O navstevnost Choltic se jiste zaslouzil cholticky zamek kde se v soucasne dobe jiz podarilo zpristupnit pro verejnost prohlidkovy okruh v jiznim kridlem, ve kterem se nachazi unikatni barokni kaple sv. Romedia a obnovene vlastivedne muzeum s jedinecnou barokni lekarnou, s originalnimi baroknimi skvosty i archeologickymi nalezy.Jste zvani kazdou sobotu a nedeli od 10 hodin do 17 hodin.Mladsi kaceri znaji zamek spise diky proslulym sobotnim diskotekam a krasna obora, ktera slouzi k prochazkam ( takou mensi prochazku po zamecke obore muzete absolvovat pri sbirani indicii ke kesi GCZ6BT - zase o duvod vice proc se do Choltic podivat : ).
Nejdrive zminime trosku historie......
Prvni majitele
Prvni pisemna zminka o Cholticich je z 25. rijna 1285. Je to listina, kterou kral Vaclav II. dava Zavisi z Falkenstejna mesta Lanskroun, Policku a hrad Landsperk. Jako svedek tohoto daru podepsal listinu take Benes z Choltic.V soucasne dobe je vlastnikem zamku mestys Choltice, ktery se 12 let soudil s italskou vetvi rodu Thun-Hohensteinu o vlastnicka prava.Pote co se podarilo shromazdit vsechny potrebne doklady byla soudni pre ukoncena ve prospech Choltic.
Soudnictvi
Roku 1670 byla v Cholticich obnovena katovna. Katovna byla dne 12. rijna 1673 prodana za 50 zlatych Matousi Dasickemu, 15. brezna 1675 katovnu koupil od svagra mistr popravci Jirik Kratochvil. Pak ji koupil zpet Dasicky a roku 1676 ji prodal Janu Veselskemu. Roku 1679 katovnu mel jeho bratr Hendrych a ten ji prodal 27. rijna 1681 Danieli Bekerovi a ten katovnu 10. kvetna prodal Jaroslavu Ruzickovi. Roku 1697 ji znovu koupil Jirik Kratochvil, ale jiz za 70 zlatych. Mistri popravni katovnu vzdy hotove zaplatili. Byli totiz na panstvi jedini, kteri meli hotove penize.
Nejstarsi zaznam o hrdelnim soudu je z rijna 1652. Je to rozsudek nad Janem Helfertem, ktery byl odsouzen k vymrskani ze zeme a apelacni soud dovolil, aby byl vyslychan pred mistrem popravnim.Z roku kolem 1715 a dalsich let se zachovaly vyslechy i rozsudky choltickeho hrdelniho soudu. Mezi nimi i tri, kdy se obvineni k zalobe i po provedenem utrpnem pravu nepriznali a byli osvobozeni.
6 stupnu utrpneho prava :
1. stupen - predstaveni mistra popravniho
2. stupen - kat ukazoval obzalovanemu mucici nastroje s upozornenim: "... nedej pricinu, aby tve telo od pritomneho mistra popravniho trapeno a tryzneno bylo
3. stupen - bylo prilozeni palecnic
4. stupen - nasledovalo prilozeni spanelskych bot
5. stupen - kdyz se obzalovany dale nepriznal, byl natazen na zebrik
6. stupen - paleni v bocich.
Stupen muceni trval tak dlouho, dokud obvineny neodpovedel na otazku a pisar odpoved nezapsal. Otazky byly pri kazdem stupni muceni stejne a zpravidla jich bylo sest.Kat dostaval za popravu 6 zlatych, coz byla tehdy cena jalovice, a byly mu zaplaceny vsechny prace: od vykopani hrobu, od zapujceni koni a vozu pro mdlobu odsouzenych, pacholek popravni dostaval za den 1 zlaty 12 krejcaru, dalsi pacholek dostaval 36 krejcaru za den.
V roce 1717 vydrzel vsechny stupne utrpneho prava Jiri Kocourek, podezrely ze zharstvi a kradeze jednoho vola, a nepriznal se. Roku 1718 byli odsouzeni k smrti pro cizolozstvi V. Zaricansky a D. Panckova, sestra manzelky V. Zaricanskeho, roku 1721 byl popraven Jan Vanourek - syn pro vrazdu J. Holuba, otec se nepriznal a vydrzel vsechny stupne utrpneho prava. "... se zebriku snat a hnaty jemu do panvic napraveny, na slamu polozen, v tech mistech, kde trapeni vystal, mazan, polevkou z vina posilnen a v dalsi vazbe ponechan." Pak byl propusten.
Roku 1725 byli popraveni mecem P. Janda a A. Jandova, a to pro potulku. Roku 1730 mela byt A. Nemeckova mecem na hrdle trestana, do hrobu vlozena a s kulem skrze streva probita a tak zahrabana pro "zamordovani sveho neradne nabyteho plodu...". Trest ji byl nakonec zmenen k ctyrletym obecnim pracim.
Sibenice stala na kopci U krize, kde se popraveni i pochovavali. Byla ze tri kmenu v podobe obraceneho pismene U. Jeste 14. cervna 1776 vyhovel lesni vrchnostensky urad zadosti purkmistra a rady mestecka a mestecku byly darovany tri jedlove kmeny na stavbu sibenice.
Po zavedeni krajskych soudu a zruseni hrdelnich stalo se hrdelni cholticke vezeni vezenim obecnim.
Zdroj : Cholticka kronika do ktere temer 40 let sbiral historicke udaje Karel Kabelac.
A ted k smotne kesi :
Kes je uložena u cesty na vyvyseninu, ktera v minulosti slouzila jako popravište.Jako pamatka na nej tam byl umisten kriz.Kriz je videt ze silnice kdyz prijizdite do Choltic od Pardubic.V soucasne dobe probiha u krize kazdorocni paleni carodejnic.Ke krizi se da dojet i autem, ale vy prosim zaparkujte dole v ulici.Vzdycky se tam mistecko nekde najde a zbytene bychom budili pozornost u mistich obcanu, kteri nikdy nespi .