Konesprezka - udoli Klicavy
Volne pokracovani kese Konesprezka - Lany. V jejim listingu jste si mohli precist zkracenou historii vystavby konesprezky a dozvedeli jste se, ze draha koncila prave v udoli Klicavy, nedaleko od mista ulozeni tehle kese. Ambiciozni zamer propojit Prahu s Plzni se naplnit sice nepodarilo, konesprezka vsak presto mela znacny hospodarsky a technicky vyznam. Pojdte se projit poslednim usekem tohoto zajimaveho dila.
Vypravu po trati konesprezky zahajite nejlepe od hajovny Pine. Parkovani je bohuzel problematicke, auto muzete nechat treba na nektere z malych odstavnych ploch podel silnice smerem na Lany. Nejblizi takove misto je vyznaceno ve waypointech. Po silnici dojdete az k hajovne Pine, ktera mimochodem byla vybudovana jako preprahaci stanice pro konesprezku. Odbocite na lesni cestu primo proti vjezdu do hajovny a jdete k waypointu "Zacatek trati od Pini" (N 50 06.438 E 013 53.148), ktery oznacuje vstup na teleso trati. Cest je tam nekolik, ta spravna je oznacena ukazatelem. Trasa je vhodna i pro kolo, je vsak treba pocitat s tim, ze cesta je misty zarostla. Od vychoziho waypointu se drzite stale lesni cesty - byvale trati, ktera v zakrutech mirne klesa ke Klicave. Vzdalenost ke kesi je asi 2 km. Na nekolika mistech se otevre krasny vyhled do udoli Klicavy. Vsimejte si take dobre patrnych pozustatku drazniho telesa.
V mistech, kde vam GPSka bude ukazovat vzdalenost do cile uz jen desitky metru, se dostavate k rozvetveni trati. Tady se mohly protijedouci soupravy navzajem vyhybat. Leva vetev je tvorena velmi hezky zachovalým naspem, ktery byl pomerne nedavno zbaven vegetace. To paradoxne technickou pamatku ohrozilo - obnazeni stavby totiz urychlilo erozi. Na druhou stranu si ale diky tomuto zakroku muzete nasep prohlednout v cele jeho krase.
| Kes je ulozena mimo vlastni teleso trati. Pohybujte se zde prosim s citem. Mate-li s sebou deti, dohlednete prosim i na ne. Nerad bych byl puvodcem zkazy tohoto mista. Signal je tu spatny, jste-li na pochybach pouzijte hint. Dekuji. |
Mate-li nalezeno a zalogovano, pohlednete pred odchodem jeste jednou do udoli pod vami. To, co dnes vypada jako panensky kout prirody, bylo pred 150 lety vyznamnym centrem ranneho prumyslu. Rozvinul se zde diky dobre dostupnosti energetickych zdroju, coz v te dobe predstavovaly drevo a voda. Co se tu tedy v te dobe odehravalo? Vpravo, proti proudu Klicavy, u Pilskeho rybnika (nelezi na Klicave, nybrz na potoku Strouha) stala po staleti Horni pila. Nize po proudu reky bylo vybudovano velike prekladiste dreva a druha pila - Dolni. Ta byla zprovoznena v roce 1823. Pod Brejlem pak od roku 1824 fungovala manufaktura na vyrobu olovnateho cukru a drevneho octa - tedy chemicky prumysl! Kolem dnesniho dvora Amalie doutnaly milire. A k dovrseni industrialniho obrazu byla roku 1837 tato oblast spojena se svetem revolucnim dopravnim prostredkem - zeleznou drahou, po ktere konske potahy dokazaly prepravit nevidane mnozstvi materialu. Pripominam, ze se jednalo o druhou zeleznici na evropskem kontinentu a sveho casu predstavovala 43% evropske a 28% svetove zeleznicni site. To tiche udoli, do ktereho se dnes divate, bylo tedy jednou z prvnich prumyslovych zon v Cechach. Utlum oblasti nastal az se zpristupnenim mnohem vydatnejsiho zdroje energie, totiz se zahajenim tezby cerneho uhli na Kladensku. Po odchodu lidi priroda nastartovala rekultivacni procesy a vysledek vidite pred sebou.
Pokud se neradi vracite stejnou cestou, muzete pokracovat dal po trati az pod Pilsky rybnik (1 km), kde ostre odbocite doleva a udolim Klicavy se vratite k silnici (3 km). Nebo muzete na dno udoli sestoupit rovnou, nejlepe vlevo podel ohrady pod naspem. U silnice si muzete prohlednout starou oborni branu (viz Brana do obory) a napul rozpadly most, pres ktery knizeci cesta prekracovala Klicavu. Odtud vam bohuzel nezbyva nez po silnici vyslapnout do kopce zpet k vychozimu mistu, pokud nemate namireno jinam.
Zdroje:
Frantisek Svarc: Prazsko-lanska konska zeleznice, Okresni muzeum Rakovnik, 1998
Vaclav Vodvarka: Lany a okoli ve svetle mistnich a pomistnich jmen, Statni okresni archiv Rakovnik, 2006
Vaclav Vodvarka: Koleje do krivoklatskych lesu, nepublikovany text, 2008
Jan Cerny: Kde koncila konesprezka, clanek na osobnim webu
Konesprezka Praha-Stochov-Lany-Pilsko-Brejl, clanek na webu Zrusene a zanikle zeleznice v CR
Wikipedia
 |
Historie:
22.10.2009 Publikace.
28.10.2009 Schranka odnesena lesni zveri (pozdeji nalezena).
31.10.2009 Obnoveno na jinem miste.
07.02.2010 Presunuto, predchozi skrys se zhroutila pod privalem snehu.
08.03.2019 Uložena nová schránka. |