Cervená nad Vltavou bývala za první republiky velmi
oblíbeným letoviskem.
O její správu se delily tri obce, na pravém brehu to byly Jetetice
a Vusí, na brehu levém pak Oslov.
V Cervené stávalo 47 domu, zacínala na pravém brehu reky Vltavy
pred železnicním mostem a táhla se po obou brezích v délce trí
kilometru témer až k Cervenským proudum.
Jediné co pro nás z Cervené nad Vltavou zustalo zachováno je
Cervenský železnicní most, kostel sv. Bartolomeje a vlakové
nádraží.
Ješte dríve, než byla roku 1889 zahájena stavba
železnicního mostu, stával na pravém brehu Honsuv, pozdeji
Šejharuv, mlýn (na obrázku v levém dolním rohu). 
Jednalo se o trípatrovou mlýnici, která se stávala ze dvou traktu
se štíty. Ve mlýne bylo 6 válcových stolic a v roce 1902 sem
mlynár Šejhar zavedl elektrický proud. Dve mlýnská kola byla
nahrazena turbínou o výkonu 54HP. Šejharuv mlýn byl jeden z
nejvetších a nejmodernejších vodních mlýnu ve strední
Evrope.
Približne 130m pred mostem byl zhruba metr vysoký jez s
propustí pri levém brehu. Ješte o neco výše proti
proudu stávala budova pošty z roku 1907 a v jejím sousedství
dum pro zamestnance kovárny a mlýna.
Nad mlýnem ve stráni nad silnicí byl v roce 1928 otevren penzion
pražských policejních zamestnancu. Mel pres 20 pokoju a dve
velké ložnice pro 80 až 100 detí. Této trípatrové budove
se ríkalo Sklenený zámecek, po válce prejmenovaný na penzion
Vltava. I presto, že Sklenený zámecek nestál prímo v zátopové
zóne a nevelké teréní úpravy by jej pred zátopou ochránily, bylo
rozhodnuto o jeho zbourání a tak i nyní lze na brehu spatrit
základy tohoto penzionu.
Dalším stavením, více než 600m od mostu po proudu
reky, byl na levém brehu usazený Vánuv penzion, kde bývalo k
pronajmutí 9 útulných pokoju.
Na pravém brehu u silnice, která vedla podél reky, stával o
samote starý dum, kterému se ríkalo Šimek a o kousek dál po
proudu stávalo nekolik dalších domu. Z cervených cihle
postavená Šwarcenberská myslivna, domek porícního dozorství
a vila "Boženka", kterou si zde nechal v roce 1928 vystavet
clen orchestru Národního divadla Václav Frabša.
Cestou dále po proudu stával tretí cervenský penzion. Byl jím
velmi populární Souhraduv hostinec, ve tricátých letech Josefem
Pazourkem prestavený na dvoupatrový penzion s kapacitou 70
lužek. Celodení penze se zde dala porídit za 30 korun a
jednolužkový pokoj byl k mání za desetikorunu. Bývala zde i
stanice klubu kanoistu a klubu turistu a naproti penzionu byl
prívoz.
Ješte dále po proudu, tentokrát na lévém brehu, stávala
další cást Cervené, oznacovaná rímskou III. Tam stával známý
penzion Josefa Stanka, ve kterém bylo 22 pokoju s 60ti lužky,
zahradní restaurace pod lípami a ceny nižší, než u
konkurence za vodou.
V penzionu sídlila redakce Cerveneckých novin, vydávající
prevážne úsmevné zprávy o letních hostech, kterých do
cervevenských penzionu, luxusních vil, ale i do obycejných chalup
prijíždelo tolik, že obec praskala ve švech.
Vzhledem k tomu, že obec nemela žádnou náves, dokonce ani
žádný obchod, bylo za jakési centrum pokládáno okolí
Hrejkovického potoka.
Stávalo zde nekolik výletních vil, cetnická stanice z roku 1870,
dum prevozníka a také Maškuv, pozdeji Adámkuv mlýn se dvema
koly a pilou.
Na pravém brehu, necelých 500m od posledního cervenského domu,
stávala Cervená II, kde se nacházelo to nejstarší a
nejvzácnejší z celé obce, románský farní kostel svatého Bartolomeje.
Krome kostela zde stávala i fara, postavená na míste bývalého mlýna
ze 16 století a škola založená již roku 1729.
Samotná keš je zakomponována do
ostatku Skleneného zámecku, nicméne žádné
zdi netreba rozebírat.
Kousek od keše smerem k vode, mohou odvážnejší
kaceri prozkoumat sklep, který bývá pri vyšší hladine
vody zatopený.
Majlovi dekuji za doplnující informace, tady jsou:
Pri velikém poklesu vody je možné
návštívit a prozkoumat i další zatopené sklepy.
Nalevo od skleneného zámecku se nacházela Strískovina a
další již neexistující domecky, kde lze najit i mnoho
predmetu patrících kdysi k dekoraci domácnosti.
Dalším velice zajímavým místem je, též pri velmi nízké
vode, zavarený poklop vstupu do technické podzemní místnosti
tehdejšího Šejharova mlýna..., ale predem upozornuji
na velice nebezpecnou záležitost a zminuji to jen jako
zajimavost, ne návod na vstup !!! V letním období se tu necha i
dobre koupat neb se zde nachazí i malinkatý ostruvek.
Pozor však pri poklesu vody na možné tvoreni víru z
duvodu proudeni vody podzemními prostory (nevhodné pro potápení
!!!)
Nezapomente si na zadní strane logbooku
opsat bonusová císla potrebná k odlovu bonusové
keše