Tato
cache vas privede na misto, kde 18.cervna 1942 padlo sedm
hrdinnych parasutistu pri boji s nemeckou presilou. Dva z
vysadkaru byli ti, jenz 27.kvetna stejneho roku uskutecnili
atentat na zastupujiciho risskeho protektora Reinharda
Heydricha. Tato mysterka vas privede nedaleko od kostela
sv.Cyrila a Metodeje, kousek od krypty, v niz se odehral
posledni boj a kde i na nejotrlejsi povahy dychne atmosfera
tohoto tragickeho cervnoveho rana.
Na vychozich souradnicich cache
nehledejte! V krypte je zrizeno muzeum. Ma omezenou provozni dobu a
plati se vstupne! Doporucuji navstevu !
Tragicke
cervnove dopoledne ....
Nedlouho
po ctvrte hodine ranni vyrusuje ze spanku tri parasutisty, drzici
hlidku na kuru pravoslavneho kostela Karla Boromejskeho, neobvykly
zvuk. Jindy tiche a klidne rano, pravidelne rusene jen cinkanim
tramvaje, je dnes preruseno zvukem motoru nakladnich automobilu.
Jsou slyset z nabrezi i z Karlova namesti. Nejprve slabe, kazdou
vterinou vsak jejich zvuk sili. Priblizuji se ! Adolf Opalka, Jan
Kubis a Josef Bublik na kuru tusi, ze to nevesti nic dobreho. Zvuky
motoru vsak nahle ustanou. Vsichni tri opatrne hledi z nepatrne
otevreneho okenka na Resslovu ulici. Jejich nadejim je konec v
momente, kdy zahlednou sedive uniformy, rozbihajici se po ulici a
tvorici uzaviraci kordon. Jsou prozrazeni ! Nemaji nadeji na unik,
nemecky precizni uzaviraci okruh je prekvapil a jedina ustupova
cesta skrze mrize v oknech kostelnikova bytu je odriznuta. Uteci
nemohou, budou se vsak branit ....
|
Dole v
krypte uz jsou take vzhuru. Kazdodenni napeti, tisnive a chladne
prostredi a kazdodenni zle zpravy zvenci nedopravaji ctyrem
parasutistum klidny spanek. Uzkym vetracim okenkem se dovnitr mnoho
zvuku nedostane, presto i oni vzdalene zvuky motoru uslysi. Po
chvili se opet rozhosti ticho, davajici nadeji ze o nic neslo.
Klapot kovovych vojenskych bot vsak vsechny vyvadi z omylu. Nemaji
prehled co se deje venku. Doufaji ze nemci jdou po nekom jinem. A
nejdou-li, jeste je porad slaba jiskricka nadeje, ze kostelni
kryptu prehlednou a vysadkari v ni okryti uniknou zatceni nebo
smrti. Doufaji. A mlci ....
Rozkaz Gespapa zni : Do 4:15 musi byt hotov uzaviraci kordon kolem
Resslovy ulice v sirokem okoli. Obsazeno bude Karlovo namesti a
vsechny ulice kolem, nabrezi, domy okolo, kanalizace. Parasutiste
nesmi uniknout ! Do oblasti miri vojenske jednotky SS, prepadove
oddily gestapa, policie a dalsi ozbrojene slozky. Protektoratnimu
cestnictvu je dan rozkaz k vytvoreno jeste jednoho kordonu kolem
toho nemeckeho. Okoli ma byt hermeticky uzavreno. O akci je
informovano nejvyssi nemecke ustredi a za vidinou jisteho uspechu
sem miri i tajemnik K.H.Frank. Agenty je treba dostat zive. Do
stanoveneho casu se uplne nedari kordony uzavrit, presto je v okoli
vojaku dostatek. Aby velitel Vaffen SS mohl dostat prostor kolem
kostela "do klesti", nasazuje 307 muzu jednotky SS a 350
prislusniku strazniho praporu "Prag". Dohromady 17 dustojniku a 740
poddustojniku a muzstva. Spolu s uredniky gestapa je nasazeno temer
800 lidi. Proti predpokladanym dvema muzum. Na domech proti kostelu
jsou umistena kulometna hnizda, majici za ukol drzet v sachu
kostelni strechu. Do Vaclavske ulice je dopraveno male delo a v
postrannich ulicich operuji bojova vozidla. Musi se jednat rychle,
nekolik automobilu s prislusniky gestapa zastavuje primo pred
kostelem a uderny oddil v cele s kriminalistou Heinzem Pannwitzem
vyrazi kupredu. Jsou presni, v dobe kdy Pannwitz vlozi prst na
zvonek bytu kostelnika, odbiji prave ctvrt hodiny po ctvrte hodine
ranni.
|
V te
dobe panuje v kostele horecnata cinnost. Parasutiste se opevnuji,
zaujimaji vyhodna palebna postaveni. Velitel Adolf Opalka si bere
na starosti obranu kuru a tociteho schodiste, jedine mozne
pristupove cesty z kostelni lodi sem nahoru k nim. Kubis s Bublikem
vybihaji na galerii, vedouci od kuru po prave strane kostela ve
vysce zhruba sesti metru. Vsichni tri maji prostor kostela
perfektne pod kontrolou, palbou jejich pistoli se jim pravdepodobne
podari chvili nemecky napor odrazet. Jsou ztraceni a vedi to.
Presto se vsak nevzdavaji. Nedaji svou kuzi lacino. Mozna doufaji,
ze se jim povede i odvratit pozornost nemcu od krypty a jejich
kamaradi dole tak budou zachraneni. Dva nerozlucni pratele, Jan
Kubis se s Josefem Gabcikem uz nikdy neuvidi. Ted jeden z nich,
Honza, tise lezi na kostelni galerii a s pistoli v ruce ocekava
prichod prepadoveho oddilu. Nebude cekat dlouho ....
Kostelnik je srazen na zem a ihned presilou nekolika gestapaku
spoutan. Vse v tichosti. Uderna skupina s Pannwitzem, Kowalczykem,
Ewerdingem, Kehrem, Herschelmannem, Kahlem a Oberhauserem, posilena
prislusniky SS Teixem, Ahlem, Walterem, Marxem, Beckem, Wittingem,
Kochem, Schauerem a Grahlertem postupuje bytem, prosklenymi dvermi
vstupuje do tmaveho kostelniho prostoru, jen slabe prosvetleneho
nekolika okny. Dostavaji se az k ikonostasu. V tom pada prvni
vystrel a ozyva se mohutna detonace. Behem dalsiho okamziku se
skupina dostava pod silnou palbu, aniz by mohla nejak ucinne
odpovedet. Prostor kostela neznaji a kulky se na ne sypou hned ze
trech stran. Gestapak Kahlo je zranen. Skupina kvapne opousti
prostor kostela. Prvni uspech v teto bitve si pripisuji na vrub
parasutiste. Gestapo vi, ze zmocnit se parasutistu zivych bude
obtiznejsi nez si myslelo.
|
Venku
zacina krasny, sluncem zality den. V takovem se nerado umira!
Nastava chvilka klidu. Toho obranci kostela nalezite vyuzivaji a
vsim co je po ruce, zatarasuji schody vedouci nahoru na kur. V
krypte uz od prvnich vystrelu nahore kopaji skrze stenu tunel.
Doufaji, ze za kostelni zdi se nachazi kanalizacni stoka a ze se
jim podari se do ni prokopat. Svymi nozi, tyci a vsim co je po ruce
usilovne kopou do steny a vyhazuji uvolnene cihly. Pri prestavce v
boji i oni ztichnou, nechteji byt prozrazeni. Vyckavaji. Z venku
slysi krik nemcu, z kostela nad nimi naopak cisi zlovestne
ticho.
