, která me vedla k
založení této keše. Jedná se o železný kríž
zarostlý do mohutného stromu. Tento strom nejprve kríž
postupne vytahoval ze zeme a posléze zacal obrustat. Výsledek
pusobení casu vidíte na fotce níže.
V dobách mé školní docházky zde bylo k videní i nekolik
zachovaných náhrobku, z nichž byl velmi populární ten s
nápisem „Ruzine (nejde o preklep). Všechny ale byly
postupem casu odstraneny a tak dnes zde již žádný
nenajdete. Pouze nekolik náhrobku a krížu zustalo uloženo
v kamenné zamrížované kaplicce.
CACHE
POZOR! Od 14.11.09 ZMENA ULOŽENÍ KEŠE! Od verze 3
už NENÍ NUTNÉ NIKAM LÉZT!
Je vhodná i coby popracovní, ale v tomto prípade budte pri
odlovu obzvlášte obezretní – hrozba ušpinení je
zde vyšší. Budete se pohybovat po travnatém povrchu,
který nebývá moc udržovaný (v zime v hlubším
snehu).
Krabicku prosím vracejte presne na stejné místo a hlavne
ji nestrkejte moc hluboko (jen tak aby nebyla videt), jde potom
špatne vyndat. Pri vyndavání si mužete pomoci druhou
rukou z opacné strany. V krabicce není tužka. Prineste si
prosím vlastní. Pokud by se Vám zdálo, že keš není tam
kde má být, prosím kontaktujte mne pres profil. Dekuji.
VERZE CACHE
Verze 4 (od 6.2.10) - klasická
filmovka
Verze 3 (od 14.11.09) - menší než
klasická filmovka - zmena uložení (ztracena)
Verze 2 (od 24.10.09) - menší než
klasická filmovka
Verze 1 (od 17.10.09) - vetší
Tic-Tacovka (do krabicky zatékalo)
DOPRAVA A PARKOVÁNÍ
Upozornuji na problém s parkováním Vašich geovozu. V celé
Libocké ulici je témer nemožné zaparkovat. Jedno
parkovište je u zminované restaurace Libocká studna, ale je
urcené pro hosty a je otevrené pouze behem otevírací doby
restaurace. Druhé, vhodnejší, parkovište se nachází
pred hotelem Obora, ale zase bývá stále plné.
Jinak doporucuji použít Vaše geokola nebo
využít MHD: zastávka Libocká (bus 179) – cca 300m,
zastávka Petriny (bus 179, 184, 191, tram 1, 2, 18) – cca
650m.