První písemná zmínka o obci pochází z roku 1325. Puvodne se vesnice nazývala Mrdákov (nemecky Mrdak), podle staroceského slova mrdat - kývat se, pohybovat se ze strany na stranu. Na konci 19. stol. se však nechala prejmenovat na "slušnejší" Mrákov. Mrákov patril mezi 11 nejstarších chodských vesnic rozložených na jihozápadním pomezí Cech. Jejich obyvatelé vykonávali strážní službu k ochrane zemské hranice a obchodních stezek vedoucích do mesta Domažlice. Potvrzuje to listina krále Jana Lucemburského z roku 1325.

Mrákov vznikl na úpatí stejnojmenného kopce asi 4 km jižne od Domažlic v nadmorské výšce 462 m. Škola zde existovala již v 18. století. V r. 1792 ji navštevovalo 200 detí z Mrákova, Klícova a Tlumacova. Fara Mrákov byla zrízena v r. 1785 oddelením od domažlického dekanství.

Škola jako instituce má v Mrákove více než dvousetletou tradici. První škola v - jednotrídní – byla zrízena v roce 1790. V roce 1815 byla postavena škola nová, která ale za velkého požáru v Mrákove roku 1891 vyhorela. O dva roky pozdeji se zacala vedle mrákovské fary stavet škola nová. V ní se vyucovalo už ve trech trídách a od roku 1889 pribyla trída ctvrtá. V prvním válecném školním roce 1939 – 1940 se pocet tríd zvýšil na pet. Do meštanské školy docházeli žáci do Domažlic. Pul století, od roku 1918, probíhala jednání o stavbe nové školy. Hledal se nový pozemek, opakovane nebyly schváleny stavební plány nebo chybely peníze. Až v roce 1959 se zacalo na okraji Mrákova se stavbou nové budovy devítileté školy se samostatnou budovou školní jídelny, hrištem, velkou zahradou a školním parkem.

Prvního zárí 1961 byla nová škola slavnostne otevrena. Nastoupilo do ní tehdy 240 žáku. Behem jejího trvání jejich pocet vzrostl až na 260 (ve školním roce 1965 – 66), nyní do ní dochází 143 žáci. Školu navštívily behem její 46-leté historie i významné osobnosti, jako napr. slavná gymnastka a sedminásobná olympijská vítezka Vera Cáslavská, hudební skladatel Jindrich Jindrich a v posledním školním roce ministryne školství PhDr. Miroslava Kopicová. V roce 2001 oslavila naše škola za úcasti široké verejnosti 40 let svého trvání.

Kostel byl postaven náboženskou maticí r. 1811-1813 místo starší drevené kaple z r. 1783. Puvodní drevená kaple byla rozšírena r. 1790. Stavba je orientovaná, s jehlanovou veží, ke které priléhají z obou stran schodište v západním prucelí. Kostel s obdélníkovou lodí a užším, polokruhem uzavreným chorem, má okna ve dvou radách nad sebou. Spodní okna jsou polokruhová, vrchní vlnite klenutá.

Vnitrek kostela je prostorný s úcelným využitím rozmeru. Trojlodní sín o trech klenbových polích má i s predsíní 18,70 m délky a 12,60 m šírky. Strední širší lod má klenutí valené s kápemi. Jednotlivá pole bocních lodí jsou hladká a klenutí krížová. Nad bocními lodemi jsou empory s plackovými klenbickami. Mezilodní pilíre jsou ctvercové. Chor je nepatrne nižší s valeným klenutím precházejícím v konchu. Oblouk je triumfální polokruhový.

Kostel má 3 nové oltáre, na kterých jsou obrazy od P. Vimmra z Domažlic. Kazatelna z 18. století je barokní s drobnými ornamentálními rezbami. Kostelní lavice ornamentálními motivy renesancními jsou dubové, z nich ctyri páry mají pekne rezané boky. Lavice jsme byli dodány ze zrušeného Chotešovského kláštera.Z téhož kláštera pochází i dubová zpovednice s ornamentálním vlysem a varhany s bohate rezanými akantovými ornamenty.

Kostel má tri zvony. Postrední má prumer 0,61 m a výšku 0,46 m a nachází se zde dvourádkový opis:

Velký zvon byl ulit r. 1866 u Anny dcery Karla Bellmanna z Prahy a malý r. 1874 u Fos. Diepolda.

