Libeznicka kes / Cache Libeznice Traditional Geocache
This cache has been locked, but it is available for viewing.
Libeznicka kes / Cache Libeznice
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Keš se nachází na odlehlém míste a je dobre prístupná.
Zaparkovat geovozidlo se dá poblíž, ale dávejte pozor na ostatní auta.
Není treba nic rozebírat a nic težkého premistovat
Líbeznická keš
POZOR prosím nehýbat se skruží a ani víkem skruže !!
Neco o obci Líbeznice:
Stredoveké jádro Líbeznic leželo v míste, nyní nazývaném Na Hurce. Obrysy puvodní návsi zustaly dodnes patrné. Pres obec vedla jedna z vedlejších obchodních cest, která odbocovala od stezky smerující do kraje Litomericu, pravdepodobne v blízkosti dnešních Zdib, procházela pres boranovický háj, Pakomerice, vyústovala v Líbeznících a pokracovala smerem severním na Melnicko. Líbeznice se staly pro svou polohu, kostel i školu centrem blízkého okolí, což trvá dodnes.
Obec je od roku 1999 clenem dobrovolného svazku obcí Region Povodí Mratínského potoka. Toto sdružení bylo založeno k ochrane spolecných zájmu a zmnožení sil a prostredku pri prosazování zámeru presahujících svým rozsahem a významem každou úcastnickou obec.
Obec Líbeznice se pripomíná poprvé v roce 1236 jako majetek vyšehradské kapituly. V roce 1380 se zde zminuje farní kostel zasvecený sv. Martinovi.
Držiteli obce s nejdelší historií byl rod Nosticu. Líbeznice koupil v roce 1665 Jan Hertvík z Nostic. Majetek se rozšíril pozdeji o Mešice, které se staly centrem panství. K nemu patrily i Líbeznice. Nosticové drželi mešické panství po tri století, až do roku 1945. Znak obce Nosticové, puvodem z Horní Lužice, se v Cechách trvale usadili v 16. století. S ceským šlechtickým prostredím zcela splynuli a svého casu se aktivne zapojovali do emancipacních a kulturních snah ceského národa, napríklad pusobením ve prospech Národního muzea. Na ovocném trhu postavil hrabe František Antonín Nostic Stavovské divadlo. Jako zemský patriot významne podporoval protagonisty národního obrození.
Kostel, jehož existence je spojována s obcí témer od jejích historických pocátku, je zasvecen sv. Martinovi. Mezi atributy sv. Martina patrí napríklad mec, kterým jako rímský voják rozetnul svuj plášt a jeho cást daroval zimou trpícímu žebrákovi. Vedle této známé scény je v ikonografii sv. Martina také jeho pasování na rytíre, pri kterém od císare Constantia II. dostává mec se štítem a ostruhami. Vlajka obce Modrostríbrné ctvrcení štítu ve znaku obce Líbeznice je odvozeno od shodne ctvrceného a dalšími figurami pokrytého štítu hrabecího znaku Nosticu. Použití mece a ostruhových kolecek ukazuje na sv. Martina, kterému je zasvecen zdejší kostel.
Ctvrcení obecního praporu modrou a bílou je shodné s clenením obecního znaku. Žlutý vodorovný pruh odpovídá zlaté figure mece v jeho štítu.
Popis
Znak: modro-stríbrne ctvrcený štít. Uprostred zlatý postavený mec, provázený ve tretím a ctvrtém poli šestihrotým ostruhovým koleckem opacných barev.
Prapor: list tvorí tri vodorovné pruhy: horní v žerdové cásti modrý a ve vlající cásti bílý, strední žlutý, v dolní žerdové cásti bílý a ve vlající modrý. Pomer šírky k délce listu je 2:3.
Autorem návrhu obecního znaku a praporu je pan Stanislav Kasík – heraldická kancelár „Dauphin“. Zastupitelstvo obce schválilo na svém zasedání dne 25.5.1998 obecne závaznou vyhlášku c.4/98, o symbolech obce. Udelení znaku a praporu bylo provedeno rozhodnutím poslanecké snemovny c.52 ze dne 4. cervna 1998 a zasláno obci dne 18.6.1998 tehdejším predsedou poslanecké snemovny Ing. Milošem Zemanem.