Uderna skupina se venku preskupuje, doplnuje vyzbroj a znovu
vyrazi do utoku. Tentokrat hlavnim vchodem. Hned za dverim jsou
opet napadeni strelbou. Palbu opetuji, ovsem bez valneho uspechu.
Parasutiste maji zhora perfektni vyhled na cely prostor kostela,
znaji ho a dobre se tu irientuji. Gestapo naopak nema nejmensi
tuseni, jak to nahore na ochozech vypada. Naslepo strili k moznym
ohniskum odporu, snazi se jak umi, chteji se blysknout pri dopadeni
pachatelu atentatu na zastupujiciho risskeho protektora. Vtom
prichazi mnohem muhutnejci palba, do ktere se temer dostavaji sami
gestapaci. Velitel SS totiz chce v boji vypomoci, narizuje
kulometum v obchodni skole naproti pres ulici zahajit palbu do
kostelnich oken. Smrst kulek rozbiji okna, odlamuje kusy sten i
podlahy, na obrance, perfektne ukryte za sloupy na galerii a na
kuru, vsak nema zadny vliv. Temer je vsak zasazena uderna skupina,
ktera se ocita v ose palby zbrani. Narychlo opousti prostor
kostelni lodi. Pannwitz okamzite zada zastaveni nesmyslne kulometne
palby. V automatickych zbranich umistenych kolem kostela tak
parasutiste dostali kratkodobou a necekanou pomoc.
Gestapo uz vi, ze zivych parasutistu se nezmocni. Nyni pujdou
zabijet ....
|
Dobyti
kostela sveruji odbornikum, zkusenym frontovym velitelum a v bojich
ostrilenym esesakum. Je zformovano deviticlenne prepadove komando a
vyrazi do utoku. Ted jde do tuheho! Esesaci vbehnou do prostoru
kostela, jedni zahaji prudkou palbu z automatu na hnizda odporu,
jini hazi sve granaty. A opet se stahuji pred odvetnou palbou
zhora. Takto pokracuji po vlnach. Dalsi granaty a sprska strel
tiskne parasutisty cim dal tim vice do jejich ukrytu. Prepadovy
oddil se zacina v tmavem prostoru orientovat. Neprestava s utoky.
Nahore nejvetsi tiha lezi na Opalkovi. Musi branit prostor kostela
a zaroven hlidat vyusteni schodiste odzdola. Postaveni parasutistu
se ocita v desti kulek, ktera vsak neprinasi kyzeny vysledek.
Podminkou uspechu je dobyt kur a na nej vede jen jedina cesta - po
schodisti. Rottenfuhrer Grahlert po schodisti pronika az do
emporia, zde vsak je zasazen strelou do helmy. Zachranila mu zivot.
Oberschutz Schinke se vrha na schodiste, prilepen ke zdi stoupa
vzhuru. nahore si jej vsak nachazi Opalkova kulka. Trefuje ho do
oka.
Neni mozne odolavat takove presile. Uz jen to, ze v sedm hodin
rano jeste bojuji, je temer zazrak. Jeden granat si vsak nachazi
Kubise. Explozi zasazeny vysadkar pada do bezvebomi a pomalu z nej
s mnozstvim krve vyprchava zivot. Take Bublik, na konci galerie, je
zasazen strepinami granatu. Obe nohy ma prerazene, hluboke rany
plne pisku a omitky, svaly spretrhane. Vi co musi udelat a dela to.
Priklada si hlavensve pistole raze 6,35 mm k pravemu spanku a
stiskne spoust. Ale smrt hned neprichazi. Posledni zustava Opalka.
I jeho si nachazi nemecky granat, prosekava mu pravou stranu tela a
prerazi pravou ruku v zalokti. Opalkovi byva jedine, vzdat se ,
nebo zemrit jako hrdina. Voli druhou moznost. Polyka ampulku s
jedem a nasledne si prosreli hlavu. Smrt mu dopreje konec vojaka,
jed ucinkuje az po strele.
Je sedm hodin rano. Kostelem se opet rozprostira ticho.
|
Mrtvy
Opalka je vynesen pred kostel a polozen na koberec. Umirajici
Bublik s Kubisem jsou vezeni sanitkou do lazaretu v Podoli. Bublik
vsak umira jeste cestou, Kubis kratce po prevozu do nemocnice. Oba
jiz nenabydou vedomi. Jsou prevezeni zpatky a polozeni vedle sveho
velitele. K identifikaci privazeji zradce Curdu, jenz poznava sveho
velitele. Mezi mrtvymi je i jeden atentatnik, ten druhy tu neni.
Zatim !
Dole v krypte poslouchaji. Ticho ! Na chvili prerusuji praci,
doufajice, ze o nich nikdo nevi. Mala kapka nadeje, presto stale
veri ve svou zachranu. Nemaji tuseni co se nad nimi deje, proc hluk
boje nahle ustal. A jestli to tuseni maji, mlci. Vedi o nas? Najdou
nas? Dlouhe minuty je souzi podobne myslenky. Nahle se vsak kamenna
deska zakryvajici maly ctvercovy vstup do krypty pohne. Vedi o nich
!
"Kamaradi, vzdejte se. Boj je marny!" Karel Curda !!!
Odpovedi mu je sprska strel. Tak dole v krypte uz vedi, kdo je
zradil. K otvoru je priveden kaplan Petrek, ktery z donuceni
opakuje vyzvu k slozeni zbrani. Odpovedi mu jsou vykriky "nikdy". A
vystrel. Vymluvne gesto. Otvor ve strope je opet zakryt kamennou
deskou a z protejsi skoly zacne stekat kulomet. Tentokrat je jeho
cilem vetraci otvor z krypty. Parasutiste uvnit se schovavaji pred
salvou strel do vzdalenejsiho kouta krypty. Hned jak palba
prestava, opet pokracuji s kopanim do steny ve snaze uniknout do
kanalizace. Kopaji az do chvile, kdy otvor zmizi pod hladinou vody.
Nyni je vsak na rade gestapo. Dobrovolnik z rad SS hazi vetracim
okenkem do krypty bombu se slznym plynem. Parasutiste ji vsak
pohotove vyhazuji ven.
|
Situace
se opakuje, je vsak doprovazena vystrely zevnitr. Povolani jsou
hasici a je jim narizeno vhodit konce hadic do vetraciho okenka a
pustit do krypty vodu. Predtim vsak jeden z muzu od strikacek vezme
tezke kladivo a vyrazi chatrnou mriz, zakryvajici okenko. Hadice
jsou uvnitr a zacinaji chrlit vodu. Parasutiste vsak chopi zebrik
kterym donedavna vstupovali do krypty a jeho koncem vystrkuji
hadice ven na ulici pred zraky prekvapenych nemcu. Fiasko. Druhy
pokus je zmaren uplne stejnym zpusobem. Je privlecen svetlomet,
ktery ma nasvitit vnitrek krypty a umoznit tak strelcum v oknech
naproti obladat vnitrni prostor obsazeny parasutisty. Netrva vsak
ani deset sekund a svetlomet je v troskach.
Zatimco venku marne premysleji nad dalsim postupem, uvnitr kostela
napada nektereho z velitelu absurdni plan. Vybiraji dobrovolnika z
rad SS, privazou ho lanem a chystaji se ho, po zuby ozbrojeneho,
spustit do krypty otvorem v podlaze kostela. Sotva vsak mizi do
puli tela v otvoru, zespoda se ozvou vystrely a esesak je zasazen.
