Tato keš patří do série Česká nádraží (Bookmark).
Kutná Hora - Hlavní nádraží
Na pocátku železnicní dopravy byly tzv. konesprežné železnice. Na rozdíl od klasických konských povozu byla tato doprava výhodnejší, jelikož použití kolejnic snížilo valivý odpor a cestující tak byli ušetreni výmolu rozbitých cest. Jedna z takových vedla z Prahy do Vídne a procházela okrajem Kutné Hory.
V boji o prežití se formani snažili všemožne zamezit výstavbe železnice v Kutné Hore. Díky jejich horlivosti, a snad i kvuli nižším nákladum, vedla železnice pres Malín. Tak si alespon mohli vydelat drožkari, kterí od Sedlecké trate rozváželi turisty do hotelu v centru mesta.
V roce 1845 byla dostavena trat Praha – Olomouc a už 20. srpna mohli Kutnohoráci nasednout na zastávce ve Starém Kolíne ci v Záborí na vlak do Prahy. První vlaky mohly jezdit max. rychlostí 25 km/h, i presto však byly až ctyrikrát rychlejší než povozy. Nástupište se pro cestující otevíralo až v okamžiku zastavení vlaku ve stanici. První vagony se podobaly kocárum. Nemely osvetlení, vytápení, vetrání ani klosety.
Ve druhé polovine 19. století se vše zmenilo. Od roku 1858 mohli lidé využívat spací vuz, od roku 1869 si mohli ve vlaku dojít na záchod a v roce 1883 bylo možné poobedvat v restauracních vozech.
Do Kutné Hory byla železnice zavedena až roku 1868. Vyrostla zde nová nádražní budova, jejíž vzhled se do dnešních casu príliš nezmenil. O rok pozdeji se už mohlo jezdit do Golcova Jeníkova a v následujících dvou letech došlo k prodloužení trate do dnešního Havlíckova Brodu a Jihlavy.
V roce 1905 vyjely první vlaky z Kutné Hory to Zruce nad Sázavou. Výstavba trati zmenila vzhled krajiny v údolí reky Vrchlice. U Královské procházky v blízkosti reliéfu Jaroslava Vrchlického zaniklo nekolik domu. Cesta trvala 2 hodiny 5 minut a denne jezdily 2 vlaky tam i zpet. V meziválecném období se zacalo využívat motorových vlaku. Do té doby a ješte až do let šedesátých, než se trat elektrifikovala, se jezdilo prevážne na páru. Do kopecka funel i známý Sentinel, který mel preklopné lavice. Jakmile vlak dorazil k úvrati u hlavní stanice, cestující preklopili lavice, aby byli po smeru jízdy.
Za nemecké okupace se postavila i druhá kolej. Do pocátku 80. let 20. století, kdy došlo k zdokonalení elektrických lokomotiv, bylo kutnohorské nádraží významné tím, že zde stavely prakticky všechny vlaky. Duvodem byl fakt, že nádraží sloužilo jako preprahací stanice. Lokomotivy jezdící na strídavý proud se menily na lokomotivy na jednosmerný a naopak. K plynulosti silnicní dopravy prispel rovnež Malínský nadjezd, který se majestátne rozpíná mezi Malínem a predmestím Sedlec. A práve sem vás zavede dnešní hledání.
Jak na to?
Vaším prvním úkolem je vyluštit sudoku. Poté si jej vystrihnete ci opište. Budete ho ješte potrebovat.
Dále musíte zjistit, jak daleko pojede Norbert ze stanice Hodkov zastavka do Praha hl. n. (přes Kutnou Horu).
Další úkol je zjistit, kolik kilometru ujede Eva, pojede-li z Kutná Hora hl. n. do Nedvědice (přes Žďár n.Sázavou).
Použijte souradnice hlavního nádraží, od nichž odectete ujeté kilometry, které ujela Eva, a prictete kilometry, které ujel Norbert. Jestli jste pocítali správne, dovede vás to k dalšímu stanovišti. Zde hledejte štítek s instrukcemi, jak získat finální souradnice ve tvaru N 49° 57.XXX E 015° 17.XXX. Pokud pujde vše hladce, do 30 minut byste meli celou trasu zvládnout. Neprekracujte koleje. Hodne štestí!
SUDOKU
Návod k luštení: Vepište císla od 1 do 9 do volných polícek tabulky. Ve všech rádcích, sloupcích, úhlopríckách, stejne jako v devíti ctvercových segmentech, které tabulka obsahuje se nesmí opakovat stejné císlo.
Souradnice microkešky si mužete overit zde: