První most pres Labe v Litomericích je doložen v dobe vlády
Karla IV.,lze však predpokládat,že mohl mít ješte staršího
predchudce.Až do roku 1853 se jednalo o nejniže položený labský
most v Cechách,což zvyšovalo jeho komunikacní význam.Velikost
prekovánané prekážky(Labe tesne pod soutokem s Ohrí) zabránila
stavbe celokamenného mostu,kterým disponovala jen o cca 25 km výše
položená Roudnice.Litomerický most byl dlouhá staletí
celodrevený,což prinášelo jeho casté destrukce povodnemi o chody
ledu.První kamenné pilíre byly postaveny roku 1574,drevená mostovka
se pred nebezpecnými vodními stavy
demontovala.
Na pocátku 18.století,když mesto prekonalo následky
tricetileté války(která prinesla i znicení mostu),byla zahájena
rekonstrukce mostu.Puvodní kamenné pilíre byly opraveny,dva nové
pridány a zrízena nová drevená mostovka.Nad Streleckým ostrovem a
labským bocním ramenem byl most nadále celodrevený.Na kamenných
pilírích bylo postupne vztyceno 14 barokních soch,vetšinou od
místního sochare Matyáše Tollingera.
Další rekonstrukce mostu probehla v letech 1772-1802,kdy
byly zrízeny kamenné pilíre i na ostrove a pravém brehu.Velká
povoden roku 1814 most opet težce poškodila,totéž se opakovalo roku
1845.
V letech 1857-59 byl starý most nahrazen zcela novým
objektem,která na kamenných pilírích nesl obloukové litinové
konstrukce,z boku kryté tak,aby vytvárely dojem zdené stavby.tento
most však brzy prestal stacit vzrustající doprave,podnecované
provozem levobrežní železnice:nejbližší nádražím tehdy pro
Litomerice byla dnešní stanice Bohušovice nad
Ohrí.
Roku 1910 vznikl dnešní most,skládající se ze sedmi polí
ocelové nýtované konstrukce na kamenných pilírích.Proti predchozím
mostum,které do mesta ústily proti dnešní Jesuitské
ulici,stojí mírne výš proti proudu.Pri otevrení byl nazván po
tehdy panujícím mocnári,po roce 1918 dostal jméno jednoho ze
zakladatelu Sokola,které s výjimkou období II.svetové
války nese dodnes.
Roku 1958 byl most prodloužen o jedno pole pres preloženou
pravobrežní železnicní trat.
Vzrustající silnicní doprava si v 70. letech
20.století vynutila rozšírení vozovky,které bylo umožneno vysazením
chodníku na konsolové nosníky,zaniklo pritom bohužel puvodní
secesní zábradlí.Most je dodnes nejfrekventovanejším silnicním
prechodem Labe v Ústeckém
kraji.Po povodni rku 2002 prošel kompletní
rekonstrukcí.
Od kešky není most videt,protože se blíží
dokoncení mostu nového a tento starý bude rekonstruován,takže by
keška byla ohrožena.Stací že je v okolí dost rybáru