-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Tato keš je pátou keší zamerenou na Plzenské povesti a legendy opište si hodnotu I bude se vám pozdeji hodit do GC1YTQY Hrad v Liticich :-)
Nevkládejte GC ani TB, není zde jistota, zda další krabicka opet nezmizí.
Na míste dnešních lochotínských sadu bylo kdysi pusté a vyprahlé místo. Na nejvyšším hrebenu se vypínal pyšný hrad a v nem sídlil rytír Lochota se svým malým synáckem Janem. Jednou za tmavé noci pritrhla k hradu tlupa loupežníku, prepadla jej, dobyla, služebníky zabila a hrad zapálila. Pána hradu Lochotu i jeho synka lapkové odvlekli pryc do daleké cizí zeme do zajetí. Otce i syna odtrhli od sebe a peclive hlídali. Jednou v noci, když strážce podrimoval, podarilo se Lochotovi uprchnout. Dlouhá léta bloudil po svete, až ho nohy zanesly zpet na jeho bývalé panství. Po hrade však už nebylo ani památky. Když lidé videli, že hrad je opušten, rozvezli kámen z jeho zdí a staveli si z neho domy.
Vecným putováním byl Lochota unaven, a tak se rozhodl, že už zustane na míste, kde prožil nejštastnejší chvíle svého života a kde se tešíval ze svého malého synka. V stráni byla jeskyne, kterou si upravil na jakés takés obydlí a prebýval v ní. V blízkosti jeskyne byl pramen, který mel zázracnou moc. Lidé zdálky i zblízka chodili k lochotínskému poustevníkovi pro radu, ale nikdo v nem nepoznal bývalého pána hradu Lochotu. Ten je lécil, rozumel totiž lécivým bylinkám, a dával jim pít vody ze studánky. Voda však mela ješte jinou zázracnou moc. Když byl do ní ponoren mec, jeho ocel rázem ztvrdla, že od neho, jak narazil na železo ci kámen, lítaly jiskry a každé brnení prorážel.
Stalo se, že v ten cas porádal nedaleký krimický pán turnaje. Sjelo se zde hodne hostu z blízkého i dalekého okolí. Rytíri mezi sebou zápolili, drevce praskaly, jak narážely na štíty. Ten, kdo se udržel poslední v sedle, se stal vítezem a byl odmenen hlucnou pochvalou. Nejvíce se vyznamenával mladý neznámý rytír. Nikdo ho nedokázal vyrazit ze sedla a všechny své protivníky hladce porážel. Slicná dcera krimického pána Milena mohla na nem oci nechat. Po boji neznámý rytír priklusal pred Milenu, seskocil z kone, sundal prilbu s hledím, které dosud chránilo jeho oblicej a uklonil se jí, žádal z její ruky odmenu, jež byla urcena vítezi. Jakmile Milena pohlédla do modrých ocí ztepilého rytíre, rázem si ho zamilovala. Ale i mladý rytír opetoval její city. Když to krimický pán zpozorovali a po delší dobe se presvedcil, jak uprímnou a opravdovou láskou oba mladí lidé k sobe zahoreli, slíbil Mileninu ruku mladému rytíri, který však mel nejprve prokázat, že je z dobrého stavu a rytírského rodu. Nikdo ho totiž neznal a mladík sám nevedel, kdo byli jeho rodice.
