Bajny zlaty poklad – Kozojedy Multi-Cache

I DON’T THINK THAT SOMEONE NON-CZECH SPEAKING WOULD LIKE TO FIND THIS MULTICACHE. IF SO, PLEASE LET ME KNOW USING GEOCACHING MAIL. I WILL TRANSLATE THE LISTING FOR YOU.

Trasa multiny je ponekud delsi (cca 10 km), proto je multina ohodnocena vyssi obtiznosti. Proste vylet do prirody na vikendove odpoledne. Vetsinu casu se budete pohybovat na lesni ceste, po kamenech atd. Vysoke podpadky a sandale tedy nejsou nejvhodnejsi obuvi. Pokud pouzivate k priblizeni geovozidlo, budete jej muset nechat zaparkovane napriklad u druheho bodu multiny. Na horskem kole se daji navstivit vsechny body multiny. Presto – na nekterych mistech budete zcela urcite muset tlacit. Zkousel jsem, jak dlouho by mi trvalo hledani vsech bodu multiny pri ceste na kole a do cile jsem i s “nekolikaminutovym bloudenim” dorazil za hodinu.

Trasa multiny je po temer uzavrenem okruhu = posledni bod neni zas tak daleko od vychoziho bodu (cca 500 metru vzdusnou carou).

Behem vasi cesty nebudete nikdy na soukromem pozemku. Nemusite se proto bat, ze by na vas nekdo vybehl a snazil se vas odehnat.

Pri popisu cesty k pokladu vas nebudu obtezovat historii obce, blizsi detaily muzete najit na strankach -
http://www.volny.cz/obec.kozojedy nebo http://www.obeckozojedy.cz/index.html

Prochazeni bodu multiny funguje nasledovne – souradnice prvniho bodu mate dane. Dalsi souradnice zjistite tak, ze spravne odpovite na otazku a k vasi soucasne pozici (= posledni spocitane souradnici) prictete nebo odectete hodnotu uvedenou v odpovedi. Vysledek je souradnice noveho bodu multiny. Nezapomente, ze pocitani souradnic je v sedesatkove soustave ! (tzn 49° 59.990' + 0° 00.010' = 50° 00.000')

1) zaciname na miste vaseho prijezdu. Pokud je alespon polojasno a vetrno, te na obzoru videt vsechny vrcholky kopcu v severni casti Cech od Bezdezu az po Snezku …

Z autobusove zastavky, na ktere stojite, odjizdi autobus –

- 381, 387, 410 a 959 - + 0° 00.617' ; - 0° 00.462'

- 410, 959 - + 0° 00.543' ; - 0° 00.129'

- 381, 387 a 410 – + 0° 00.520' ; - 0° 00.323'

2) dostavate se na misto, kde vznikly prvni Kozojedy (priblizne ve ctrnactem stoleti). Pokud jste spravne spocitali souradnice, jste na hrbitove. Chovejte se prosim tise a kultivovane.
Ke zvonu na vezi kostela se nedostanete, do kostela pravdepodobne take ne (otevira se jednou za dva mesice a stejne v nem krome jiz bezcenneho oltare nic neni), ale muzete se kouknout okenkem za oltarem (pokud se dokazete udrzet rukama na parapete).

Marnice. Zde se po mnoho stoleti pripravovali mrtvi pred pohrbem. Presto pocity spojene s pripadnym nalezem znamek smrti nedovoli mnoha lidem vstoupit. Pro ziskani dalsi indicie budete muset zatnout zuby a podivat se dovnitr. Opatrne a prosim za nic netahat, do niceho nebouchat, atd. Popinavy brectan nastesti drzi stavbu pohromade, nikdo ale nevi, jak dlouho jeste.

V marnici jste nasli –

- rakev se dvemi casem jiz znacne ohlodanymi kostrami, zrejme jsou pouze lebky - + 0° 00.915' ; - 0° 00.167'

- mary a rakev - + 0° 00.851' ; - 0° 00.141'

- nakupenou hlinu plnou kosti od prekopavani hrbitova - + 0° 00.755' ; - 0° 00.101'

Pokud mate geovozidlo, doporucuji zaparkovat poblize kostela. Dal se bude muset lesem. Jestli potrebujete doplnit vodu, za branou hrbitova je pumpa – voda do ni je pumpovana z obecniho radu = chlorovana a filtrovana. Ale pssst – pro chatare je voda “spinava vyverajici z pramenu”.
Pobliz tohoto bodu muzete najit prijemnou mysterku, ktera
nepotrebuje zadne pripravy – Marvinova kes .

Cestu k dalsimu bodu doporucuji po ceste pres rozcesti R1 (odbocka vpravo) a nasledne pres R2. Dal uz podle navigace - idealni cesta je pruchodem mezi pasekami.

