Uhersky Brod pamatkovy Mystery Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Tato keš by Vás měla provést po nejvýznamnějších památkách města Uherského Brodu (u kterých samozřejmě nejsou keše). Úvodní souřadnice Vás zavedou k informační tabuli u Muzea Jana Amose Komenského. Zde prosím kešku NEHLEDEJTE, stejně tam není. Vstup do muzea J. A. Komenského byl dříve severní bránou do města a proto začínáme zde. Pro získání finálních souřadnic budete muset obejít níže zmíněné památky a odpovědět na jednoduché otázky (ty jsou uvedeny u každé památky). Odpovědí na každou otázku získáte číslo, které dosadíte do následujících rovnice:
X = A - (2 x D) – (E x 100) + 261
Y = C - (B / 2) + (E x 113) - 424
Poté dosaďte trojčíslí X a Y do těchto souřadnic a dostanete polohu finální keše.
N 49° 1.X
E 017° 38.Y
Při vyzvedávání keše buďte prosím opatrní. Pro cestu po jednotlivých památkách doporučuji zvolit TUTO TRASU.
1. Muzeum Jana Amose Komenského
Historie:
Muzeum bylo slavnostně otevřeno v neděli 4. září 1898 v boční lodi kostela sv. Jana Křtitele (dnes kostela mistra Jana Husa). Správou muzea byla pověřena v roce 1899 založená Musejní společnost pro Moravské Slovácko. Již v prvním desetiletí 20. století však přestávaly stávající prostory vyčleněné pro muzeum dostačovat. Dne 2. října 1920 byla budova kostela sv. Jana Křtitele postoupena Radě starších Církve československé a hasičská zbrojnice zde umístěná i městské muzeum dostaly k dispozici prostory v budově Panského domu. Roku 1924 nabídla Městská rada muzeu budovu tzv. Baraníku (dnes Sloupový sál muzea), kterou odkoupila z majetku rodu Palffyů. Ještě téhož roku bylo započato se stavebními úpravami celého areálu tzv. Zámku, jehož součástí byla i budova Baraníku. V roce 1931 byl přijat návrh, aby mezi Baraníkem a nedalekou Zámeckou branou (součástí tzv. Zámku) vznikl nový výstavní sál o délce 30 m. Předání stavby do užívání proběhlo 11. listopadu 1932. Již v průběhu stavby tohoto sálu byl předložen návrh na dostavbu dalšího sálu. Současně s dostavbou tohoto sálu byla do komplexu muzea začleněna i Zámecká brána (dnes vstup do muzea), v jejíchž místnostech byly vybudovány kanceláře pro práci členů Musejní společnosti.
Roku 1946 bylo započato s přípravnými pracemi ke stavbě nového výstavního sálu na místě bývalých čtyř nádvorních bytů. Dne 29. září 1945 byl oficiálně změněn název muzea na Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě. V roce 1947 byla dokončena stavba nového národopisného sálu podle projektu stavitele Leopolda Kellera a v roce následujícím byla do komplexu muzejních budov začleněna Vítkovská bašta (součást dřívějšího areálu tzv. Zámku) a budova při severní hradební zdi. Tím muzeum získalo dostatečný prostor k umístění archivu, muzejních kanceláří a dílny. Roku 1951 je Musejní společnost transformována v tzv. muzejní komisi. Již v polovině padesátých let se začíná muzeum připravovat na oslavy 300. výročí vydání Komenského díla Opera didactica omnia. Předzvěstí těchto oslav bylo slavnostní odhalení pomníku J. A. Komenskému od Vincence Makovského před vstupem do muzea v roce 1956. V následujících letech Muzeum Jana Amose Komenského naplňovalo především své poslání komeniologického dokumentačního centra. V průběhu let 1956 – 1965 byly pro muzejní účely získány všechny zbývající prostory východního traktu někdejšího tzv. Zámku s výjimkou městského kina (dnes Dům dětí a mládeže) a použity pro nové depozitáře muzea. V letech 1969 – 1970 jsou realizovány stavební úpravy budov západního traktu směřující k otevření nových komeniologických expozicí Život a dílo J. A. Komenského a Apoteosa Komenského, které byly zpřístupněny k 300. výročí jeho smrti. Od roku 1986 byly realizovány opravy muzea. Velká část výstavní plochy byla věnována nově pojaté stálé expozici Jan Amos Komenský lidstvu. Veřejnosti bylo muzeum poprvé představeno ve své nové podobě 28. března 1992 při příležitosti oslav 400. výročí narození Jana Amose Komenského. V souvislosti se speciálním komeniologickým zaměřením přechází Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě od 1. ledna 1990 pod správu Ministerstva kultury České republiky.
