|
A
BRNO
|
.svg/90px-Brno_(znak).svg.png) |
Brno je druhé nejvetší mesto v Ceské republice,
nejvetší a historické hlavní mesto Moravy. K trvalému pobytu
je zde prihlášeno celkem 404 273 obyvatel.[1] Je správním
strediskem Jihomoravského kraje, v jehož centrální cásti tvorí
samostatný okres Brno-mesto.
Brno leží na soutoku rek Svratky a Svitavy, ze trí stran je
chráneno kopci, na jihu pak zacínají nížiny Dyjskosvrateckého
úvalu. Znacná cást jeho území (6379 hektaru, 28 %) je pokryta lesy.
Nejvyšším bodem je Kopecek. Prumerná rocní teplota
dosahuje 9,4 °C, rocní srážky 505 mm.
Brno je významným administrativním strediskem, centrem ceské
justice, sídlem orgánu s celostátní kontrolní pusobností a
dalších duležitých institucí. Je rovnež centrem
vzdelání s 26 fakultami jedenácti univerzit a vysokých škol.
Ve meste sídlí biskupství brnenské diecéze. Od roku 1998 zde stojí
první ceská mešita. V Brne je zákonem zrízeno studio Ceského
rozhlasu (první vysílání rozhlasu 1924) a Ceské televize (vzniklo
1961 v rámci Ceskoslovenské televize).
K nejvýznamnejším dominantám mesta patrí hrad
Špilberk a Katedrála svatého Petra a Pavla (známá
spíše jako Petrov). Druhým dochovaným hradem na území Brna
je Hrad Veverí tycící se nad brnenskou prehradou. Severovýchodne od
mestského jádra, tvorené puvodním Mestem Brnem a vyhlášené
mestskou památkovou rezervací, leží stavební památka vila
Tugendhat od architekta Ludwiga Miese van der Roheho, zapsaná mezi
Svetové dedictví UNESCO. K turistickým lákadlum patrí také zacátek
chránené krajinné oblasti Moravský kras. |
Štolcova 30, Brno
Slámova 57, Brno |
|
B
OLOMOUC
|
 |
Olomouc je statutární mesto na strední Morave a centrum
Olomouckého kraje. Rozkládá se v Hornomoravském úvalu na rece
Morave pri soutoku s Bystricí a je obklopené úrodnou krajinou Hané.
Ve meste o rozloze 10 336 ha žije 100 373[1] obyvatel. Jedná
se tedy o páté nejvetší mesto Ceské republiky podle poctu
obyvatel s aglomerací 128 560 obyvatel. Konurbace do 20 km od
centra mesta Olomouce zahrnuje mj. i mesta Velká Bystrice,
Šternberk, Unicov, Litovel, Prostejov a Prerov; celková
populace této konurbace ciní více než 280 000 obyvatel. Stred
mesta Olomouce leží v nadmorské výšce 219 metru nad
morem na zemepisných souradnicích 49°45´ severní šírky a
17°15´ východní délky. Nejnižším bodem Olomouce je reka
Morava na jihu Olomouce. Olomouc byla vedle Brna historicky
politickým centrem Moravy, dnes v Olomouci sídlí Univerzita
Palackého a arcibiskupství, mesto je tedy pro celou Moravu centrem
duchovní správy a vzdelanosti. |
Tr. Svornosti 21, Olomouc
Žilinská 4, Olomouc
Resslova 21, Olomouc
|
|
C
HRADEC KRÁLOVÉ
|
 |
Hradec Králové je statutární mesto na východe Cech a
metropole Královéhradeckého kraje, ležící na soutoku Labe s
Orlicí. Ve meste sídlí biskupství královéhradecké diecéze.
Pro své príhodné vlastnosti bylo území Hradce osídleno již v
dobách prehistorických. Historické centrum mesta skrývá jedinecné
panorama, kde se na malé ploše Velkého námestí setkávají
hned tri stavební slohy: Gotická katedrála svatého Ducha,
renesancní zvonice zvaná Bílá vež a barokní kostel Nanebevzetí
Panny Marie.
Prestože Hradec leží na rovine (krome Starého mesta), má
nedaleko Orlické hory a NP Krkonoše. Poblíž je nekolik
hradu a zámku s významnou historií. |
Pilnáckova 436, Hradec Králové
Sokolská 581, Hradec Králové
Okružní 9, Hradec Králové
|
|
D
SVITAVY
|
 |
Svitavy jsou mesto a sídlo správy okresu Svitavy.