Takhle skonci tri muzi, nez je nesmyslny plan odvolan a otvor je
opet zakryt.
|
Patrne z
vlastni iniciativy se jeden z hasicu opatrne priplizi o okenku a
hakem zachyti konec zebriku. Hned mu jde pomoc druhy a kdyz je
videt ze parasutiste zevnitr nestrileji, pribehnou jim pomoci
esesaci. Zebrik je tak vytrzen z rukou obrancu. Jejich posledni
"zbran" je tak ztracena, okenko je moc vysoko a oni se nemaji cim
branit. K.H.Frank kvituje ziskani zebriku s potesenim, zatleska a
zvola "bravo". Dobrovolny hasic se po valce docka kriminalu.
Lamanou cestinou jsou parasutiste vyzyvani ke slozeni zbrani.
Plytvani casem. Odpovedi je jim sprska strel. Take plytvani,
strelivem. Hadice tedy opet putuji do okenka a zacinaji chrlit
dovnit vodu. Tri tisice litru za minutu. Parasutiste jim v tom uz
nemohou zabranit. Pod vodou postupne mizi i otvor ve stene,
posledni nadeje ctyrech vysadkaru uvnitr. Prestavaji kopat a vedi
ze prohrali. Do okenka je navic vlozena hadice od pristroje,
vhanicim dovnitr drazdivy kour. Vse je utemovano matraci.
Odecitaji se tak posledni minuty boje ctyrem statecnym ....
|
Mezitim
je objeven druhy vstup do krypty, zakryty kamennou deskou. Jsou
povolani hasici, jenz maji desku rozbit kladivy. Prace by vsak
trvaly prilis dlouho, na radu tedy prichazi ekrazitova naloz. Ta
betonovou desku roztrha na kousky a pod ni se objevuje strme
schodiste. Vstup do krypty je nyni volny. Prvni utocna vlna je vsak
smetena palbou, lepe se nevede ani druhe. Nez se vsak pripravi
treti skupina, odspodu zazni ctyri osamele vystrely. Vsichni
ztuhnou ....
Dokud maji strelivo, parasutiste bojuji. Zalezli v tumbach pro
rakve, maji slusnou kontrolu prave odhaleneho schodiste. Jsou ve
tme, to je jejich vyhoda. Utocnici je nevidi, zato obranci maji
prehled. Spolehlive odrazeji utocne vlny. Dokud maji cim, strileji.
Posledni naboj si vsak nechavaji. Pro sebe ! Nez aby padli do rukou
nepriteli, voli hrdinnou smrt a strili se do spanku. Jaroslav Svarc
si to jeste pojisti ampulkou jedu. U vsech ctyrech vsak kulka
fungovala spolehlive.
Mrtvoly jsou vyneseny, boji je konec. Parasutiste jsou
identifikovani, probiha fotografovani jich i "vitezu". Drama konci,
na jeho konci je v tuto chvili sedm zmarenych lidskych zivotu. A
dalsi budou nasledovat pozdeji.
Co predchazelo
:
Parasutiste se ukryvali v bytech
svych pomocniku a prechovavatelu. Cas od casu vymenili misto sveho
pobytu, delsi setrvavani na jednom miste by mohlo nekomu prijit
podezrele. Vse vychazelo takrka dokonale, az do 27. kvetna, roku
1942. Po spachani atentatu na zastupujiciho risskeho protektora
Reinharda Heydricha rozpoutali nemci rozsahle patraci akce, do
kterych byla zapojena armada a vsechny ozbrojene slozky, ktere meli
k dispozici. Mesto bylo hermeticky uzavreno. Patraci komanda po
nocich vnikaly do bytu a hledaly atentatniky. Neuspesne.
parasutiste unikli s velkym stestim. Protoze se patrani mohlo
opakovat, bylo nutno vysadkare premistit do bezpecnejsiho ukrytu.
Clenove odbojove organizace pozadali o pomoc kaplana Petrka, z
pravoslavneho kostela Karla Boromejskeho (dnes sv. Cyrila a
Metodeje). Ten jejich zadosti o ukryti parasutistu vyhovel.
Postupne se vsech sedm lidi pobyvajicich na uzemi Prahy presunulo
do kostelni krypty. Byla tu zima, ale relativni bezpeci. Zde meli
vytrvat az se prezene nejhorsi vlna teroru a nasledne meli odjet na
venkov. Ubytovani venku bylo pro ne uz castecne zajisteno. Do
ukrytu jim prinasela jidlo a vybaveni rada pomocniku.
Nemecky teror na ceskem narode nevydrzel parasutista Karel Curda.
Kazdodenni seznamy popravenych, otistene v dennim tisku a
vylepovane na plakatech, vyhlazeni obce Lidice, popravy blizkych
pribuznych jeho kamaradu, podlomilo nervy tohoto parasutisty z
vysadku OUT DISTANCE. Nejdrive poslal udavacsky dopis na cetnickou
stanici v Benesove, kdyz vsak nikdo nereagoval, prihlasil se
prazske ustredne gestapa. Byl ihned predan nejvykonejsim
vysetrovatelum. Byl zmlacen, bylo mu vyhrozovano. Pokusil se o
sebevrazdu, tu mu vsak kriminaliste prekazili. Opet byl zmlacen.
Pote zacal mluvit. Presne misto pobytu atentatniku a dalsich
vysadkaru neznal, ale znal jmena jejich prechovavatelu. Vypovedel o
vsech.
Ihned zacalo rozsahle zatykani. Desitky rodin, ktere se nejakou
merou podilelo na pomoci parasutistum, se okamzite ocitlo na
sluzebnach gestapa. Nekterym se povedlo spachat sebevrazdu driv,
nez byli zatceni. Jen male hrstce lidi se povedlo zustat
utajeno.
Pro gestapo byla nejdulezitejsi rodina Moravcova, predevsim
nejmladsi syn Vlastimil, zvany Ata. On byl jednim z nejblizsich
pomocniku vysadkaru, on vedel kde se nachazeji. Gestapo vedelo, ze
on vi. Za pouziti nejsurovejsiho biti, psychickeho natlaku (byla mu
ukazana i odriznuta hlava jeho matky) a dalsich drastickych metod,
z neho bylo kolem pulnoci ze 17. na 18. cerven 1942 vytluceno
priznani. Gestapo nyni znalo ukryt parasutistu. Nasledna ozbrojena
akce na sebe nenechala dlouho cekat ....
Nektera fakta
kolem kterych se spekulovalo :
Kolem boju v kostele se roznesla
rada mytu i nepodlozenych faktu. Nektere se dostaly i na filmove
platno. Tady jsou nektere z nich ...
- Parasutiste nemeli zadnou
automatickou zbran, byli vybaveni pouze pistolemi
- Pri akci nezemrel zadny nemec,
byli pouze tezce zraneni
- Parasutiste meli pouze jeden,
maximalne dva granaty
- Molotovovy koktejly (zapalne
lahve) nebyly v boji pouzity
- Parasutiste meli byt v den utoku
gestapa prevezeni v pohrebnim voze na venkov.
Nepravdepodobne.
Sedm
statecnych :
ANTHROPOID
:
Ukol : Uskutecneni atentatu
na zastupujiciho risskeho protektora Reinharda Heydricha. Ukol
splnen ! |
|
Rtm. Josef
Gabcik
Narodil se 8.4.1912 v Poluvsii u
Ziliny na Slovensku. Matka Marie Gabcikova-Berankova. Otec
Frantisek Gabcik pracoval pred prvni svetovou valkou v
argentinskych dolech a USA. Prispel penezi na font budouciho
ceskoslovenskeho statu. Mlady Josef se v Cechach, v Kovarove u
Milevska, vyucil kovarem a v Ziline zamecnikem. Po absolvovani
vojenske sluzby pracoval v armadni chemicke tovarne. Po pracovnim
urazu se stal vedoucim skladu toxickych latek. Nesouhlasil s
klerofasistickym rezimem, praci sabotoval. V kvetnu 1939 presel
ilegalne hranice do Polska. S casti cs. vojenske jednotky vstoupil
do Cizinecke legie a po vypuknuti valky do cs. armady v
jihofrancouzskem Agde. Po napadeni se vyznamenal v tezkych
ustupovych bojich. Se zbyvajici casti cs. armady se dostal lodi Rod
El Farag do Velke Britanie, kde se stal zastupcem velitele 2.cety
3.roty. 1.praporu. V cervenci 1941 prodelal kurz utocneho boje ve
Skotsku, vycvik v seskoku padakem v Ringway u Manchesteru a
absolvoval i dalsi skoleni. Byl "cislem jedna" skupiny Anthropoid.