Současnost:
Stálá expozice Komenský lidstvu, věnovaná životu a dílu významného rodáka, je doplněna o expozici regionální historie a etnografie s názvem Starožitnosti Uherskobrodska. Zájemci mohou rovněž navštívit řadu krátkodobých tematických výstav připravovaných podle ročního výstavního plánu. V oblasti komeniologie muzeum rovněž úzce spolupracuje na základě smlouvy uzavřené 1. 12. 2004 s Muzeem J. A. Komenského v Naardenu.
Úkolem muzea je soustřeďovat dokumenty o životě a díle J. A. Komenského a umělecká díla všech oborů, mající vztah k činnosti této osobnosti.
Otevírací doba:
Út - Ne 9:00 - 12:00, 12:45 - 16:45
Zavřeno v pondělky a státní svátky
Otázka:
Má otázka se bude týkat sochy J. A. Komenského před vchodem do muzea, přesněji letopočtu na jeho zadní straně. Pokud jej znáte, pak jste získali potřebné číslo A.
2. Kostel Nanebevzetí Panny Marie při Dominikánském klášteře
Historický vývoj kostela a kláštera není až do začátku 16. století zcela objasněn a zakládá se na tradicích a pověstech. Příchod dominikánského řádu a budování prvotního kláštera spadá pravděpodobně do 60. let 13. století. Historicky ne zcela prokazatelná tradice k tomuto období uvádí, že na místě dnešního kláštera stával kostel a konvent dominikánského řádu vybudovaný v gotickém slohu a zaujímal podstatně větší rozlohu, než je tomu dnes.
Kostel byl údajně dvojvěžový a při něm se nacházel dominikánský konvent čtvercového půdorysu. Obě stavby byly pravděpodobně zničeny za husitských válek někdy ve 20. letech 15. století, v období, kdy byl řád nucen klášter opustit. Za jakých okolností se po husitských válkách dominikánský řád vrací zpět, není dodnes přesně známo. Z písemných pramenů je však zřejmé, že někdy na přelomu let 1545 – 1546 tento řád klášter znovu opouští a do Uherského Brodu se navrací po osmdesáti letech kolem roku 1624. V době jeho nepřítomnosti klášter spravují utrakvisté a část jeho majetku je ve správě literátského cechu. Po opětném příchodu bratrů řádu sv. Dominika je za pomoci kardinála Františka z Dietrichštejna požárem zničený kostel i konvent postaven, avšak zřejmě ne v takovém rozsahu, jako byl původní klášter. Opravený klášter sloužil řádu až do roku 1660, kdy byly započaty první stavební práce na jeho nové barokní přestavbě, kterou financovala hraběnka Eleonora z Kounic. V roce 1663 byly zaklenuty prostory hlavní lodi kostela a ačkoli další zprávy o postupu prací nejsou známy, předpokládá se, že celá přestavba včetně úprav jeho interiérů byla zakončena kolem roku 1675. Nový barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie má od této doby trojlodní podobu se dvěma novými věžemi v jeho průčelí. Konvent kláštera však již neměl čtvercový půdorys a tak zůstal jen v podobě jednoho křídla připojen k stávajícímu kostelu. Osmnácté století přineslo klášteru již jen několik menších stavebních úprav včetně umístění nového hlavního oltáře v roce 1781 z dílny Benedikta Telčíka. Na výzdobě interiéru kostela se rovněž podílel Josef Winterhalder, který je i autorem sochy před jeho vchodem. Josefínské reformy prováděné v 80. letech 18. století nepříznivě zasáhly pak klášter nařízením o radikálním snížení počtu zde působících kněží. Od roku 1800 tak v klášteře sloužili jen tři knězi a čtyři bratři laici. Takto byl klášter využíván řádem až do roku 1950, kdy v rámci nařízení o zrušení mužských řadů byl klášter zrušen a jeho prostory využívány státem k různým účelům. Po politických změnách v roce 1989 je opět povoleno působení řeholníků a tak je v roce 1990 klášter opět vrácen dominikánskému řádu.