3) Zde staval bajny hrad Sember. Postaven 1420, srovnan se zemi Husity 1425. Krom stredovekeho osidleni se zde kdysi vyskytovalo praveke osidleni a I staroslovanske osidleni. Kupa vykopavek provadena v prvni republice i po druhe svetove valce to dokazuje.
Hrad Sember je opreden nekolika legendami. Legendou o telem slabem ale duchem statecnem rytiri Kozojidkovi, legendami o rarasich, dablovi a lesnich zinkach. Legendou o tajne chodbe vedouci do zamku v Kostelci nad Cernymi lesy a o dalsi chodbe vedouci do tvrze v Tuchorazi. Legendou o nemeckych vojacich, kteri zalozili behem druhe svetove valky docasny tabor prave v mistech byvaleho hradu Sember, aby nasli tajne chodby a s tim i bajny zlaty poklad. Cili – poklad tu urcite nekde je ! :)

Nyni muzete z hradu Sember prozkoumat pouze (asi dvacet metru od souradnic) –

- petimetrovou severni stenu - + 0° 00.121' ; - 0° 00.099'

- cast veze - + 0° 00.076' ; - 0° 00.056'

- hradni prikop - + 0° 00.009' ; - 0° 00.075'

Pobliz tretiho bodu multiny muzete najit pekelne dobre schovany poklad Divoky hrad.

K dalsimu bodu multiny doporucuji zamirit pres Lavku Dr. Vacka - R4 (Dr. Vacek vymyslel zubni mustky=protezy. Predpokladam, ze jsou alespon o trochu pevnejsi nez lavka :) ) Cyklistum doporucuji navrat na rozcesti R2, uzasny sjezd na R3 (pokud nepotkate traktor, bagr, nebo skupinu turistu, tak neni problem svezt se 65km/hod), nasledne kola nechat pobliz lavky Dr. Vacka R4 a vydat se zjistit indicie na vypocitany bod. Ke stene pujdete okolo chteky opustene 363 dni v roce. Pokud bude chata obydlena, staci rict treba "Dobry den, jdeme se kouknout na skalu". Anebo nemusite rikat nic - chalupa je na lesnim pozemku = pozemek pronajmuty chatarum je pouze pod pudorysem chatky.

4) stojite pobliz skalni steny, pad nikam nehrozi. Maximalne podvrknuty kotnik, takze bacha na kluzke kameny. Pokud chcete zkusit lezecke schopnosti – nahoru se da dostat nekolika cestami bez lana, nazpatek muzete stenu “obehnout”.

Stojite pred skalni stenou.

- na stene neni zadna skoba - -0° 00.109' ; -0° 00.080'

- na stene je mnoho skob (videt jsou minimalne 4) - -0° 00.109' ; -0° 00.030'

- na stene je pouze jedina dobre viditelna skoba a to pod previsem - -0° 00.109' ; -0° 00.005'

K dalsimu bodu se doporucuji vydat zpet pred lavku Dr. Vacka a pote po druhe strane potoka po cesticce.

5) predposledni zastavka – Certuv dulek. Rozzlobeny cert si zlostne dupnul a na kamenu uprostred potoka Sembery zanechal diru po svem kopytu. (cca 5 cm hluboke). V potoce najdete pstruhy a dalsi zvirenu milujici cistou proudici vodu.

Pobliz Certova dulku (viditelnou od Certova dulku) –

- najdete vetsi “jeskyni”, ve ktere urcite horel ohen - -0° 01.308' ; + 0° 00.297'

- najdete vetsi “jeskyni”, ve ktere neni po ohni ani pamatka - -0° 01.357' ; +0° 00.327'

- neni zadna vetsi jeskyne, pouze na druhe strane potoka vyvera ze skaly praminek - -0° 01.382' ; +0° 00.352'

Pro dalsi putovani doporucuji pokracovat v ceste podel potoka, proti proudu na rozcesti R5. Nebude potreba potok prekracovat. Cestou se dostanete na uz navstivene rozcesti R1. Pokud mate Geovozidlo, nezapomente si ho vyzvednout. Pokud jdete pesky – nemusite se vracet do kopce ke kostelu, ale muzete pokracovat chatovym udolim pres kiosek R6 k pokladu.

BTW – Kozojedy jsou v sirokem okoli zname palenim carodejnic. Tricateho dubna byva hranice viditelna na nekolik desitek kilometru (posledni byla vysoka 25 metru). Pamatuji, ze na posledni vatru se prislo podivat cca 5.000 zvedavcu (Kozojedy maji 512 obyvatel). A tem, kteri parkovali do vzdalenosti 35 metru od vatry, se oloupal lak z auta :)

6) tramtadada – jsme na konci ! Doufam, ze se vam prochazka libila, ze neprselo a ze jste zvladli rozkodovat vsechny indicie naprosto bez problemu. Na zaverecnem miste hledate krabicku 15 x 10 x 6 cm.

Poklad byl na zacatku roku 2014 vybran mudly. Zmizely dva TB a spousta hodnotnych cetek (zlate valouny, historicke mince, atd.) a logbook. Schovku jsem nemenil, jen uz prosim nevkladejte nic, co by melo hodnotu. Poklad neni mozne najit nahodou. Davejte si proto pozor, jestli vas nejaky mudla pri logovani nesleduje.