Druhym byl puvodne Karel Svoboda, pro jeho zraneni pri vycviku jej
nahradil Jan Kubis. Gabcik seskocil v noci na 29.prosince 1941 u
obce Nehvizdy. Dostal se na zachytne adresy v Plzni a uspesne se
tak Anthropoid napojil na odbojovou organizaci. 27.kvetna 1942
provedl atentat na Reinharda Heydricha. Pred patracimi akcemi
gestapa se ukryl v kostele v Resslove ulici.
Posmrtne koncem roku 1942 povysen na porucika.
24. 6. 2002 byl povysen na plukovnika in
memoriam. |
|
Rtm. Jan
Kubis
Narodil se 24.6.1913 v Dolnich
Vilemovicich. Druhy ze ctyr deti, pracoval v zemedelstvi. Byl
clenem telovychovne jednoty organizace Orel. Vojenskou sluzbu
nastoupil v roce 1935. Zustal v armade jako deleslouzici. Obe
mobilizace v osmatricatem roce prodelal jako prislusnik 3.roty
strazniho praporu v Litultovicich u Opavy. Po demobilizace pracoval
v cihelne u Dolnich Vilemovic. Vyzbrojen granatem presel v cervnu
1939 ilegalne hranice do Polska, kde v Krakove vstoupil do tvorici
se cs. vojenske jednotky. Pote mel obdobne osudy jako jeho pritel
Gabcik. Za odvahu v bojich ve Francii byl vyznamenan Cs.valecnym
krizem 1939 a francouzskym Croix de Guerre. V Anglii, na zakladne
Moreton Paddox, slouzil jako zastupce velitele 1.cety 3.roty
1.praporu. Tesne pred odletem do akce podepsal dokument, ze ...
"vykona historicky cin, jenz by se zapsal do dejin a mel patricny
ohlas jak doma, tak za hranicemi". Spolu s Gabcikem ma potrestat
tyrana, srazit ho do prachu a ukazat svetu, ze zadne vrazdeni,
zadne zlo, neprojde bez odplaty. 28.prosince 1941 spolu s Gabcikem
naseda do letadla a nad ranem pristiho dne seskakuje v
Protektoratu. Temer pet mesicu se pripravuje na svuj ukol, na
chvili je z neho odvolan pro akci, majici za ukol navadet
bombardery na Skodovy zavody v Plzni. 27.kvetna 1941 provedou
atentat na Heydricha a pred naslednymi patracimi akcemi se ukryva v
kostele.
Po valce posmrtne povysen na kapitana.
V roce 2004 posmrtne povysen na plukovnika in
memoriam. |
OUT DISTANCE
:
Ukol : Dopravit do
Protektoratu specialni navadeci majak Beacon a provadet zde
sabotazni akce. |
|
Npor. Adolf
Opalka
Narodil se 4.1.1915 v Resicich u
Dukovan. Hnedooky, 185 cm vysoky, vsestranne nadany. Vyucil se
automechanikem. Maturoval na obchodni akademii. Po vojne se
prihlasil na Vojenskou akademii v Hranicich, kterou absolvoval v
roce 1937. Stal se dustojnikem z povolani. Na konci cervna 1939
presel s bratrancem Frantiskem Pospisilem (pozdejsim parasutistou
zarazenym do skupiny Bivouac) hranice do Polska. Pres Cizineckou
legii se dostal do Francie a potom lodnim transportem do Velke
Britanie. Po absolvovani kurzu utocneho boje, vysadkarskeho vycviku
a dalsich specialnich kurzu prijat ke Zvlastni skupine D,
II.zpravodajskeho odboru. Pro svou raznost a spolehlivost jmenovan
velitelem operacni skupiny OUT DISTANCE. Opalka, alias Adolf Kral,
byl vysazen s velkou navigacni chybou v noci na 28.3.1942 u
Orechova nedaleko Telce. Pri seskoku se zranil, cast operacniho
materialu se nepovedlo najit. Navic byl jejich prilet zpozorovan a
ohlasen. Dari se uprchnout, Opalka se pote spojuje se SILVERem A.
Pote se presouva do Prahy a do Plzne. Organizuje navadeni
bombarderu na Skodovy zavody v Plzni, stava se velitelem vysadkaru
v Praze. Po atentatu se ukryva spolecne s ostatnimi v kostele v
Resslove ulici.
V roce 1991 obdrzel Rad M. R. Stefanika III. tridy in
memoriam
Plukovnik in memoriam rozkazem ministra narodni obrany c. 72 z
24.6.2002 s ucinnosti od 30.6.2002 |
SILVER A
:
Ukol : Navazani spoluprace s
odbojem a udrzovani spojeni s Vojenskou radiovou ustrednou v
Londyne prostrednictvim radiostanice LIBUSE. |
|
Rtm. Josef
Valcik
Rtm. Josef Valcik se narodil
2.11.1914 ve Valasskych Kloboukach. Vyucil se kozeluhem, pracoval u
Bati, kde navstevoval vecerni skolu. Po absolvovani vojenske sluzby
se vratil k firme. V prosinci 1939 odesel pres Madarsko,
Jugoslavii, Recko, Turecko a Syrii - "jizni cestou" do Francie.
Prodelal ustup do Velke Britanie, kde absolvoval obvykle kurzy a
byl vybran do vycviku pro zvlastni ukoly. 172 cm vysoky, modrooky
Valcik - sverazny valassky chlapik, neustale plny energie, zertu a
humoru, soucasne ale vlastenec a spolehlivy vojak, ktery v
nebezpecnych situacich udivoval chladnokrevnosti a schopnosti
balancovat mezi zivotem a smrti. Byl povahovym protipolem
introvertniho Bartose i noblesniho Potucka. Vhodne doplnoval
charakter a ducha skupiny SILVER A. Obdrzel falesnou legitimaci na
jmeno Zdenek Tousek a vysazen s navigacni chybou u obce Senice u
Podebrad. Svoj ukoly plni na Pardubicku, kde pracuje jako cisnik v
hotelu Veselka. Jeho totoznost je brzy odhalena, Valcik tedy prcha
do Prahy. Spolupracuje s Anthropoidem, podili se na navadeni
bombarderu na Skodovy zavody v Plzni, je primym ucastnikem atentatu
na Heydricha. Pote se ukryva v kostele v Resslovce.
1.9.1945 je jmenovan podporucikem pechoty v zaloze in memoriam a
tehoz dne zaroven na porucika.
1.12.1945 je povysen na nadporucika pechoty v zaloze in memoriam a
tehoz dne na kapitana pechoty.
17.7.1948 byl povysen na stabniho kapitana pechoty v zaloze in
memoriam.
