Kostel Stezery Traditional Geocache

SOUCANOST Stezery je obec s rozšírenou pusobností necelé 4km od Hradece Králové. Stezery jsou tvoreny ctyrmi místnmi cástmi. Patrí sem Stezery, Charbuzice, Stežírky a Hribsko. Dohromady zde zije asi 1700 obyvatel.

HISTORIE První písemná zmínka o obci pochází z roku 1229, je však jisté, že Stežery, jako sídlo slovanu rodu Stežeru existovaly již dávno predtím. Úrodná puda okolí lákala do techto míst už první obyvatele naší zeme.Archeologické nálezy z doby hradištní (tj. po roku 500) dokazují, že príslušníci neznámého slovanského rodu usadili i v katastru obce stežer. A nebyli první. Archelologické nálezy totiž dokazují osídlení již v dobe kamenné a rímské. Slovanští obyvatelé se zde však udrželi natrvalo a osada byla podle nich pojmenována.

KOSTEL Dominantou obce je kostel sv. Marka, který byl v roce 1832 v empírovém slohu postaven na míste puvodního gotického, nekolikrát renovovaného kostelíka. Pprvní zmínka o dreveném kostelíku sv. Marka je z r. 1350, z té doby je i záznam o zvonici a katolické fare. V roce 1981 - 1982 byla provedena generální oprava kostela, v roce 1999 oprava vežních hodin.

DALŠÍ PAMÁTKY Nejvíce památek najdeme práve v okolí kostela. Z bývalého hrbitova, který kolem kostela byl jsou do obvodové zdi zasazeny náhrobní kameny bývalých majitelu Stežer z období let 1586 - 1607.

Na východní strane kostela pod lipami stojí socha Panenky Marie, které je zasvecen i jeden z vedlejších oltáru v kostele. Socha byla opravena v roce 1991.

Pred vstupem do kostela na západní strane stojí velká socha svatého Jana Nepomuckého. Také jemu je zasvecen jeden z ved-lejších oltáru v kostele. Sochy svatého Jana Nepomuckého máme tedy v obci dve.

Jak to vlastne s Janem bylo? Koncem roku 1383 totiž zemrel vévoda Václav Lucemburský, nejmladší bratr Karla IV. Nezanechal potomky, takže dedictví se právoplatne ujal Václav IV. Mladý král se asi po roce vlády dostal do krížku s druhým mužem ve státe, mladým arcibiskupem Janem z Jenštejna. Nejprve osobní spor se postupne stal rozbuškou k explozi nahromadených státních problému. Jenštejn byl radikál. Podle jeho predstav bylo zapotrebí rázne zarídit, aby se všichni verící bezpodmínecne podrídili rímskému papeži Urbanovi VI. V té dobe byl ješte druhý, samozvaný papež avignonský. Do té doby hýrivý život svetáka Jenštejna se po težké nemoci zmenil v mravokárný život Jenštejna svetce. Z poživacného preláta se stal asketa, který tvrde trestal dílo dáblovo. Dokonce dal králova bratrance, jako prívržence avignonského papeže, do církevní klatby. Král na odpoved necekal dlouho. Za mlcenlivé blahosklonnosti nechal svého oblíbence pána Lobkovic budovat jez na Labi v místech kde Labe protéká arcibiskupskými polnostmi. Arcibiskup Jenštejn, nyní „ cerstvý svetec“, prikázal svým zbrojnošum jez zborit. A tak se stalo. Prý se v této šarvátce poprvé strílelo horkou zbraní, primitivní puškou. Od té doby se král a arcibiskup nenávideli. Aby se zmenšila moc církve ve státe narídil král zrušení kladrubského kláštera okamžite po smrti starického opata. Jenže jakmile opat skonal nechal Jenštejn okamžite zvolit nového opata, kterého jeho generální vikár dr.Johánka z Pomuku ihned potvrdil jako nového kladrubského opata. To rozlítilo Václava IV. a nechal v záchvatu zurivosti všechny klerikály pozatýkat. Jejich vojenské družiny je ochránily a tak se jim podarilo uprchnout z Prahy do Roudnice.Nekterí však byli chyceni a muceni. Mezi nimi i Johánek z Pomuku, který jediný na mucidlech skonal. Jeho kolegové byli propušteni po podepsání glejtu, že se s nimi dobre zacházelo. Mrtvý Pomuk byl svázán do kozelce a v noci 20.brezna 1393 shozen z Karlova mostu do Vltavy.

Pri vstupu do kostela je nad dvermí pískovcový erb hrabat z Harrachu, zakladatelu nového kostela.

U jižní zdi kostela do ulice je postaven železný kríž v kamenném podstavci. Nápis hlásá :“Ejhle beránek Boží, který snímá hríchy sveta“. Tento kríž dlouho putoval po obci až našel své místo u kostela. Hrabe Jan z Harrachu ho nechal zhotovit ve svých hutích v Janovicích na Morave. Kríž byl vsazen roku 1881 na križovatku cest do Hribska a Techlovic u dnešního hrište. V roce 1908 byl slavnostne prenesen do obce na rozcestí k Chaloupkám, ale ješte téhož roku byl prestehován ke kostelu.

Další pripomínkou minulosti je erb bývalého majitele Stežer z roku 1551 Štastného Pravetického z Pravetic, který po rekonstrukci omítky na zámku byl vsazen do jeho obvodové zdi.

zdoj: http://www.stezery.cz

a mimochodem (reakce na logy): za chcipleho holuba pobliz a podobne chutovky opravdu nemuzu v dobe zaklladani kese tam nebyly;)