Jak dnes
bude?
...to je otázka, na
kterou se vetsina z nás ptá...
Základem úspešné
predpovedi pocasí je správná znalost okamžitého stavu
atmosféry a znalost zákonitostí, jimiž se atmosféra rídí pri
prechodu z jednoho stavu do druhého.
Pri meteorologických
pozorováních a prubežném sledování pocasí na meteorologických
stanicích se získávají údaje o meteorologických
prvcích, tj. fyzikálních charakteristikách stavu atmosféry
a atmosférických jevech napr. bourkách, mlhách apod. jejichž
soubor charakterizuje pocasí.
K základním meteorologickým
prvkum patrí teplota, tlak a vlhkost vzduchu, oblacnost,
vítr a srážky.
Oblacnost je
duležitým meteorologickým prvkem, který neprímo udává trvání
slunecního svitu. Je to vlastne stupen pokrytí
oblohy oblaky. Urcuje se zpravidla odhadem tak, že si
predstavujeme oblaky shrnuty do souvislé plochy bez mezer. V
synoptické meteorologii se oblacnost vyjadruje v osminách, v
klimatologii v desetinách pokrytí oblohy. Nula znamená jasno. Od
roku 1984 se pri vyhodnocování používá tato slovní
oznacení:
- Jasno
- Skoro jasno
- Polojasno
- Oblacno
- Skoro zataženo
- Zataženo
Na meteorologických mapách se
oblacnost zaznamenává prímo do stanicního kroužku pomocí
specifických symbolu.
Cáry spojující místa se stejným množstvím oblacnosti se
nazývají izonefy.
A kde se nachází
keška?
Na úvodních souradnicích ji nehledejte. Je tu ale umele
vybudovaný kopec mezi paneláky, ze kterého je krásný rozhled do
blízkého okolí. Pokud se z nej podíváte vzhuru, zjistíte presne to,
co práve potrebujete - aktuální stav pocasí...Nekoukejte se ale
dlouho, at vás z toho nebolí za krkem...
Radeji bežte lovit
kešku...její souradnice jsou tady:
Vracejte,
prosím, kešku presne na místo, odkud jste ji vzali.
K okolí kešky se chovejte ohleduplne a nic nerozebírejte!!!
Díky.
Pozor, v
kešce není tužka!!!