24.6.2002 je jmenovan plukovnikem pechoty in
memoriam |
BIOSCOP
:
Ukol : Sabotazni a
destrukcni prace na moravskych zeleznicnich tratich a
zbrojovkach. |
|
Cet.asp. Josef
Bublik
Josef Bublik se narodil 12.2.1920 v
Banove u Uherskeho Brodu. Meril 185 cm. Mel sest sourozencu. Z
financnich duvodu nedostudoval knezsky seminar. Od sestnacti let
byl clenem telovychovne jednoty Orel. Venoval se sportovni
cyklistice. Ucil se nemecky, francouzsky a anglicky. Po maturite na
realnem gymnaziu J.A.Komenskeho v Uherskem Brode se spratelil s
Valcikem. Meli spolecneho znemeho , farare Frantiska Boraka z
Valasskych Klobouk. Bublík chtel studovat prava, coz znemoznilo
zavreni vysokych skol v roce 1939. Zacatkem ledna roku 1940 odesel
"jizni cestou" do Francie. Zucastnil se zde boju na fronte. Po
jejim zhrouceni se dostal lodi Rod El Farag do Anglie. Zarazen k
2.rote 2.praporu. Absolvoval kurzy utocneho boje a vysadkoveho
vycviku. Byl vybran pro plneni zvlastnich ukolu ve vlasti. Po
zdokonalovacim vycviku zarazen do skupiny BIOSCOP. Obdrzel falesnou
legitimaci na jmeno Josef Sedlacek. Seskocil v noci z 27. na 28.
dubna 1942 na Krivoklatsku. Po selhani nekterych zachytnych adres
se dostal do Prahy, kde se ukryval v bytech odbojaru az do atentatu
na Heydricha. Pote se presunul do kostela, kde se v bezvychodne
situaci pri boji s gestapem zastrelil.
V roce 1948 posmrtne povysen do hodnosti nadporucika a 30.6.2002
do hodnosti podplukovnik in memoriam. |
|
Cet. Jan
Hruby
Narodil se 4.3.1915 v Kunovicich u
Uherskeho Hradiste. Byl nejmladsi ze ctyr sourozencu. Po vyuceni
cisnikem se stal vrchnim ve zlinskem hotelu Zalozna. Ovladal
nekolik cizich jazyku. V r.1937 nastoupil zakladni vojenskou sluzbu
u 10.hranicarskeho praporu v Trebisove. V r.1939 pracoval v
nemeckem Kielu. Po navratu do vlasti odesel v prosinci pres
Madarsko a balkanske zeme k cs. zahranicni armade. Ve Francii byl
zarazen k 3.rote 1.ppl. Zucastnil se boju a byl vyznamenan Cs
valecnym krizem 1939. Lodnim transportem se dostal do Anglie,
1.rote 1.praporu. Absolvoval kurz utocneho boje a vysadkarsky
vycvik. Vybran pro zvlastni ukoly a zarazen do skupiny BIOSCOP.
Obdrzel falesnou legitimaci na jmeno Jan Danek. Byl vysazen v noci
z 27.na 28. dubna 1942 u statku Pozary na Krivoklatsku. Pres Slany
odejde do Prahy, kde se ukryva na zachytnych adresach. Po atentatu
se ukryva v krypte kostela v Resslove ulici.
Hovoril perfektne nemecky.Veliteli byl hodnocen jako
energeticky,naprosto spolehlivy poddustojnik.Byl naruzivym
sportovnim fanouskem.Rad zpival,byl velmi spolecensky,zive a
temperamentni povahy.
1.12.1945 byl jmenovan podporucikem pechoty v zaloze in memoriam a
povysen na porucika pechoty in memoriam
17.6.1948 povysen do hodnosti nadporucik pechty in memoriam
30.6.2002 povysen na podplukovnika pechty in
memoriam |
TIN :
Ukol : Provedeni atentatu na
kolaboranta ministra skolstvi Emanuela Moravce. |
|
Rtn. Jaroslav
Svarc
Rotny Jaroslav Svarc se narodil
11.kvetna 1914 ve Velkem Ujezde v okrese Hranice na Morave. Otec
tesar, matka v domacnosti. Jaroslav mel styri sestry. Vsichni
cvicili v Sokole (otec byl spoluzakladatel sokolske jednoty).
Jaroslav se vyucil cukrarem a pracoval v Praze. V roce 1936
nastoupil vojenskou sluzbu u roty doprovodnych zbrani u 26.ppl. v
Trnave. Po absolvovani poddustojnicke skoly prevelen do zabrehu na
Morave a pote do Hlucina. Koncem listopadu 1938 zabezpecoval
hranici na Podkarpatske Rusi. Zucastnil se nekolika prestrelek s
Madary. V breznu 1939 demobilizovan. V lednu 1940 odesel pres
Madarsko, Jugoslavii a Syrii do Francie. S 2.pesim plukem bojoval
na fronte. Lodi Rod El Farag se dostal do Anglie. V zari 1941 se
vyslan do kurzu utocneho boje. Nasledoval vycvik v seskoku padakem.
Pote vybran do vycviku pro zvlastni ukoly a zarazen do operacni
skupiny TIN. Pres zachytne adresy se dostal do Prahy, kde se
zapojil do odboje. Padl pri boji s nacistickou presilou v krypte
kostela v Resslove ulici 18.cervna 1942.
Povysen na podplukovnika pechoty in
memoriam. |
Byl jsem
soferem pozarniho vozu :
Bylo
to k ranu, vlastne uz docela rano, a nic se nedelo. Docela obycejny
den.
Vtom signal! Vsechny najednou! Vytrestim oci. A poplach
hosi, a vstavat. Nekam se pojede ...
Nikdo z nas nic nevedel a netusil. Jen vedoucimu
odnekud telefonovali a ten mi povida, zahni na Karlak. Ja totiz
ridil. Vzal jsem to rychle, udelam krizovatku, jen to fiklo, uz
jsem u Karlova namesti, ale kour zadny. Jen sami esesaci. To se nam
zdalo divny, zastavili jsme, kluci koukali po tech Nemcourech, co
uzavreli silnice - a uz tu byl velitel a vyklada, ze v Resslove
ulici, jak je kostel, jsou lidi, co udelali atentat, a ze je mame
vyplavit.
"To s nama nepocitej", povidal nekdo z kluku.
Velitel se rozcilil : "Kdo to rekl?"
Mlceli jsme.
"Tak se podivejte : kolem sami gestapaci, komu se to
nelibi, oni mu narovnaji hrbet."
Nas velitel, to byl pacholek, vsak ho taky po
osvobozeni v roce 1945 odsoudili jako kolaboranta. "A pospeste si",
rekl jeste.
Pokud jsem videl, lezel nekdo na chodniku. Nejaka
mrtvola. Pak jsem se dozvedel, ze tri z tech parasutistu se branili
na kuru. Tomu jednomu prerazil granat nohy, umiral, a proto ho
vezli honem do nemocnice, ale pry jim cestou zemrel. Taky druhy byl
proderavely, jeste vsak zil, a tak i jeho rychle odtransportovali,
jenze v nemocnici se uz stejne neprobral k vedomi. Treti lezel na
chodniku.
Esesaci behali sem a tam, strileli, ale kulky se
odrazely od kostelni zdi a litaly nazpatek, maloktera nasla cestu
do toho malyho okynka, co vedlo do krypty. Najednou prisel nejaky
oficir a ptal se, kdo z nas vi, jak to vypada dole pod kostelem.
Jestli tam jsou chodby a jak vede kanalizace. Mlceli jsme a krcili
rameny.
Pak se objevil nas velitel a urcil jednoho hasice, aby
vzal kladivo a opatrne se priblizil podel chramovy zdi k tomu
okynku a sikovne vyrazil mriz. Chlap to zkusil. Jestli se mu
chtelo, nevim, ale ja si s hruzou uvedomil, co bych delal, kdyby me
k tomu urcili. Vidite, zase nahoda, ze se tlacil do prvni rady, aby
vsechno videl. Ted mel v ruce kladivo. Kdyby nesel, hned by ho
sebrali. A druhy den by jste si precetli jeho jmeno na plakatu, ze
schvaloval atentat a ze ho proto zastrelili. Tak se radeji soural k
okynku a plivnul si tim na jmeno.
