Dul Anna Mystery Cache

Dul Anna

Od konce 18. stol. byla na Brezových Horách postupne založena rada nových hlavních svislých jam - Vojtech r. 1779, Anna r. 1789, Ševcinská šachta r. 1813 atd. Vetšina zustala v provozu až do ukoncení težební cinnosti v revíru. Starých dolu a štol je ve stredu revíru kolem sta. Svislá dulní doprava byla zpocátku rešena stoupacími stroji (užívaly se zde od r. 1849 do r. 1916) pohánenými vodními koly a konskými žentoury. Težní klece byly poprvé použity na dole Marie r. 1853, na Anne r. 1858, na Prokopu r. 1859. V letech 1894 - 1896 byly na dolech Anna a Prokop zavedeny dvouetážové dulní klece. Zdroje vodní síly zajištovala dumyslná a rozsáhlá soustava vodních nádrží a kanálu (tzv. struh), která byla budována od konce 18. stol., zejména po zaražení jámy Vojtech. Prutocnost struh byla až 5,4 m3 za minutu. Prumyslová revoluce výrazne zasáhla do rozvoje vertikální dulní dopravy, parních težních stroju a lan. Parní stroje se zde zavádely od pol. 19. stol., první na dole Marie r. 1846, další na dolech Anna a Vojtech r. 1869, na Ševcinské šachte r. 1880, na dole Lill r. 1882. Pohánely stroje stoupací, težní i cerpadla vody z dolu. Nekteré, napr. na dolech Anna a Štepán, sloužily jako rezerva vodních kol pri nedostatku vody. Koncem 60. let 19. stol. zde bylo v provozu 15 parních stroju, v 90. letech již 25 s celkovým výkonem 1990 kW. Drátená lana byla poprvé použita na dole Marie r. 1836, od r. 1842 byla na dole Anna zahájena jejich príležitostná výroba a zacaly se používat všeobecne. Od obycejných železných drátu se prešlo na dráty z bežné, pozdeji vysokopevnostní plávkové ocele o pevnosti do 200 kg/mm2. Odlehcená, kónicky zúžená, lana byla již v r. 1893 bežná. Patra sousedních šachet byla zakládána ve stejných hloubkách a šachty byly propojeny prekopy. Horní patra byla v pomerne malých a nepravidelných odstupech, spodní s odstupy 50 m. Na úrovni 2.patra byly doly napojeny na odvodnovací Dedicnou štolu. Na zacátku 30. let 20. stol. patril dul Anna k nejhlubším v Evrope, až do poloviny 50. let byl nejhlubší v CSR. Poslední 39. patro se nacházelo v hloubce 1449,3 m, 918 m pod hladinou more, s teplotou 32,4 oC.

Potreba vetšího dopravního výkonu a težba ze stále vetšíchhloubek si vyžádala postupnou modernizaci težních zarízení. Na dole Anna byla v r. 1913 postavena nová strojovna a kotelna. V první polovine r. 1914 byla provedena montáž nového, v té dobe nejvetšího parního težního stroje pro prímou dopravu z hloubky 1300 m. Výrobcem (tohoto i staršího stroje na dole Vojtech z r. 1889) byla pražská továrna Breitfeld - Danek i spol., pozdejší CKD. Oba stroje zustaly v provozu až do ukoncení težební cinnosti na Brezových Horách. Anenský stroj mel výkon 750 ks, pohánel dve tríetážové klece po dvou vozících o objemu 0,63 m3 rubaniny, hmotnost zdvihaného bremene až 2000 kg, dopravní rychlost 12 m/s. Stroj pracoval bez vetší opravy nebo rekonstrukce na páru do roku 1975. Pozdeji, pro prebytek vzduchu od turbokompresoru zpusobený poklesem dulní cinnosti v revíru, na stlacený vzduch. V r. 1978 byla na Anne ukoncena dulní cinnost. Státní podnik Rudné doly Príbram zrekonstruoval budovu strojovny, stroj byl ošetren a r. 1995 predán Okresnímu muzeu Príbram. Od cervence téhož roku byla prohlídka této státem chránené technické památky, unikátní i z estetického hlediska, zarazena do návštevnické trasy Hornického muzea na Brezových Horách.

Ke keši

Keš najdete, pokud dokážete odvedet na nekolik otázek. Odpovedi na ne najdete jak v textu, tak když se samotné muzeum navštívíte.

1) Kdy byl založen Dul Anna? ABCD

2) Kdy byla provedena do strojovny z roku 1913 montáž nového parního stroje? EFGH

3) Kdy byla na dole Anna ukoncena težba?IJKL