Velká část prostor konventu byla využívána Základní uměleckou školou, které však město nabýdnulo lepší prostory (celá škola by se nacházela v jedné budově, nikoli ve dvou jako doposud). ZUŠ nabýdky využila a v roce 2012 prostory kláštera opustila.
V roce 2014 rozhodlo vedení Dominikánského řádu o uzavření kláštera. To se však setkalo se značným odporem nejen ze strany církevní obce, ale i ostatních občanů města, města samotného i bývalých nájemců - Uherskobrodské Základní umělecké školy. Bohužel i přes veškerý odpor nebylo původní rozhodnutí změněno a budoucnost kláštera je nejistá.
Otázka:
Jak jste se mohli dočíst, na nádvoří před kostelem stojí socha. Pro získání čísla B musíte zjistit, čí socha to je.
a) sv. Vincence Ferrerského B = 2800
b) sv. Dominika B = 3000
c) Pána Ježíše B = 3200
3. Radnice na Masarykově náměstí
Změnu do vývoje města přinesl rok 1272, kdy český král Přemysl Otakar II. uděluje městská práva vycházející ze starších práv města Hlubčice. Tímto rokem se tedy počíná historie Uherského Brodu jako města královského. Již v druhé polovině 14. století však můžeme pozorovat snahu o vymanění se městské správy Uherského Brodu ze závislosti na královských fojtech, kteří zde zastupují státní moc panovníka. Jedním z předpokladů vymanění se z této moci je také vybudování městské radnice, kde by se soustředila hospodářská i soudní samospráva města. Samotným měšťanům Uherského Brodu se podařilo získat budovu pro radnici až v roce 1461 od zástavního pána města Jana Tovačovského z Cimburka. Mimo kupní smlouvu se však o budově této radnice nedochovaly žádné další písemné zprávy, takže dnes nevíme, jakou měla podobu, ani v jakých místech původně stávala. V následujícím období hospodářského rozkvětu města si obyvatelé Uherského Brodu vystavěli radnici novou, která byla dokončena v roce 1556 a stávala uprostřed Dolního rynku (dnes Masarykova náměstí).
Ta byla postavena v renesančním slohu. Její budova sloužila městu až do roku 1706, kdy byla městská kancelář přestěhována na radnici novou, vybudovanou v letech 1703 – 1715. Stará radnice stála uprostřed Dolního rynku ještě několik let až do roku 1717, kdy byla zbourána a jejího stavebního materiálu bylo použito na vybudování nového farního chrámu Neposkvrněného početí Panny Marie. Nová, stávající radnice byla budována na základech staršího gotického domu písaře Pavla Makovce, který městu odprodal, jako jeho poslední držitel, Dominik Ondřej z Kounic v roce 1702. Vybudování této radnice bylo zadáno zednickému mistru Michalu Kravaňovi a jeho synu Pavlovi, kteří za pomoci tesařského mistra Martina Malého dokončili práci v roce 1715 vyzvednutím sochy Spravedlnosti na její věž. Věžní hodiny sestrojil hodinářský mistr František Lang, který je roku 1723 doplnil soškou Černého Janka (pověst O Černém Jankovi si můžete přečíst ZDE). Celá stavba byla zakončena v roce 1726 umístěním železné tepané mříže v portálu nad vchodem do radnice, která byla vyhotovena místními zámečnickými mistry. Přestože se budova radnice nevyhnula v pozdějších dobách menším stavebním úpravám, jako bylo např. vyhotovení nové sochy Spravedlnosti umístěné na její věži, nebo umístění nového hodinového stroje, slouží svému účelu dodnes.