Dvakrat nebo trikrat uhodil a mriz z okynka vypadla.
Frank ho pochvalil a nam bylo na bliti. Ne, nesel bych tam,
uvedomil jsem si v tu chvili. Prece je asi lepsi byt na cervenem
plakate nez si cely zivot rikat : pomahal jsem tem svinakum
...
Chteli do krypty hodit bombicky se slznym plynem a
otvor pak ucpat matraci, jenze ti uvnitr meli zebrik, bombicky
vyhodili a zebrikem vytlacili i ucpavku. A porad strileli a esesaci
se bali vubec se pro tu matraci doplizit.
Potom ze musime nastelovat svetlomet, aby vrhal dovnitr
svetlo a parasutisti byli oslepeni a nemohli strilet. Jenze driv
nez svetlomet zacal poradne fungovat, lidem z krypty se ho podarilo
rozstrilet.
"Tak je vyzenem kourem!", pribehl nas
velitel-kolaborant a naridil, abychom k okynku pristavili rouru,
kterou by se dovnitr vhanel kour. Jenze tim zebrikem to parasutisti
nastesti zase vypacili. Najednou nekdo pripadl na myslenku : voda
je vyplavi ...
To byl zly napad.
Kamaradi museli spustit cerpadla a natahnout hadice.
Jejich konce strcili do okynka, co vedlo do krypty na ulici,
vypadalo to jako otvor do sklepa - a cekalo se, co bude dal.
Ty kluci parasutisticky vzali zebrik a zase jim
vystrkovali hadice na ulici. Esesak naridil, ze musime hadice znovu
zasunout do vetraku, ale zustaly tam zas jen chvili - a uz byly na
chodniku ...
Prisel K.H.Frank a zuril. Nadaval a supel, a my se v
duchu smali, i kdyz slo o krk.
Tak s tou vodou to nakonec kikslo, alespon prozatim. Ja
byl radeji porad u svyho auta, neplet se u kostela, myslel jsem si
v duchu, a vidite, stejne jsem neusel nahode. Jedna kulka co
narazila na chramovou stenu, odstepila kousek kamene a ten me
zranil na oku. Aspon na chvili jsem mohl zmizet.
Zatim vybrali nekolik hasicu a poslali je do chramu,
nasel se v podlaze nejaky nahrobni kamen a pry je mozny, ze tamtudy
se da vniknout do krypty. Tak vzali kladiva a tloukli do ty desky,
ale marne. To vite, ze se nepretrhli, ale aspon naoko neco delat
museli, mirili na ne esesaci a ja - kdyz me to pak vypraveli, si
rikal, jeste ze me ten kousek kamene trefil do oka.
Hodiny ubihaly, ani nevim kolik bylo, kdyz se tam zase
objevil Frank a kricel. Jenze jsem tomu nerozumel, asi se zlobil,
ze dobyvani trva tak dlouho, vzdyt nemeli jistotu, jestli jim
parasutisti treba zatim neplachli podzemni chodbou, ktera pry vedla
od Vltavy pod kostel. Mohli se domluvit a u toho okynka do ulice
zustal trebas jen jeden, markyroval strelbu na esesaky a ostatni
vzali roha. Vite jaka by to byla pro gestapaky ostuda? Dobyvaji
kostel a kdyz tam vniknou, parasutisti pryc. Prisel nejaky
dustojnik a chtel K.H.Franka utesit. Rikal me kamarad, co jim
rozumel, ze vyklada o statecnosti tech esesaku, jenze Frank po nem
jen loupl ocima. Asi si myslel svy, stacilo se po nich podivat a
kazdy videl, ze maji strach a ze se boji toho okynka jak cert
krize. Taky prinesli Frankovi nejaky veci, co nasli u zastrelenych
na kuru, zatvaril se, jako kdyz vul dostane visni, zase neco zarval
a ukazal na kryptu. Chtel je mit zivy, uz prechazel hodiny sem a
tam a porad nic. Zkouseli taky beranidlo, kterym se rozjeli proti
kostelni stene, kde bylo okynko do krypty, ale zed nepovolila. A my
byli radi.
Co nasledovalo
:
Parasutiste zemreli, patraci
akce vsak jeste nekonci. Nadale jsou po cele republice zatykani
jejich pribuzni a posilani do koncentracniho tabora (dale KT).
Stanne pravo je tehoz dne odvolano. Tela parasutistu jsou odvezena
do Ustavu soudniho lekarstvi a kriminalistiky, kde je ve dnech
23.-36 cervna pitval MUDr. Wilhelm Steffel. Zatimco dekapitovana
tela parasutistu byla odvezena do hromadneho hrobu na hrbitove v
Dablicich, hlavy Svarce, Opalky, Bublika, Valcika a Hrubeho byly
podle prikazu gestapa upraveny jako osteologicke preparaty. Hlavy
Gabcika a Kubise mely zustat uplne zachovany. Byly opatreny dva
sklenene, asi 50 centimetru vysoke valce, do nihz byly hlavy
ulozeny a zality konzervacnim roztokem. V roce 1945, tesne pred
koncem valky, byly udajne prevezeny jednim z gestapaku na nezname
misto. Stopa po nich konci nekde v oblasti Barrandova .....
Pribuzni a pomahaci vysadkaru jsou prevezeni do KT Terezin.
23.rijna 1942 byla skupina"parasutistu", jak se ji rikalo, odeslana
do koncentracniho tabora Mauthausen. Po prijezdu do Mauthausenu
nikdo z pocetne skupiny pomocniku parasutistu a jejich pribuznych
netusil, ze v te dobe maji pred sebou jen nekolik hodin zivota.
Nejvetsi poprava v dejinach tabora byla zahajena 24.rijna 1942 v
pul devate rano. Kratce pred tri ctvrte na sest vecer bude
dokonano. Toho dne bylo vystrelem do tyla zavrazdeno 257
spolupracovniku parasutistu. Muzi, zeny, deti. Dalsi
jedenacticlenna skupina prisla na radu 26.ledna 1943.
K ucteni pamatky padlym parasutistum jsou kazdorocne pokladany
vence k pametni desce. Jejich odvaha byla prikladna. Hrdinskych
cinu techto sedmi padlych vojaku by ale nemohlo byt bez siroke rady
spolupracovniku a pomocniku. Jejich jmena nebyvaji moc casto
zminovana, nejsou povysovani, ani jim posmrtne nejsou udelovany
vyznamenani. Presto na oltar svobody nasi zeme polozili svoje
zivoty, casto i svych rodin.
Vzpomenme prosim i jejich pamatky !
Jmena nekterych:
Rodina Novakova, rodina Khodlova, Frantisek Hejl, Jaroslav Smrz,
Jaroslav Piskacek, rodina Moravcova, Bohumil Strnad, Jan
Zelenka-Hajsky a jeho rodina, Josef Kusy, rodina Stehlikova, Biskup
Gorazd, farar Vaclav Alois Cikl, hotelier Arnost Kostal a dalsi
....
Nekteri dalsi
hlavni akteri dramatu :
Karel
Curda :
Rotny Karel Curda se narodil 10.10.1911 ve Stare Hline u Trebone.
