PRUSKORAKOUSKÁ VÁLKA
V roce 1866 zastihla kraj veliká neúroda a mor. K tomu ješte toho roku vypukla válka s Prušáky a Taliány. Rakouské vojsko bylo rozprášeno u Králové Hradce od Prusu a zahnáno až na Moravu. Pres Bílovice nejdríve prchalo vojsko rakouské a v den pred svátkem patrona rolníku a rodicek prišlí první Prušáci. Brzy vypukla mezi vojáky cholera. Nejdríve zustal ležet a silnici jeden, brzy potom další. Nekterí, když se u nich objevily první príznaky nemoci, zahrabávali peníze, které meli, aby je treba lidé neokradli. Témer okamžite vypukla cholera i mezi obyvatelstvem a vybrala si vysokou dan. Mrtvoly byly pochovány nedríve na hrbitove u kostela, pozdeji museli zrídit zvláštní hrbitovy a jeden byl na kopci Nadrybnicí u "Léšníka".
Tak jednou prý jeli panští pacholci orat na ten kopec. Poslední najednou o neco zavadil a nemohl dále. Zacal tak láterit, že se prední pacholci zastavili a šli se podívat, co se stalo. Prijdou a vidí, že je Francek i s voly a pluhem po pás v zemi. Když ho vytáhli, našli v díre, do které zapadl, spoustu stríbrných a zlatých penez.
Starenka Višenková vypravuje: Nejaký Žuja oral blízko hrbitova a vyoral veliký medený kotel, zavázaný koží z bubna. Rozpáral obal a zustal radostí skoro bez sebe.. Kotlík byl plný zlatých vecí, Smýká jím, ale kotel se nehýbá. Rozhlíží se a vidí, že za úvozem orá Jan Polášku. Vybehne na mez a kricí, co mu hrdlo stací: „Jankuuu, pod mne pomoct! To je zuatááá‘
Ale sotva vykrikl, uslyšel za sebou rachot. Milý kotel se propadl do zeme a po penezích ani památky.
K místu pohrebište u „Léšníka“ se tradovala i další povest. Kdysi prý vnikli do bílovického kostela zlodeji a ukradli monstranci s ciboriem. S ukradenými vecmi se ubírali kolem „Léšníka“ k Mistricím. Zde se na chvíli zastavili, aby si odpocinuli a zároven prohlédli co naloupili. Pritom do trávy vytrousili hostie a nechali je tam ležet. Ráno na louku prihnal stádo obecní pastýr. Sotva pasoucí krávy prišly na místo, kde byly vytroušené hostie, všechny poklekly. Pastýr se tomu polekal a bežel do vesnice pro pomoc, mysle si, že dobytek nekdo ocaroval. Když vesnicané pribehli na místo a videli rozsypané hostie s klecícími zvíraty kolem, prepadl je strach. Knez pak toto místo vysvetil a nikdy se tam již nepáslo. Když se potom hledalo místo pro cholerový hrbitov, bylo práve ono zvoleno. Tolik povest.
|
[použité zdroje: B. B. Buchlovan: Vlastivedné ctení z povestí hradištského okresu, 1935, Pavel Krystýn: Krátké vyprávení o Bílovicích, 2006, www.bilovice.cz ]
Od povesti k realite
Ve farní kronice se uvádí, že 31. brezna 1857 byl bílovický kostel skutecne vykraden a ztratila se monstrance s ciboriem. Skutecne na hrbituvku u „Léšníka“ zrízeném na tehdy obecní louce cekají na spasení své duše farníci z Javorovce, Mistric, Knežpole, Vcelar, Nedachlebic a Bílovic, což dokládá listina z 18. srpna 1877, v níž se zavazují obecní zastupitelstva jmenovaných vesnic prispívat na jeho údržbu. Z vybraných penez nechali farníci postavit železný kríž na kamenném podstavci, který se jako jediný hmatatelný pozustatek tohoto cholerového hrbitova zachoval dodnes.
K tomuto ale došlo až po v povesti uvádeném roce 1866. Byl to rok, kdy v Bílovicích a okolí skutecne rádila cholera, které podlehlo 288 lidí. Aby lidé alespon trochu zamezili nebezpecí nákazy touto chorobou, preventivne užívali cesnek namocený ve slivovici. Pohrbívalo se ve dvou nove zrízených hrbitovech z nichž první se nacházel na hranici mezi Bílovicemi a Topolnou v blízkosti trati „Ploštiny“, a druhý na obecní louce v blízkosti „Léšníka“. Zrizování nových cholerových hrbitovu souviselo s narízením c.k. úradu, v nemž se zakazovalo pohrbívat mrtvé ve stávajících hrbitovech z duvodu možné infekce a s tím i související zákaz smutecních pruvodu pres vesnice.
ZMENA UMÍSTENÍ KEŠE - DEFINITIVNÍ UMÍSTENÍ (po zmenách v zárí 2010 a cervenci 2011)
O keši
Výchozí souradnice vás zavedou na prostranství mezi bílovickým kostelem sv. Jana Krtitele a prilehlým hribitovem; zde však keš nehledejte.
Pro nalezení keše musíte urcit, ve který den (D) a mesíc (M) prišla pruská armáda do Bílovic. Údaje pak dosadte do následujících vzorcu:
| 49° 05.[(M - 3) x D x M + (M - 5)] |
017° 33.[(M - 2) x (D - 3) + 6] |
Zmena umístení na definitivní místo znamená i zmenu terénu - z puvodních 2,5 na 4. K odlovu doporucuji úcast ve dvojici, urcite je to bezpecnejší a pohodlnejší. K úkrytu se prosím chovejte ohleduplne, tak aby jeho provedení nejakou dobu vydrželo.
Click to verify coordinates