Težce bylo obema milencum, ale otec se nedal obmekcit. Mladíkovi nezbylo, než aby se se svou milou rozloucil, prislíbil jí vecnou lásku a vydal se do sveta hledat dukazy o svém puvodu. Marne pátral po svých rodicích, nevedel si rady, až mu lidé poradili, aby se rozjel za lochotínským poustevníkem, který je zkušený, mnoho ví a dovede lidem poradit. Mladý rytír poslechl a jel k nemu. Poustevník ho vlídne prijal, pohostil chlebem a vodou a vybídl, aby mu rekl, co ho privádí do jeho poustevny. Mladík se rozhovoril, vyprável o své lásce k Milene a o tom, že její otec mu ji sice prislíbil, ale k svatbe že neprivolí dríve, dokud neprinese dukazy o svém puvodu, o svých rodicích. Vyprável, jak už dlouho po nich marne pátrá. Nepoznal je. Jako díte byl unesen lupici z otcova hradu a dán v Nemecku na výchovu jakémusi rytíri. Když dospel, vydal se do sveta. Jezdil od jednoho hradu k druhému, až prijel do Krimic. Tam se zúcastnil turnaj, stal se vítezem a z rukou spanilé Mileny prijal odmenu. Ale to už víme.
Poustevník z jinochova vyprávení poznal, že mladý rytír je jeho syn Jan, s nímž už ani nedoufal, že se sejde. Rozechvelý radostí se mu dal poznat a mladík padl do nárucí svému otci. Dlouho a dlouho si pak vypráveli své osudy. Bylo však potrebí myslet na to, jak prokázat rytírský puvod mladého Jana. Težko by už okolní lidé poznali v pokorném poustevníkovi kdysi pyšného rytíre Lochotu. Až ten prišel na spásnou myšlenku. Již jsme rekli, že k poustevníkovi chodili lidé, kterí vyžadovali jeho služby pri zpevnování a ostrení mecu. Z ruzných recí a narážek návštevníku se dozvedel o chystané vzpoure proti králi. Toho chtel využít. Poslal tedy svého syna na královský dvur do Prahy, aby vše králi povedel. Doufali, že jim pomuže.
Mladý Jan uposlechl. Králi oznámil poselství svého otce a sveril se mu i se svými starostmi. Král pozorne mladíka vyslechl a prislíbil mu veškerou pomoc, jestliže prokáže, že jeho slova jsou pravdivá. Dal mu k ruce nekolik zbrojnošu a jinoch se vrátil zpet k svému otci. Plzenští meštané, které mezitím poustevník také uvedomil o chystané vzpoure, jim dali ješte své vlastní žoldnére a za vedení poustevníka se podarilo zajmout všechny spiklence. V poutech byli privedeni do Plzne, kam prijel i král, a konal se soud. Trest pro spiklence byl tvrdý, ale spravedlivý. Byli odsouzeni k smrti a plzenský kat jim na námestí stal hlavy.
Král dodržel slib daný Janovi. Pred všemi shromáždenými pány z kraje ho pasoval na rytíre a zlaté ostruhy, znamení rytírství, mu dal podat Milenou. Dovedete si predstavit vetší radost, než jakou meli oba milenci, když dosáhli cíle svých tužeb? Na krimickém hrade se pak konala slavná svatba, které byl prítomen i sám král. Kuchtíci meli plné ruce práce s prípravou jídla, buhví kolik ovcí a volu se upeklo na rožni, husy a kurata nikdo nepocítal a pod sladkostmi se prohýbaly stoly. Jídlonoši si mohly nohy ubehat, jak do sklepa chodili pánum pro pivo a víno.
Také statecnému poustevníkovi chtel král vrátit jeho rytírství, ale ten si vyprosil, aby smel zustat ve své poustevne, kde žil v pokore a sloužil svými znalostmi okolnímu lidu.
Za nejaký cas spatrili lidé, jak se nad jeho poustevnou slétávají ve velkých hejnech ptáci. Šli se tam podívat a videli, že poustevník zemrel a ptáci, které mel tolik rád, mu vzdávali poslední poctu.
Cerpáno z:
Belohlávek, M., Plzenské povesti a legendy, NAVA: Plzen, 1999, ISBN 80-7211-043-8, s. 18 - 21
Additional Hints
(Decrypt)
H mrzr, h fgebzh. Cevxelgn xnzrarz. Arixyáqrwgr ceb wvfgbgh TP nav GO.