Dole v dole Traditional Geocache

Tahle cache vas dovede k dnes jiz zrusenemu dolu

Tady si muzete precist puvodni listing v nezmenene podobe:)

Nebudu vas zahlcovat informacemi o dole samotnem. V tomhle pripade jde o kesku, ktera vznikla ze tri duvodu a uplne nahodne. Nedavno jsme jeli okolo a fanfulik povida, hele, tady nic neni, udelame tu "Dole v dole". V ten moment jsem si vzpomela na kluka, ktery s nami chodil do hospody a byl jednim z tech, kteri zemreli pri poslednim kladenskem dulnim nestesti. Ja vlastne ani nevim, jak se tenhle dul spravne jmenuje, ale pokud budete mit zajem, urcite si to zjistite. No a tretim duvodem je to, ze dnes jsme jeli okolo a meli sebou volnou krabicku :). Takže tahle kes je ode me pro toho kluka, taky trochu pro skupinu Kabat a pro ty z vas, kterym tahle cache bude stat za odlov.

Dole v dole

Pripravit, pozor, jedem!

Doutnáky zapálit!

Prosíme zacpat uši a ted už jenom Raz, Dva, Tri!

Zabereme Hej Hou, taháme kameny

a ty co nejdou, rozdrtíme pestí.

Od rána do noci a paže znavený

ta hrubá síla, galoše plný mouru mám.

REF:

Pochodem vchod, páry težkejch bot

Funguje to líp než namazanej stroj

Dokola je tma, kdejakej permoník

tu z díry civí jako Nemec na orloj.

Herodes tango tancí za zvuku kovadlin,

Rarachy v norách škádlí, ocasem povadlym.

Zabereme Hej Hou, jsme na to stavený

futrujem uhlí a pojídáme brikety.

Co se do nás vejdou a nohy ztuhlý

ta hrubá síla, galoše plný mouru mám.

REF:

Pochodem vchod, páry težkejch bot

Funguje to líp než namazanej stroj

Dokola je tma, kdejakej permoník

Tak ty me serou!!!

Tak ako sa vám páci

tím novým pácidlem?

Bardzo dobre sa páci,

tak ješte chvíli a rozeberem celou zem.

REF:

Pochodem vchod, páry težkejch bot

Funguje to líp než namazanej stroj

Dokola je tma, kdejakej permoník

tu z díry civí jako Nemec na orloj

Tady je listing pro ty z vas, kteri projevili prani dozvedet se o dole vic:)

Tak nejak jste meli pravdu. Po nakopnuti na strankach kladenskych kaceru, ze mam ulovenou vlecku se stejnym nazvem, jsem zacala hledat nejake informace. Vychazela jsem z informace o vlecce, jenze jsem se zamerila na spatnou vlecku a kdyz jsem si vyhledala informace o dolu Max, byla jsem z toho zmatena jak stepni mys.Na dole Max se totiz zadne dulni nestesti behem doby, co bydlim na Kladne, nestalo. Po nekolika telefonatech rodilym kladenakum jsem nakonec dosla ke spravne identifikaci. Po te me rozhodila informace, ze uz je to tak davno ( pred 8 lety), co vybuch metanu zabil ctyri horniky. Jo, clovek starne, blbne a zapomina a proto jsem nakonec rada, ze jsem ty informace zacala hledat.

Pred založením dolu Schöller na dolových polích Mirošovského kamenouhelného težarstva predcházel rozsáhlý geologický pruzkum, provádený vrty z povrchu a prekopem z dolu Jan v Libušíne. Roku 1896 byla v hloubce 495 m navrtána uhelná sloj o mocnosti 10 m. Na tomto míste bylo rozhodnuto o založení težní šachty. Hloubení bylo zahájeno 10. 6. 1899 a dokonceno 31. 10. 1901 v hloubce 532,3 m. Nárazište bylo vylámáno v hloubce 517,5 m. Šachta byla vyzdená a mela prumer 5 m. Rozdelena byla na vetrní, lezní a dve težní oddelení. Východní težní oddelení melo dve dvouetážové klece pro dva vozy nebo pro 12 osob, západní oddelení bylo vybaveno dvemi ctyretážovími klecemi pro ctyri vozy.

Východní oddelení bylo vybaveno dvoububnovým ležatým parním strojem, vyrobeným Pražskou akciovou spolecností v roce 1905. Stroj mel ventilový rozvod systému "Radovanovic". V roce 1950 byl tento stroj zrušen a nahrazen elektrickým težním strojem se stejnosmerným motorem.