Pochazel ze zcela nemajetne rodiny. Nahodnym dedictvim ziskal
Curduv bratr Frantisek dum v Nove Hline cp.26. Tam se cela rodina
Curdovych i s matkou Rosalii nastehovala. Karel byl nejmladsi ze
sesti deti. Skolni vzdelani : 5 let zakladni a 3 roky mestanske
skoly. Pracoval jako delnik. V roce 1933 nastoupil zakladni
vojenskou sluzbu u 29.ppl. v Jindrichove Hradci. Slouzil u
odlouceneho III.praporu 12.roty v Treboni. V armade zustal jako
deleslouzici, v roce 1938 byl ale propusten. Stal se dozorcem
financni straze v Losove u Olomouce. Koncem cervna 1939 odesel do
Polska. Odtud lodi Chrobry do Francie. V srpnu prijat do Cizinecke
legie. Po vypuknuti valky byl poslan zpet k tvorici se cs.armade.
Zarazen k nahradnimu praporu. Boju ve Francii se neucastnil. V
cervenci preplul lodi do Anglie, kde slouzil u automobilove roty. V
zari 1941 byl vyslan do kurzu utocneho boje ve vycvikovem
strediskou Garramour ve Skotsku. Absolvoval skoky padakem v Ringway
u Manchesteru. V lednu 1942 vybran pro zvlastni ukoly ve vlasti. Po
dalsim zdokonalovacim vycviku zarazen do skupiny OUT DISTANCE.
Seskocil do Protektoratu 28.brezna 1942. Velitel pro zasadni
problemy po seskoku skupinu docasne rozpustil a Curda se vypravil
domu. Po nekolika dnech se po vyzve opet vratil a zapojil se do
odbojovych akci. Pomahal navadet bombardery na Skodovku v Plzni. V
dobe atentatu pobyval u jedne rodiny v Praze. Preckal noc plnou
hruzy ve sklepe, kdy patraci komando malem jeho ukryt odhalilo.
Rano pak odjel na venkov, opet ke sve rodine. Tady pobyval na pude
jejich staveni a denne cetl tisk. Dozvedel se tak o vyhlazeni obce
Lidice. V seznamu popravovanych osob pak cetl jmena rodin jeho
kamaradu. To ho zlomilo. Poslal udavacsky dopis cetnicke stanici v
Benesove, pote se sam prihlasil na gestapo. To jej okamzite
podrobilo tvrdym vyslechum.
Vedel toho mnoho a vsechno vypovedel. Zacala rozsahla vlna
zatykani. Postihlo to spoustu lidi. Gestapu se dostaly do rukou
informace o pobytu parasutistu, temer uceleny seznam vsech
prechovavatelu a vetsina pomocniku. Curda za to dostal
beztrestnost, pro sebe, i pro svou rodinu. Ostatni sli na
popraviste. Dostal novou identitu a obrovsky obnos penez. Ozenil se
a narodil se mu syn. Do konce valecnych let rozhazoval penize, zil
si nad pomery. Pro gestapo neprestaval pracovat, fungoval jako
provokater. Pomahal napriklad pri likvidaci vysadku Antimony.
Skoncila valka a dohnala ho zpravedlnost. Byl zatcen, tentokrat
ceskymi organy. Mimoradnym lidovym soudem odsouzen k trestu smrti a
na Pankraci popraven provazem 29.4.1947 v 11:57. Manzelka a syn se
odstehuji do Rakouska..
Vlastimil Moravec :
Narodil se 17.3.1921 v Cercanech. Nazyvany Ata. Maturoval v roce
1941 na obchodni akademii v Praze Karline, kde jej ucil profesor
Jankovec (vyznamna osoba protinacistickeho odboje). Pote zamestnan
jako obchodni zastupce Topicova knizniho nakladatelstvi.
Parasutistum bude obstaravat kuryrni spojeni a bude patrit k tem
nejzasvecenejsim. Zucastni se tez akce pri vyzvedavani ukryteho
parasutistickeho materialu na Pozarech u Krivoklatu. Jeho
spoluzacka a snoubenka Vera Loblova, ktera prechovavala
rtm.Valcika, bude popravena v Mauthausenu 24.10.1942 s matkou a
bratrem. 17.6.1942 je zatcena jeho rodina, on je v tu chvili u
pribuznych v Pisku. Fingovanym telegramem je privolan zpet, ma se
pry ihned vratit ke sve nemocne matce. Je okamzite zatcen. Ata byl
hodny a seriozni chlapec, musel si prozit velka muka. Pri vyslechu
dlouho zapiral a zhroutil se, az kdyz mu gestapaci ukazali mrtvolu
matky a byl ostatnimi usvedcen. Gestapo od nej ziskava informace,
kde se nachazi parasutiste. Na konci vsech vyslechu na nej ceka
Mauthausen. Je zastrelen v tzv.bunkru, dve minuty po svem otci,
24.rijna 1942 v 15:10 hod.
Marie Moravcova :
Marie Moravcova - Krcilova se narodila 24.8.1898 v Praze na
Zizkove. V roce 1908 se vdala za Aloise Moravce (pozdejsiho
vrchniho inspektora statnich drah). V rijnu 1918 se narodil syn
Miroslav, ktery potom jako automechanik pracoval v leteckych
opravnach v Cakovicich. V roce 1939 odesel k cs.zahranicni armade a
v Anglii bojoval u 310. cs.stihaci perute. Den po spojenecke invazi
do Normandie havaroval s poskozenym letounem a zahynul. Rodina
Moravcovych se v roce 1931 prestehovala z zizkovskeho Jarova do
druheho poschodi domu v Biskupcove ulici 1945/7 v Praze na Zizkove.
V krizovych dnech roku 1938 pomahali Moravcovi lidem vyhnanym z
ceskeho pohranici. Marie byla az do rozpusteni clenkou Dobrovolnych
sester Cs.cerveneho krize. Moravcovi se angazovali tez v civilni
protiletecke obrane. Po prichodu parasutistu se jejich byt stal
zpravodajskou prepazkou, tranzitem a velitelskym stanovistem.
Marie byla u parasutistu velmi oblibena, s laskou ji rikali
Tetenka. Obetave se o ne starala. V noci 19.6.1942 vpadlo zatykaci
komando gestapa do bytu Moravcovych. Gestapo je zklamano, cekalo v
byte nektereho z vysadkaru, najdou jen oba manzele. Marii se
povedlo v nestrezenem okamziku uniknout do koupelny, kde spachala
sebevrazdu rozkousnutim ampulky s kyanidem. Pokusy o jeji oziveni
nebyly uspesne.
Kaplan Vladimir Petrek :
Kaplan ThDr. Vladimir Petrek se narodil 19.6.1908 v Olomouci. Jeho
otec, ridici ucitel, pochazel z Valasska. Vladimir byl druhy z
deseti sourozencu. Zasluhou biskupa Gorazda odesel studovat na
odbornou skolu bohosloveckou do Jugoslavie. V roce 1933 absolvoval
theologickou fakultu v Belehrade. Pote nastoupil zakladni vojenskou
sluzbu v Kromerizi. V zari 1934 zvolen clenem duchovni spravy
chramu Cyrila a Metodeje v Praze a vysvecen do duchovniho stavu. Ze
snatku s Jirinou, roz. Reinlovou, se mu narodila dcera. Po
dizertacni praci v roce 1937 ziskal doktorat na Husove bohoslovecke
fakulte v Praze. Po nesnadnem rozhodovani o sve budoucnosti se
rozhodl zit v odloucenem manzelstvi a venovat se pouze duchovni
draze. Bydlel v Praze na Novem Meste. Smyslem pro humor,
srdecnosti, ale predevsim kazatelskym umenim, vsestrannou
vzdelanosti a politickym rozhledem, ziskaval si vseobecnou oblibu.