Otázka:
Na věži radnice se nachází 4 ciferníky hodin. Vás bude zajímat ten, který je otočen k západu (do Masarykova náměstí). Na tomto ciferníku je letopočet. Pokud jej znáte, máte potřebné číslo C.
4. Městské opevnění
Místo pro fundaci bylo zvoleno na svahu Lysé hory zdvíhajícím se směrem k severu nad řekou Olšavou. Obvod městských hradeb měl tvar nepravidelného pětiúhelníku se zaobleným jižním nárožím, přičemž svými rozměry patřilo město k největším, jež byla založena Přemyslem II. Svojí rozlohou 54 ha bylo srovnatelné s tehdy největšími městy českého státu. Rozsáhlé náměstí čtvercového půdorysu tvořilo centrum města, jehož zástavba byla řešena na základě pravoúhlého rastru, jenž byl důsledně dodržován.
Protože v městské zástavbě není stopy po starším osídlení, můžeme říci, že město bylo pravděpodobně zcela nově založeno podle předem stanoveného plánu. Hlavní ulice byly projektovány tak, aby jejich vyústění směřovalo k jedné ze čtyř městských bran, které tvořily součást opevnění města. Za jakých okolností a v jakém časovém úseku byl fortifikační systém města budován, není možné zcela přesně určit. Ačkoli poslední historické bádání prokázalo, že města vznikala na základě určitých královských nařízení, pro Uherský Brod se podobné instrukce určující průběh opevňovacích prací nedochovaly. S jistotou však víme, že městská zástavba byla obehnána v průběhu 2. poloviny 13. století kamennou hradbou, jejíž délka činila 2109 m. V exponovaných místech zeď dosahovala výše až 10 m a její šíře činila až 170 cm.
V jižní části města si pak terénní podmínky vynutily vedení opevnění nepravidelným způsobem. Směr hradby je zde veden za pomoci dvojitého lomení pod pravým úhlem k severozápadu. Celý fortifikační systém města byl doplněn čtyřmi baštami v místech, kde docházelo k pravoúhlému lomení hradby. Spolu se čtyřmi branami (Nivnickou, Hradišťskou, Těšovskou a Zámeckou), umístěnými ve směru jednotlivých světových stran, tak napomáhaly zesílení ochrany města. Důležitou součást opevnění středověkých měst tvořily často zeměpanské hrady. Nejinak tomu bylo i v Uherském Brodě, kde na nejvyšším místě města, na jeho severním okraji, byl vybudován hrad. Historickou skutečností zůstává první písemná zmínka o tomto hradu z 25. března 1338. Kolem roku 1571, kdy je město v držení rodu Kunoviců, dochází v katastru někdejšího zeměpanského hradu k vybudování zdvojeného opevnění, jehož součástí je nová vstupní brána a dvě bašty (Bílá a Vítkovská), jež se dochovaly do dnešní doby, podobně jako starší tzv. Zámecká brána.
Za vpádu švédských vojsk na Moravu roce 1643 byl hrad vypálen a jeho pozdější majitel Lev Vilém z Kounic dal jeho zbytky zbořit. Tím byla zcela změněna povaha severního městského opevnění, z něhož zůstala pouze zdvojená hradební zeď se dvěma baštami. Celý systém městského opevnění byl koncipován a v průběhu staletí nepochybně zdokonalován z důvodu účelné obrany města, o čemž vypovídá celá řada zpráv o bezvýsledných snahách podmanit si město silou. Naposled bylo opevnění využito za pruského vpádu na Moravu v roce 1742. Poté již dochází jen k jeho trvalému chátrání, neboť v moderní době nemá své uplatnění. V první polovině 19. století jsou jednotlivé části hradeb odprodávány městskou radou soukromým uživatelům a jimi téměř beze zbytku odstraněny. Městské brány, které podle dobového mínění překážely obchodnímu a dopravnímu rozvoji města, byly s výjimkou Zámecké brány strženy v 70. letech 19. století.