Západní oddelení bylo vybaveno dvouválcovým parním težním strojem firmy Breitfeld a Danek z roku 1890. Stroj mel ventilový rozvod podvojnými vackami s reverzací a hydraulické poloautomatické rididlo jízdy systému Iversen. Z duvodu trhliny na bubnovém hrídeli byl stroj roku 1963 nahrazen také elektrickým težním strojem se stejnosmerným motorem.

Nad šachtou byla vybudována težní vež typu Tomsonova kozlíku.

Samotná težba na dole byla zahájena 15. 2. 1902. Pred tím, roku 1901, byl dul napojen vleckou na železnicní stanici Smecno - Šternberk (dnes Kamenné Žehrovice).

1. 7. 1905 byl dul odprodán Pražské železárské spolecnosti, která dul propojila prekopy s ostatními okolními doly (Jan, Max, Mayrau).

Dobývací metodou do 50. let 20. století bylo hlavne kladenské pilírování na zával v celé mocnosti sloje, která dosahovala 1 až 10 m. Ve 40. letech byla zkoušena metoda stenování.

V letech 1968 až 1977 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce dolu a vyhloubena nová šachta prímo v areálu - Nejedlý III (prímo u vstupu do areálu, viditelná ze silnice). Nová šachta mela prumer 7,5 m a hloubku 638,6 m, provedení s klecovým težením - ctyri klece po ctyrech etážích, každá etáž pro dva vozy nebo 16 lidí. Elektrické težní stroje byly ovládány poloautomaticky v návaznosti na signálech z nárazišt. Pri doprave lidí musel stroj rídit rucne strojník.

Zároven bylo vybudováno nové težkokapalinové uhelné prádlo, uvedené do provozu roku 1973. Vybaveno bylo tridici Liwell a N 61 pro trídení za sucha. Uhelná vsázka šla dále na težkokapalinový rozdružovac systému Drew - Boy. Prané uhlí se dále trídilo na pet obchodních druhu na trídici N 61, jemné složky se zpracovaly na filtrech Cened 2000.

Od roku 1972 byla v porubech zavádena komplexní mechanizace s posuvnou výztuží a dobývacími kombajny. Od roku 1973 byly v prípravných pracech nasazovány také razící kombajny AM-50 a PK-3-m a pribírkové stroje Hausherr D-1131.

V roce 1980 byl dokoncen spojovací prekop mezi doly Schöller - Ronna - Mayrau a veškerá uhelná težba byla vedena pod zemí na šachtu Nejedlý III. V té dobe mela kolejová trat rozchodu 690 mm,spadající pod dul Schöller celkovou délku 45,4 km, vetšinou v provedení pro trolejové lokomotivy, jen 5,6 km bylo pojíždeno diesellokomotivami. Závesná dráha ZD 80 mela délku 21,5 km.

V rámci restrukturalizace a privatizace uhelného hornictví došlo 1. 1. 1993 ke vzniku a.s. Ceskomoravské doly, kam byl pod o.z. Kladenské doly Libušín zarazen i dul Schöller. CMD a.s. se v roce 1999 stává dcerinnou spolecností Karbon investu.

V rámci centralizace težby byla v dubnu 1995 zahájena ražba spojovacího prekopu nezi doly Schöller a Tuchlovice v délce 4484 m. Ražba byla dokoncena 7. 1. 1997 a po prevedení dopravy uhlí na dul Schöller byl 30. 6. 1997 ukoncen provoz úpravny na dole Tuchlovice.

Po výbuchu metanu 29. 11. 2001 na dole Schöller v Libušíne bylo rozhodnuto kladenské doly zastavit. Pri výbuchu zahynuli 4 horníci, prícinou výbuchu bylo kourení v nedostatecne vetrané chodbe, kde se nahromadil metan.

Poslední vuz uhlí z dolu Tuchlovice vyjel 31. brezna, z dolu Schöller 30. dubna 2002. Tím byla ukoncena težba uhlí v kladenské pánvi.

Informace pochazeji ze stranek Dejiny dolovani na Kladensku, cernobila fotografie pochazi ze zacatku rekonstrukce v roce 1968, me ti "hosi" na fotce proste uchvatili:))

19.09.2010 ukládejte prosím krabicku tam, kde jste jí nalezli, to znamená, nervat jí tak dozadu, aby skoncila za plotem a nedávat jí ani na místa, o kterých usoudíte, že jsem je prehlédla a vy je považujete za skvelá a úžasná :))). Dekuji za pochopení!¨