Zmizele Teplice 2 - Hradby
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Teplice jako každé vetší stredoveké mesto melo vlastní hradební systém. Chránil obyvatele mesta pred vnejším ohrožením a zároven vymezoval obvod mesta. Obyvatelé vevnitr hradeb meli výsadu honosit se meštanským právem.
V rámci hradeb bylo mesto také diferencováno. Meštané stejných profesí se sdružovali pohromade. Tyto ulice se pak jmenovaly podle nich, napr. Pekarská, Reznická, aj.
Hradby získaly Teplice od svého vyhlášení mestem. Nejstarší dochovaný dukaz o existenci Teplic jako mesta pochází z roku 1307, kdy teplický rychtár svedcil na jedné listine. Hradby tedy existovaly již od pocátku 14. století. Tvorily nepravidelný ctyrúhelník. Na jejich okrajích byly umísteny ctyri brány: Bílinská, Lesní, Krupská (Dráždanská) a Lázenská (Oukropská). Hradby se rozprostíraly od Lesní brány (na dolním konci Alejní ulice) k dnešnímu Benešovu námestí a po jeho jižní strane pokracovaly ke Krupské bráne. Dále pokracovaly ulicí U Divadla a táhly k lázním Prazrídlo a kostelu sv. Jana Krtitele. Následne se napojily na klášterní, posléze zámecké, hradby až k Bílinské bráne. Následne Mysliveckou ulicí ke križovatce s Alejní ulicí, kde se obrátili zpet k Lesní bráne. Zdi v nekolika menších místech posilovaly pulkruhové bašty, otevrené dovnitr mesta.
Vevnitr hradeb se nacházel rynek, bohužel se presne neví, kde se nacházel. Dále presne nevíme, jaké se zde nacházely „obchody“, remesla a remeslné dílny. Každopádne se vznikem hradeb se klášter ocitl na jeho jižním predmestí. Mesto se ve svém pocátku skládalo z drevených domu na kamenné podezdívce, nekde bychom mohli videt i polozemnice. Nejstarší stavbou byl dum Morava, který stál na rohu Zámeckého námestí a Dlouhé ulice a sloužil pro ubytování saských kurfirtu.
Žádnou techto ani jiných staveb ve meste již nenajdeme, tedy krome zámku. Byly zbourány ve 20. století. Hradby samy zanikly již do první poloviny 19. století. V této dobe, nadcházející prumyslové revoluce se mesto zacalo dynamicky rozvíjet a hradby jej jen limitovaly. Poslední zbytky hradeb se nacházely v Alejní, ale i odtud byly v roce 1955 odstraneny.
Éru bourání paradoxne zacal mohutný požár, který vznikl v koželužské dílne Josefa Schöbitze na dnešním námestí Svobody 1. cervna 1793. Celá rada budov v historickém centru tak byla znicena. Tak zacala první fáze prestavby centra mesta. Tyto budovy již byly kamenné a vystavené v klasicistním duchu. Jednalo se hlavne o domy v Krupské, cásti Dlouhé, Židovské a Lázenské ulice. Zachovalé zustaly pouze domy v Krupské. V následujícím stavebním boomu bylo mnoho domu klasicistne prestaveno. Zlepšen byl i stav komunikací. Rada cest byla dláždena. Mesto si postupne budovalo lázenskou klientelu a známost. V roce 1833 stálo v Teplicích 386 domu a žilo zde 2749 obyvatel.
Prestože komunisté zasadili historickému jádru mesta citelnou ránu, vše neznicili jen oni. Budovy se bouraly již na pocátku 20. století, kdy mu padl za obet dum Morava. nacisté zase v rámci krištálové noci (z 14. na 15. brezna 1939) vypálili nádhernou židovskou synagogu, která tvorila významnou dominantu v panoramatu mesta. Ale to jsme odbocili od historického centra. V dusledku náletu bylo poškozeno mnoho domu, které byly opravdu ponicené, neopravitelné a hygienicky již nevhodné. Díky této sanaci vzniklo místo pro nový lázenský park mezi Lázenskou ulicí a Císarskými láznemi. Z honosné lázenské ulice zbylo jen nekolik domu, a to ty kde bydlely významné osobnosti, jako U Zlatého pelikána, U Zlaté harfy, U Zlatého slunce nebo U Zeleného kríže. Zbytek budov ucinil místo pro nový komplex lázenských budov Beethoven, který v sobe sloucil historické lázenské budovy a novou „moderní“ prístavbu. Bouraly se i další domy v Dlouhé ulici, na Lázenském námestí (v místech za Domem kultury), Zelené ulici, Kostelní ulici, U Pramene, Mlýnské ulici, U Divadla, Karlove ulici, na námestí Svobody nebo Alejní ulici. Takové velké množství asanacních prací v blízkosti lázní bohužel rušilo klidný lázenský pobyt hostu, proto v následujících 70. a 80. letech výstavba ustala a omezila se predevším na okolní mestské cásti. Nove vzniklé budovy byly sice efektivne využity, ale radu z nich rozhodne nelze považovat za architektonické skvosty. Posudte sami, jestli by se na námestí Svobody lépe vyjímaly klasicistní budovy jako jsou v Krupské ulici nebo možná efektivní patvary.
Do logu mužete napsat Váš názor, které námestí by se Vám líbilo.
Inspirací a zdroj informací a fotografií: K. KOCOURKOVÁ - K. VILÍM, Zmizelé Cechy-Teplice,Praha 2009.(Kniha obsahuje hlavne vyprávení o urbanistickém a architektonickém vývoji Teplic, resp. spíše centra); L. HÁJKOVÁ, Teplické skoky casem, Ústí nad Labem, 2008. (zde jsou porovnávány minulé a soucasné fotografie stejných míst)
A ted k samotné kešce. Zacneme následovat linii hradeb od fiktivní Lesní brány, jak bylo popsáno v listingu. (Stage 1: N 50° 38.494 E 013° 49.356) Zde se naleznete v blízkosti přechodu pro chodce. vaším úkolem bude podívat se na budovu, která je vám nejblíž a spočítat písmena, která se nacházejí pod modrou "trubkou" = A
2. Stage Vás zavede ke Krupské bráne. Zde bývala interaktivní tabule. Bohužel padla za obet okrašlování mesta. Takže Vás ted bude zajímat ctyrciferné císlo na trolejbusovém sloupu. (BCDE)
Po zjištení potrebných císel preskocíme tretí bránu, Lázenskou a pujdeme hned na stage 3 k Bílinské bráne. Zde najdete geometrický útvar. Zjistete kolik kovových tycí jej tvorí-císlo potom ciferujte (až vám zbyde pouze jednociferné císlo), tj. císlo F.
Vaše císla ted dosadte do rovnic.
N 50° 38. [(A-F) D (B+C)] - 47
E 013° 49. [(A-B-C) (F-E) (F-C)] - 44
Kontrolní soucet všech hodnot A až F = 25
KEŠ JE PROVIZORNÍ, STEJNE TAK LOGBOOK. PROSÍM O SHOVÍVAVOST. AŽ UVIDÍM, JESTLI SKRÝŠ DRŽÍ, BUDE TO LEPŠÍ. DÍKY.
Je to moje první multi, proto ráda prijmu jakékoli pripomínky a rady a pokusím se jimi rídit.
PROSÍM O DUKLADNÉ MASKOVÁNÍ FINÁLKY. OBCAS SE BUDOU KOLEM NÁRAZOVE MOTAT MUDLOVÉ.
Additional Hints
(Decrypt)
[Final] cbq, ienprwgr pb arwqnyr