GC1XY0Y

Na návsi blízko kostela stojí domek císlo 3, kterému se ríká u Bílku. Lidé, kterí tento domek obývali, už dávno odešli tam, kde není zklamání, pláce, ani hladu, ale malebný domek se dodnes nezmenil. Našla tu milé prijetí "Paní komisarka" Nemcová, od ní na Chodsko privolaný Karel Havlícek, zastavil se tu prý i František Palacký se svým zetem F. L. Riegrem, dukladný K. J. Erben, básník Antonín Klášterský se tu "doucoval" cisté chodštine a doma se tu cítil J. Š. Baar, J. F. Hruška, dr. E. Felix i J. Vrba, i když ten nikoliv bez výhrad. U Bílkuc nekolikrát posedela i národní spisovatelka Tereza Nováková - Lanhausová a zejména vášnivá sberatelka a ochránkyne širokého chodského kraje spisovatelka Hana Štepánková ze Kdyne.

Od roku 1785 žila v nevelkém domecku pocetná rodina chodského krejcíre Hirky (Jirího) Bílka a jeho ženy Kateriny. Poslední vlastníci chaloupky z rodiny Bílku byly sestry Marie a Anna. Ty zemrely v 80. letech 20. století. Jedné bylo 97 let a té druhé 99 let. Chaloupku odkázali poslední clenky rodu Bílku paní Vondrašové, protože se o ne ve stárí starala.

K Mrákovu bezprostredne patrí Starý Klícov, který leží v nadmorské výšce 459 m a prvne je zminován v chodském privilegiu krále Jana Lucemburského z r. 1235 v podobe Kytschow. Další obdoby jména ze 16. a 17. století znely Kycziow, Kycžow, Kücžovo. Z druhé poloviny 17. století pochází úrední název Klícov (kancelárská úprava jména Kycov) a nemecký název Klitschau. Lidový tvar Kycov(o), tj. puvodne "Kycuv dvur", se udržel dodnes.

Starý Klícov parí mezi 11 nejstarších chodských vsí.Vznikl jako strážní ves na jz. hranici ceského státu. Až do poloviny 17. století meli Chodové v Domažlicích vlastní soud a spravovali se sami. Až roku 1621 se jejich vesnice dostaly do zástavy a pozdeji do dedicného držení Lamingenu z Albenreutu a byly páterí pozdejšího rýzmberského panství. Po smrti Wolfa Maxmiliána z Lamingenu (1696) koupil celé toto rozsáhlé panství Jirí Jindrich Stadion. V majetku hrabat Stadionu pak zustalo až ro roku 1945. Od roku 1850 byl Starý Klícov obcí v okrese Domažlice, v roce 1869 je zapsán jako Starý Kycov, osada obce Kycov v okr. Domažlice. V letech 1880 - 1900 byl opet pod názvem Starý Klícov osadou obce KLícov a v roce 1910 jsou uvedeny oba názvy (Starý Klícov a druhý dokonce jako Starý Kýcov) - osada obce Klícov v okr. Domažlice, v letech 1921 - 1970 Starý Klícov jako osada obce KLícov v okrese Domažlice. Uprostred vsi byla r. 1863 vystavena kaple sv. Václava. Stará drevená zástavba byla znacne ponicena požárem v r. 1902.

Cache je ulozena na souradnicích:

N 49°23.(ABC), E 012°56.(DEF)

A) Kdo byla "Paní komisarka"?

• Božena Nemcová –(8)
• Tereza Nováková – (9)
• Hana Štepánková - (2)

B) Kolik oltáru má kostel v Mrákove?

• 1 – (4)
• 2 – (5)
• 3 – (6)

C) Kam docházely deti z Mrákova do mešt´anské školy?

• Do Domažlic – (0)
• Do Kdyne – (1)
• Do Horšovského Týna – (2)

D) Jaký je puvodní název Starého Klícova?

• Kytschow – (9)
• Kytchow – (4)
• Kycow – (5)

E) Kolikaletou tradici má škola v Mrákove?

• Více jak 100let – (8)
• Více jak 200let – (9)
• Více jak 300let – (7)

F) Jak se jmenuje lom blízko Mrákova?

• Lom Dubová – (9)
• Lom Brízová – (0)
• Lom Tisová – (5)