Leží na severozápadní Morave, v Pardubickém kraji. K 1.
cervenci 2007 zde žilo 17 226 obyvatel. Jsou soucástí
Mikroregionu Svitavsko. Svitavy se nacházejí v jihovýchodním
výbežku Ceské tabule, který však už zasahuje do
povodí Moravy. Mestem protéká reka Svitava, která pramení v lese
nedaleko mesta. V obvodu mesta Svitavy jsou od roku 1960 dve bývalé
samostatné obce, Moravský Lacnov a Ctyricet Lánu. |
Milady Horákové 22, Svitavy
Hradební, Svitavy
Tomáše Garrigue Masaryka 2, Svitavy
|
|
E
OSTRAVA
|
 |
Ostrava je statutární mesto na rozhraní Slezska a Moravy
na severovýchode Ceské republiky, poblíž hranice s Polskem.
Ostrava leží na soutoku Luciny, Odry, Opavy a Ostravice. Díky
umístení v Moravské bráne spadá Ostrava do teplé klimatické oblasti
s prumernou nadmorskou výškou 210 m n. m. , která svedcí
rade druhu fauny a flóry typických pro strední Evropu. Proti jiným
regionum se také liší urcitými zvláštnostmi,
zpusobenými vysokou koncentrací prumyslu, hustou zástavbou a
specifickými podmínkami Ostravské pánve. Díky tomu zde panuje klima
s horkými, vlhkými léty a mírnými zimami. Prumerná rocní teplota je
10,2 °C (leden: -1,2 °C, cervenec: 23,5 °C) s rocním prumerem
srážek kolem 580 mm. Mesto o rozloze 214 km2 tvorí celkem 23
mestských obvodu, ve kterých žije 317 tisíc obyvatel. Ostrava,
sídlo krajského úradu Moravskoslezského kraje i okresu
Ostrava-mesto, je tak tretím nejvetším mestem Ceska.
Vezmeme-li však v úvahu fakt, že velká ostravská
aglomerace ci konurbativní rozšírená správa regionu
Ostravska, tvorená okresy Ostrava, Karviná a Frýdek-Místek má 796
000 obyvatel, vychází nám, že po velké pražské aglomeraci
je tato druhou nejvetší v republice. Hustota zalidnení je
1443 obyvatel na km2. Ze severu na jih
(Antošovice–Nová Belá) merí Ostrava 20,5 km, z východu
na západ (Bartovice–Krásné Pole) 20,1 km. Délka místních
komunikací ciní 828 km. Sídlem magistrátu je Nová radnice. Ve meste
sídlí též biskup ostravsko-opavské diecéze. Na území Ostravy
leží ctyri mestské památkové zóny. |
Zlepšovatelu 26, Ostrava
Slezská 12, Ostrava
Velflíkova 4, Ostrava
Jubilejní 18, Ostrava
|
|
F
CHOMUTOV
|
 |
Mesto Chomutov ležící na severozápade Cech v
Ústeckém kraji, je od 1. cervence 2006 statutárním mestem. Zaujímá
plochu 29,26 km2 a cítá 50 782 obyvatel (2008), címž je
dvacátým nejvetším mestem Ceska, ctvrtým v Ústeckém kraji a
nejvetším v okrese Chomutov. V mestské aglomeraci má
Chomutov témer 80 000 obyvatel. |
Mjr. Šulce 1, Chomutov
Križíkova 10, Chomutov
Cechova 28, Chomutov
Školní 40, Chomutov
|
|
G
JIHLAVA
|
 |
Puvodne ciste moravská Jihlava, je statutární mesto,
rozkládající dnes po obou stranách historické cesko-moravské zemské
hranice (tvorené predevším rekou Jihlavou), a je od roku
2000 centrem kraje Vysocina. Jihlava leží na rece Jihlave na
49,33 stupni severní šírky a 13,16 stupni východní délky,
kde se rozkládá v šíri 8824 hektaru. Nadmorská výška
ruzných cástí mesta ciní 460–700 metru nad morem. Mesto má 51
079 obyvatel. |
Divadelní 8, Jihlava
Krížová 1, Jihlava
|
|
H
PRAHA
|
 |
Praha je hlavní a soucasne nejvetší mesto Ceské
republiky. Leží mírne na sever od stredu Cech na rece Vltave,
uvnitr Stredoceského kraje, jehož je správním centrem, ale
jako samostatný kraj není jeho soucástí. Je sídlem velké cásti
státních institucí a množství dalších organizací a
firem. Sídlí zde prezident republiky, vláda, ústrední státní orgány
a Vrchní soud. Mimoto je Praha sídlem rady dalších úradu,
jak ústredních, tak i územních samosprávných celku; sídlí zde
též ústredí vetšiny politických stran a centrály témer
všech církví, náboženských a dalších
sdružení s celorepublikovou pusobností registrovaných v
CR.