Otázka:
Má otázka se bude týkat prostranství u hotelu U Brány. Co na tomto prostranství kdysi bývalo?
a) Starý městský hřbitov D = 697
b) Starý židovský hřbitov D = 754
c) Obecní pastvina D = 801
Zdroj: www.mjakub.cz
5. Kaple na Starém hřbitově
Tato kaple byla postavena v roce 1862, celkové náklady představovaly částku 4.500 zlatých. Základ pro tuto částku položil zhruba o sto let dříve pan Ignác Vrabec. Ten odkázal ve své poslední vůli částku 500 zlatých na výstavbu nové kaple. Tato měla být postavena na hřbitově na Sboře v místě, kde dnes stojí budova Gymnázia. Tento původně bratrský hřbitov již nevyhovoval stejně tak jako v té době další brodský hřbitov u nynějšího Chrámu Mistra J. Husa.
Částka 500 zlatých zůstala ve správě města až do roku 1858, kdy byla odevzdána i s úroky v celkové částce 1.687 zlatých 29 krejcarů do správy farního úřadu. Zbývající částka byla složena ze sbírek uherskobrodských občanů. Kaple byla postavena na tehdy „novém" hřbitově za hradišťskou branou, který byl vysvěcen v r. 1785.
Kaple je jednolodní obdélníkového půdorysu, je vystavěna v neoklasicistním a neorománském stylu. Nad vchodem má malou věž se zvonicí, která vystupuje ze štítu průčelí. Interiér byl vyzdoben v neorománském stylu. Uvnitř je dřevěný oltář s krásným obrazem „Snímání Krista Pána z Kříže" od malíře Rossnera. Na protější straně je při vstupu dřevěná novorenesanční kruchta. Zajímavým prvkem je také pískovcová podlaha, která je kolem oltáře zachována z původního materiálu. Zbývající část byla realizována nově se snahou přizpůsobit se jejímu původnímu vzhledu. V minulosti zde ve snaze udržet technický stav objektu bylo zrealizováno několik neodborných zásahů jako např. provedení keramické dlažby na pískovcové podlaze, nátěr či nástřik dřevěného oltáře aj.
Po složitějším převodu tohoto objektu na město bylo v roce 2006 započato s jeho rekonstrukcí. Tato byla prováděna postupně dle finančních prostředků, které byly čerpány z Programu podpory obnovy kulturních památek, když nemalá část prostředků byla uvolňována i z rozpočtu města. Na objektu byla nejprve opravena střecha a provedeny klempířské práce. Poté po otlučení starých omítek byly naneseny vnějších i vnitřních sanační omítky, byly obnoveny dveřní i okenní výplně otvorů, bylo opraveno schodiště na kůr, podlahy a kolem kaple byl realizován odvlhčovaní kanálek. Po provedení maleb byl interiér doplněn novým osvětlením. V letošním roce došlo i na restaurování dřevěného oltáře a obrazu „Snímání Krista Pána z kříže".
Otázka:
Kaple se nachází v areálu hřbitova, ten se ale na noc zamyká, proto se má otázka bude týkat areálu hřbitova. Má otázka zní: Kolika vchody se do tohoto areálu můžete dostat? Pokud znáte odpověď na tuto otázku, pak také znáte číslici E.
Zdroj: www.ub.cz
Listing v5 by vitvalecka
Additional Hints
(Decrypt)
ENQAVPR: Pgv cb eáqpípu.
UEOVGBI: Cerf xbagrware nfv avxnz archwqrš.
SVANY: Arwfrz xnšgna, wfrz xršxn!