Historie obce
První písemnou zmínku o Líbeznicích známe z roku 1236, záznam je psán stredovekou latinou a lze ho nalézt v edici Regesta Bohemiae et Moraviae I. Jedná se o právní akt, jímž král Václav I. uzavrel s kanovníkem Marquardem smlouvu, v níž se král Václav I. zríká vymáhání všech dávek - predevším volu a dalších domácích zvírat - a venuje statek (villa Lubeznic) pražské kapitule, kterou zastupoval práve kanovník Marquard.
Koncem 13. století (1294) jsou Libezníce rozdeleny mezi kapitulu svatovítskou a vyšehradskou, do kterých plynuly z obce dávky jak naturální, tak i penežní. Ve 14. století Líbeznice stále patrí k majetku kanovníku svatovítských a vyšehradských.
Stredoveké jádro Líbeznic leželo v míste, nyní nazývaném Na Hurce. Obrysy puvodní návsi zustaly dodnes patrné. Pres obec vedla jedna z vedlejších obchodních cest, která odbocovala od stezky smerující do kraje Litomericu, pravdepodobne v blízkosti dnešních Zdib, procházela pres boranovický háj, Pakomerice, vyústovala v Líbeznících a pokracovala smerem severním na Melnicko.
Líbeznice se staly pro svou polohu, kostel, zdravotnické zarízení i školu centrem blízkého okolí, což trvá dodnes.
Nekterí majitelé, kterí obec vlastnili
1421 - Jan Náz, který zastával duležitý úrad u dvora krále Václava IV. do roku 1459 - král Jirí z Podebrad 1459 - Staré Mesto pražské 1548 - Jan Duchek, rytír ze Semechova 1589 - Adam Chochol ze Semechova 1591 - Eliška Hofmannová z Donína, provdala se za Fridricha Cernhauze na Polkenheimu, kterému Líbezníce prinesla venem 1652 - Jindrich Cernhauz prodává obec Janu Hartvíku Nosticovi v 60. letech 17. století kupuje Líbeznice Staré Mesto pražské, ale rod Nosticu je kupuje po case zpet a v jeho majetku zustávají až do 20. století.
Památky:
Kostel sv. Martina
Kostel sv. Martina byl postaven pod dozorem zednického mistra Mateje Kinzla z Mešic. Byl jednolodní, obdélníkový s ctvercovým presbytárem a s obdélníkovými sakristiemi po stranách, s veží v prucelí. Kamenické práce provedl dvorní kameník Koller. Zarízení pochází prevážne z 2. poloviny 18. století. Hlavní oltár, puvodne urcený pro kostel v Rokycanech, vznikl podle návrhu F. I. Preéa, byl portálový, s nástavcem z roku 1764, s plastikami I. F. Platzera a obrazem sv. Martina od B. Roubalíka z r. 1881. Bocní oltáre Panny Marie a Ukrižovaného je rovnež dílem F. I. Preéa s plastikami od Prachnera. Oba bocní oltáre byly preneseny z kostela sv. Michala v Praze. Na streše kostela instaloval jeden z prvních hromosvodu v Cechách Antonín Renner, profesor mechaniky z Prahy.
Barokní fara
Barokní s mansardovou strechou, patrová. Z první poloviny 18. století.
Kaplicka Panny Marie
Tato kaplicka v Nádražní ulici pochází z 2. poloviny 18. století.
Císarská silnice
Obec leží v krajine, již od praveku protínaly a protínají duležité komunikace jih – sever a východ - západ. Pozustatkem tzv. císarské silnice je pozdne barokní kamenný most. V 19. století byly zavedeny pravidelné dostavníkové spoje, nekteré z nich vozily i pasažéry Labské paroplavby z Prahy do prístavu v Obríství. Postupne se zacal zvyšovat provoz a bylo treba vybudovat hustou sít zájezdních hostincu a preprahacích stanic. K tomuto úcelu sloužil hostinec na námestí (c.p. 44).
Cerpáno z www.libeznice.cz
!!! POZOR uvnitr techto objektu nehledejte, tam keška vážne není !!!
Tato keška má i své vlastní CWG.
Pokud ho chcete získat, navštivte Kohoutáckou CWG smenárnu
> ZDE <</b>
Nezapomínejte na "FAIR TRADE" poslední dobou se tato vlastnost kaceru vytrácí
Additional Hints
(Decrypt)
I ryrxgevpr aruyrqrw !!
Ubcfav an fxehm n cbuyrqav bxrz xnpren, ebmuyrqav fr cb bxbyv n uarq ohqrf irqrg, xqr uyrqng n qryng gb, pb zhqyn arqryn.
Xqlm armzngar ancbirqn gror, prxn an Gr zbqer m aror.