Tento
letrbox slouzí jako Travelbug, GeoCoin a Czech Wood Coin - smenárna
ci hotel, ale mej na pameti ze uz 1x byl znicen.
Pravidla vymeny
CWG:
- Vymenujte MAXIMALNE 2 svá CWG za CWG, která jsou v boxu.
- Stálý pocet CWG v boxu je 3 kusy a nesmí klesnout, víc kusu CWG
není na skodu.
- Razítko, tuzka a blok je stálý inventár krabice - NEBRAT !
Pravidla pro TB a
GC
- GC a TB, které máte dlouho pri sobe muzete odkládat do tohoto
boxu.
- Mente, prosím 1:1, TB za TB nebo GC (GC za GC nebo TB) je-li to
mozné, krabicka není nafukovací.
- Skrýs je
trackovatelná, hledejte nenápadné, avsak viditelné císlo.
(ukradeno)
Nove v keši
naleznete alternativní BONUS císlo (písmeno F) pro keš
GC2N3YV.
Co je to
letterbox?
Letterboxing je hra podobna geocachingu, ale namisto GPS
technologie pouziva napovedu v podobe instrukci. V kesce je ulozene
razitko a myslenkou hry je, ze kazdy hledac nosi pri sobe svoje
osobni razitko se sesitem, otiskne svoje razitko do logbooku v
kesce a zaroven otiskne razitko z kesky do sveho sesitu. V kesi
najdete logbook, tuzku a specialni razitko – TYTO VECI NEJSOU
NA VYMENU – prosime neberte je. V kesce samozrejme naleznete
i predmety na vymenu. Velice vitane jsou turisticke znamky, CWG, TB
a GC. Pokud mate svoje vlastni razitko, otisknete ho k logu do
logbooku. Nemate-li vlastni razitko, vytvorte do logbooku navrh
sveho razitka, pripadne otisknete palec namoceny do inkoustu :) V
letterboxingu existuji dva druhy razitek – vyrobene komercne
nebo rucne. Je osobni a umeleckou volbou kazdeho letterboxera,
ktery druh pouziva.
Cesta k lettrboxu
Vžij se do postavy Malého
prince a najdi Lampáre. Putuj po cestách a objevuj nepoznanou krásu
sveta lidí, rostlin i zvírat.
Malý princ mel na své planete jednu krásnou ruži, možná
že pocházela z této zahrady pred kterou práve stojíte. U
vsutpu do této zahrady stojí dve sochy. Jedna z nich vlastní neco
co se s naším príbehem spojuje (pozn: ta vpravo, sudý pocet)
. Zapamatuj si pocet (A .......) toho co vidíš a vydej se
smerem do mírného kopce po asfaltové ceste, po levici budeš
mít zámek, po pravici skleník z ružové zahrady.
Pochvíli se ocitneš na velké križovatce, máš
osm možností kudy jít.
1) Cesta nevede zpet
2) Cesta nevede ani k mestu za silnicí E55
3) Cesta nevede k parkovišti pod zámkem
4) Pokud bys šel po naucné stezce, nenašel bys to co
hledáš
5) Po ceste nejezdí mašinka, a ani auto bys tu
nepotkal
6) Cesta je lemována stromy
7) Za mírnou zatáckou to bude dlouhá, rovná cesta, ale ne víc jak
(A) km
8) Jeden bezvýznamný sloup ti napoví. Jen jednu cestu ti
ukáže
Pokud jsi našel správný smer jdi kudy musíš,
neuhýbej z cesty a nezapomen: Správne vidíme srdcem, oci jsou
slepé. V polovine cesty zbystri, nebot se ocitneš v kruhu
podivných ruin - ted jiste víš, že jsi šel
správnou cestou. Možná techto (B...... liché císlo, pozn.:
není duležité) podstavcu sloužilo pro krásné sochy.
Ale fantazie muže pracovat každému jinak. (Nekdo vidí
hada, nekdo klobouk....)
Dojdi nakonec cesty, už ti nezbývá mnoho. Pokracuj ve
smeru, který ti tvá doprovázející šipka ukazuje. Cestou
potkáš mnoho lamp, ale jen jedna bude nejvíc odlišná
od jiných. Lampa kterou hledáš má starý "bílý" kryt, a
zvláštní oznacení, které se podobá turistické znacce. Je
napravo u cesty. Pokud jsi našel lampu hodne
štestí.
DULEZITÉ
UPOZORNENI!
Chovejte se ke skrýši opatrne, at ji nepoškodíte!
Kulicka slouží jako klika, stací s ní otocit, dvírka se
otevýrají ven, nikoli dovnitr. Dvírka se otevírají jen do 1/4
nikoli úplne. Rid se pokyny, které na konci cesty najdeš.