Ac presvedceny pacifista, hlasil se v dobe mobilizace do cs.
armady. Po okupaci se zapojil do odbojove cinnosti, zejmena jako
ubytovatel stihanych osob. Mimo jine opatroval osvedceni
spoluobcanum pronasledovanym podle norimberskych zakonu. V noci na
18.6.1942 je zatcen. Gestapem tyran, presto neprozradil pocet osob
v chramu. Po skonceni boju v kostele byl priveden spoutany ke
vetracimu okenku krypty a dunucen vyzvat parasutisty k ukonceni
boje. "Mluvi knez ! Tady mi rikaji, ze se mate vzdat. Tak vam to
vyrizuji. Pry se vam nic nestane a budou se k vam chovat jak k
valecnym zajatcum." Zdola se vzapeti ozvalo : "Jsme Cesi! Nikdy se
nevzdame! Slysite? Nikdy!" Pak nastala scena, kdy za vybuchu a
strelby musel knez vytvaret lidsky stit. Ani v teto chvili vsak
neklesl pod tihou utrpeni. Nedustojne gestapacke metody rozpalily
velitele Waffen SS von Treuenfelda. Dostal se do ostreho sporu s
Geschkem a Pannwitzem a v pritomnosti K.H.Kranka je dokonce nazval
diletanty.
Petrek je pri verejnem soudu 3.9.1942 odsouzen spolu s dalsimi
duchovnimi k trestu smrti. Je zastrelen 5.9.1942 ve 12:00 hodin v
Praze - Kobylisich. Jeho chovani pred popravou je v protokolu
popsano jako klidne a dustojne.
Heinz Pannwitz :
SS-Hauptsturmfuhrer Heinz Pannwitz se narodil 18.7.1901 v Berline.V
letech 1925-31 pracoval jako soustruznik v Magdeburku. Nedokoncil
berlinskou univerzitu. Po sluzbe v armade nastoupil k policii.
Mensi postavy, uhlazeny, odmereny i k vlastnim kolegum. Od roku
1937 clenem NSDAP a od roku 1939 SS. V srpnu 1939 prevelen k
prazske ridici uradovne gestapa, jehoz vedenim byl povazovan za
schopneho kriminalistu. Stal se vedoucim referatu II G (sabotaze,
zbrane, traskaviny). Bydlel s manzelkou v Praze - Dejvicich,
Belcediho ul.c.84 (dnes Milady Horakove). V dobe prvniho stanneho
prava cetl v Ruzynskych kasarnach odsouzenym rozsudky smrti. Hned
po atentatu jmenovan sefem zvlastni vysetrovaci komise. Ta citala
asi 120 osob. Sam Pannwitz mel na starosti veskere stopy vedouci z
Prahy.. Vedle Fleischera mel na konte nejvetsi pocet zatcenych
Cechu. Krome udeleni Zasluzneho valecneho krize II.tr. s meci byl
5.9.1942 povysen na kriminalniho radu. Osobne vede prepadove
komando do kostela v Resslove ulici a je jednim za hlavnich
velitelu akce. Koncem zari na vlastni zadost narukuje k jednotce
zvlastniho pluku Brandenburg 800. Po dobu bezmala ctyr mesicu se na
finske strane Ladozskeho jezera ucastni diverznich akci
znemoznujicich spojencum zasobovani Leningradu. V lednu 1943
nastupuje k berlinskemu gestapu. Az do srpna bude vysetrovat
sabotaze v mistich tovarnach. Pote mu bude svereno vedeni
zvlastniho komanda v Parizi. S velkymi uspechy likviduje
francouzske hnuti odporu a v sektoru Zapadni Evropa potira cinnost
sovetske spionazni site - z historie zname jako Ruda kapela. Kdyz
Pannwitz ale pozna ze Nemecko valku definitivne prohraje,
zpravodajsky material a dulezite kontakty ziskane v boji proti USA
a Velke Britanii preda sovetske strane ! Tak si Pannwitz zachrani
zivot. V roce 1946 bude sice v SSSR odsouzen na 25 let nucenych
praci, ale v polovine padesatych let bude predan do SRN. Pote zije
s manzelkou a detmi v Ludwigsburgu. Umira v roce 1975.
Tematicky
podobne cache :
Prameny a
literatura :
Nekomu zivot, nekomu smrt
Cesty osudu
Heydrich
Smrt boha smrti
Atentat na Heydricha
Atentat na Reinharda Heydricha
Za Heydrichem stin
Lidice - pribeh ceske vsi
Akce atentat
Bomba pro Heydricha
Nejen cerne uniformy
Dva proti risi
Proc Gabcik nestrilel
Atentat, Operace ATNHROPOID 1941-1942
Filmy :
Atentat
Operation Daybreak
Jak na cache
??
Na vychozich souradnicich
cache nehledejte !!
Tam se nachazi pametni deska
vysadkarum!
K vylusteni souradnic si vystacite s
prostudovanim listingu teto kesky. Kolem boju v kostele koluje
mnoho rozpornych a velmi odlisnych informaci, predejdete tim proto
nejednoznacnostem. Misto pismen dosadte cislice, provedte vypocet a
muzete vyrazit pro cache.
- K bojum v kostele doslo dne :
A.6.1942
- V kolik hodin zacal utok?
4:B hod.
- Velitel SS nasadil do akce
3C0 prislusniku strazniho
praporu "Prag". Dohromady D
dustojniku a 740 poddustojniku a muzstva.
- V kolik hodin skoncil boj
nahore v kostele? E
hod.
- V kostelni lodi bojovalo
F a dole v krypte
G parasutistu.
- Raze zbrane, kteou se
zastrelil Josef Bublik : 6,H
mm.
- Kdy byl proveden atentat na
Heydricha?
i.5.1942
- Vyska sklenenych valcu ve
kterych byly ulozeny hlavy Gabcika a Kubise byla
J centimetru.
- Pomocnici parasutistu byli
zavrazdeni v Mauthausenu
K.10.1942 pri nejvetsi poprave
v dejinach tabora.
- Cetar Jan Hruby se narodil
4.L.1915 v
Kunovicich.
Pri ceste pro
kesku se doporucuji stavit v muzeu v kostelni krypte. Je to
skutecne nedaleko !
X =
(A*B)+C+(D*E)+(G*H)+i+(2*C)
Y = (F*i)+J+(K*L)+(C*F*H)+((F+L)*J)-(L*B)+(D-C)
Nejste-li si jisti vypoctem, muzete si to zkontrolovat
zde
Cache se
nachazi na souradnicich :
N 50° 04.X E 014°
24.Y
V miste ulozeni kesky je velmi spatny signal, nevahejte proto
pouzit hint.
Tip:
Hvezdicka znamena nasobeni
Cislice skryte za pismeny mohou byt jedno nebo dvou
ciferne. |
Pristup
:
Cache se nachazi mimo prostor
kostela sv. Cyrila a Metodeje. Vstup do kostela a krypty je
omezen.
Zavreno v pondeli.
| Mesice |
Dny |
Hodiny |
| I.-II., XI.-XII. |
Ut - Ne |
10 - 16 |
| III.-X. |
Ut - Ne |
10 - 17 |
Vstupne :
Zakladni : 60 Kc
Deti : 20 Kc
Studenti : 30 Kc
Volne : 16.6. do 12:00 hod.
Na misto se dostanete nejlepe MHD.
Zastavka Karlovo namesti : Tram : 4,6,10,14,16,18,22,23,24 ; Bus :
176 ; Metro : B
Zastavka Jiraskovo namesti : Tram : 17,21 ; Bus : 176
V okoli jsou modre parkovaci zony. Zaparkovat se da v zelenych
zonach. Dve jsou napr. na hornim konci Karlova namesti. Viz.
waypoint Parking.
Reference point
:
P02 : Vstup do kostela
Park01 : Placene parkovani
Cache
:
Cache je nadoba velikosti micro ! Je
pristupna kdykoliv, bez omezeni. Samotna schranka je dosazitelna
primo z chodniku. Neni treba nikam lezt, ani se pohybovat po
silnici. Je vhodna i pro vozickare !