Dul Anna
Od konce 18. stol. byla na Brezových Horách postupne založena
rada nových hlavních svislých jam - Vojtech r. 1779, Anna r. 1789,
Ševcinská šachta r. 1813 atd. Vetšina zustala v provozu až do
ukoncení težební cinnosti v revíru. Starých dolu a štol je ve
stredu revíru kolem sta. Svislá dulní doprava byla zpocátku rešena
stoupacími stroji (užívaly se zde od r. 1849 do r. 1916) pohánenými
vodními koly a konskými žentoury. Težní klece byly poprvé použity
na dole Marie r. 1853, na Anne r. 1858, na Prokopu r. 1859. V
letech 1894 - 1896 byly na dolech Anna a Prokop zavedeny
dvouetážové dulní klece. Zdroje vodní síly zajištovala dumyslná a
rozsáhlá soustava vodních nádrží a kanálu (tzv. struh), která byla
budována od konce 18. stol., zejména po zaražení jámy Vojtech.
Prutocnost struh byla až 5,4 m3 za minutu. Prumyslová revoluce
výrazne zasáhla do rozvoje vertikální dulní dopravy, parních
težních stroju a lan. Parní stroje se zde zavádely od pol. 19.
stol., první na dole Marie r. 1846, další na dolech Anna a Vojtech
r. 1869, na Ševcinské šachte r. 1880, na dole Lill r. 1882.
Pohánely stroje stoupací, težní i cerpadla vody z dolu. Nekteré,
napr. na dolech Anna a Štepán, sloužily jako rezerva vodních kol
pri nedostatku vody. Koncem 60. let 19. stol. zde bylo v provozu 15
parních stroju, v 90. letech již 25 s celkovým výkonem 1990 kW.
Drátená lana byla poprvé použita na dole Marie r. 1836, od r. 1842
byla na dole Anna zahájena jejich príležitostná výroba a zacaly se
používat všeobecne. Od obycejných železných drátu se prešlo na
dráty z bežné, pozdeji vysokopevnostní plávkové ocele o pevnosti do
200 kg/mm2. Odlehcená, kónicky zúžená, lana byla již v r. 1893
bežná. Patra sousedních šachet byla zakládána ve stejných hloubkách
a šachty byly propojeny prekopy. Horní patra byla v pomerne malých
a nepravidelných odstupech, spodní s odstupy 50 m. Na úrovni
2.patra byly doly napojeny na odvodnovací Dedicnou štolu. Na
zacátku 30. let 20. stol. patril dul Anna k nejhlubším v Evrope, až
do poloviny 50. let byl nejhlubší v CSR. Poslední 39. patro se
nacházelo v hloubce 1449,3 m, 918 m pod hladinou more, s teplotou
32,4 oC.
Potreba vetšího dopravního výkonu a težba ze stále
vetšíchhloubek si vyžádala postupnou modernizaci težních zarízení.
Na dole Anna byla v r. 1913 postavena nová strojovna a kotelna. V
první polovine r. 1914 byla provedena montáž nového, v té dobe
nejvetšího parního težního stroje pro prímou dopravu z hloubky 1300
m. Výrobcem (tohoto i staršího stroje na dole Vojtech z r. 1889)
byla pražská továrna Breitfeld - Danek i spol., pozdejší CKD. Oba
stroje zustaly v provozu až do ukoncení težební cinnosti na
Brezových Horách. Anenský stroj mel výkon 750 ks, pohánel dve
tríetážové klece po dvou vozících o objemu 0,63 m3 rubaniny,
hmotnost zdvihaného bremene až 2000 kg, dopravní rychlost 12 m/s.
Stroj pracoval bez vetší opravy nebo rekonstrukce na páru do roku
1975. Pozdeji, pro prebytek vzduchu od turbokompresoru zpusobený
poklesem dulní cinnosti v revíru, na stlacený vzduch. V r. 1978
byla na Anne ukoncena dulní cinnost. Státní podnik Rudné doly
Príbram zrekonstruoval budovu strojovny, stroj byl ošetren a r.
1995 predán Okresnímu muzeu Príbram. Od cervence téhož roku byla
prohlídka této státem chránené technické památky, unikátní i z
estetického hlediska, zarazena do návštevnické trasy Hornického
muzea na Brezových Horách.
Ke keši
Keš najdete, pokud dokážete odvedet na nekolik otázek. Odpovedi
na ne najdete jak v textu, tak když se samotné muzeum
navštívíte.
1) Kdy byl založen Dul Anna? ABCD
2) Kdy byla provedena do strojovny z roku 1913 montáž nového
parního stroje? EFGH
3) Kdy byla na dole Anna ukoncena težba?IJKL
N 49° 4(D-C).A (H-G)(L/2) E 13° 5(J).(L-K+H) (F-C)(B-H)