Není pod krytem! Nescházej príliš z cesty a za ploty a
závory nelez! Parezy, stromy ani kameny te nemusejí zajímat.
Jakmile objevíš finálku, peclive se podívej na místo nálezu,
najdeš zde i trekovatelné císlo vyražené na
štítku (není uvnitr).
Na cestu se mohou vydat i detské kocárky. Hledání skrýše
nechte na dospelých.
KEŠ NENÍ V LAMPE!
KRYT NEROZEBÍREJ!
XIV - Lampár
Pátá planeta byla velmi zvláštní. A ze všech
nejmenší. Bylo tu práve tak dost místa, aby se sem
vešla poulicní svítilna a lampár. Malý princ si nedovedl
vysvetlit, k cemu muže být nekde na planete bez domu a bez
lidí svítilna a lampár.
Presto si v duchu rekl:
Možná je ten clovek zbytecný. A prece je méne zbytecný
než král, než domýšlivec, než byznysmen a
než pijan. Jeho práce má alespon smysl. Když rozsvítí
svítilnu, jako by se zrodilo o hvezdu nebo o kvetinu víc. Když
zhasne kvetinu, jako by kvetina nebo hvezda šly spát. Je to
moc hezké zamestnání. A opravdu užitecné, protože je
hezké.
Když prišel na planetu, pozdravil uctive lampáre:
„Dobrý den. Proc jsi práve zhasl svítilnu?“
„To je príkaz,“ odpovedel lampár. „Dobrý
den.“
„Co to znamená príkaz?“
„No, to znamená, že musím zhasnout svítilnu. Dobrý
vecer.“
A zase ji rozsvítil.
„Ale proc jsi ji práve rozžal?“
„To je príkaz,“ odpovedel lampár.
„Nerozumím,“ odvetil malý princ.
„Není cemu rozumet,“ rekl lampár. „Príkaz je
príkaz. Dobrý den.“
A zhasl svítilnu.
Potom si otrel celo cervene kostkovaným kapesníkem. „Je to
hrozné zamestnání. Kdysi to vyhovovalo. Zhášel jsem ráno a
rozžínal vecer. Zbývající cást dne jsem si mohl odpocinout a
zbytek noci spát...“
„A od té doby se príkaz zmenil?“
„Príkaz se nezmenil,“ rekl lampár. „To je práve
to strašné! Planeta se rok od roku tocila rychleji, a príkaz
se nezmenil!“ „No a?“ divil se malý princ.
„No a ted se otocí jednou za minutu a já nemám ani vterinku
klidu. Rozsvecuji a zháším jednou za minutu.“
„To je divné! Dny u tebe trvají minutu!“
„To není vubec divné,“ rekl lampár. „Už je
tomu mesíc, co spolu hovoríme.“
„Mesíc?“
„Ano. Tricet minut. Tricet dní. Dobrý vecer.“
A zase rozsvítil svou svítilnu.
Malý princ ho pozoroval a zamiloval si toho lampáre, který byl
tolik verný príkazu. Vzpomnel si na západy slunce, které kdysi
pozoroval tak, že posunoval židli. Chtel svému príteli
pomoci: „Víš... já znám prostredek, jak si
mužeš odpocinout, když budeš
chtít.“
„Samozrejme že chci,“ rekl lampár.
Vždyt clovek muže být verný príkazu a pritom
trošku pohodlný.
Malý princ pokracoval: „Tvá planeta je tak malá, že
ji obejdeš tremi kroky. Stací, když pujdeš dost
pomalu, abys zustával stále na slunci. Když si budeš
chtít odpocinout, pujdeš... a den bude trvat tak dlouho, jak
budeš chtít.“
„To mi moc nepomuže,“ rekl lampár. „Já rád
spím.“
„To je smula,“ rekl lampár. „Dobrý
den.“
A zhasl svítilnu.
Tímto clovekem by všichni pohrdali, král,
domýšlivec, pijan a byznysmen, rekl si malý princ a
šel dál svou cestou. A prece on jediný mi nepripadá
smešný. Snad proto, že se zabývá necím jiným než
sám sebou.
Lítostive si povzdechl a rekl si ješte: Je to jediný
clovek, s kterým bych se mohl sprátelit. Ale jeho planeta je
opravdu moc malá. Není tam místo pro dva...
Malý princ se však neodvažoval priznat si, že
litoval této neštastné planety zvlášte pro tech tisíc
ctyri sta ctyricet západu slunce za dvacet ctyri hodiny!
Tvurce všech skrýší Geo Donald. Listing napasla a
razítko vyrobila Okakik_cz.