Do dnešní podoby se Praha vyvíjela jedenáct století. Coby
historická metropole Cech byla v minulosti sídelním mestem ceských
knížat a králu, rímsko-nemeckých císaru a hlavním mestem
Ceskoslovenska. V soucasnosti se rozkládá na území 496 ctverecních
kilometru a má 1 237 893 obyvatel (údaj CSÚ k 31. breznu 2009).
Pražská metropolitní oblast mela v roce 2004 (podle Eurostatu)
1 964 750 obyvatel.
Praha je všeobecne považována za jedno z
nejkrásnejších mest v Evrope. Historické centrum mesta s
jedinecným panoramatem Pražského hradu, nejvetšího
hradního komplexu na svete, je památkovou rezervací UNESCO. Práve
historické jádro mesta a mnohé památky prilákají rocne miliony
turistu ze zemí celého sveta, což ciní Prahu jedním z
nejnavštevovanejších mest Evropy. |
Katerinská 2, Praha
Vinicná 3, Praha
|
|
I
ŽDÁR NAD SÁZAVOU
|
 |
Ždár nad Sázavou je okresní mesto (okrese Ždár
nad Sázavou) na pomezí Cech a Moravy. Mesto leží v centrální
cásti Ceskomoravské vrchoviny ve Ždárských vrších.
Velká cást mesta zasahuje do CHKO Ždárské vrchy.
Nachází se v nem bývalý významný cisterciácký klášter
Studnice Blahoslavené Panny Marie. V barokním období nechal jeho
opat Václav Vejmluva vybudovat ci obnovit radu budov ve meste i
okolí. Jejich architektem byl Jan Blažej Santini-Aichel. Jeden
z nich, poutní kostel svatého Jana Nepomuckého je zapsán na seznamu
památek UNESCO. |
Trnková 2, Ždár nad Sázavou
Na prutech 18, Ždár nad Sázavou
Kvetná 2, Ždár nad Sázavou
|
|
J
PLZEN
|
 |
Plzen je statutární mesto na západe Cech a metropole
Plzenského kraje. Ležící na soutoku rek Radbuza, Mže,
Úslava a Úhlava. Má 170 620 obyvatel (s prímestskými oblastmi témer
225 000) a je tak ctvrtým nejvetším mestem v Ceské republice
(po Praze, Brnu a Ostrave) a druhým nejvetším mestem v
Cechách (po Praze).
Plzen je známá jako prumyslové a pivovarnické mesto. V rozsáhlých
továrních halách Škodovky se vyrábejí dopravní prostredky a
prumyslové stroje, na druhé strane krajské metropole se pak varí
známá piva Prazdroj a Gambrinus. Spodne kvašený svetlý
ležák se celosvetove oznacuje jako Pilsner nebo Pils podle
nemeckého jména mesta Pilsen. Plzen má i podstatný kulturní význam.
Nacházejí se tu pocetné kulturní domy a divadla, budovaná
ješte v casech Rakousko-Uherska. Ve meste sídlí také
biskupství plzenské diecéze. Školství pak zastupují ruzné
strední a vysoké školy, mezi které patrí napríklad
Západoceská univerzita. |
Františkánská 18, Plzen
Nám. Republiky 13, Plzen
Sedláckova 56, Plzen
|
|
K
SLANÝ
|
 |
Slaný je mesto v okrese Kladno. Žije zde na území
35,1 km2 15 500 obyvatel v 2450 domech. Hustota zalidnení je 439
ob./km2 |
Petra Hrubého 5, Slaný
Nerudova 10, Slaný
Alešova 24, Slaný
Alešova 16, Slaný
|
|
L
TREBÍC
|
 |
Trebíc je mesto s rozšírenou pusobností,
nacházející se na západe Moravy, v jihovýchodní cásti kraje
Vysocina, a je po Jihlave jeho druhým nejvetším mestem.
Leží na rece Jihlave 30 km jihovýchodne od krajského mesta
Jihlavy a 56 km západne od bývalého zemského mesta Brna. Nadmorská
výška mesta se pohybuje mezi 392 m n. m. (u Paleckova mlýna
pri rece Jihlave) a 503 m n. m. (Strážná hora s Kaplí
Povýšení sv. Kríže).
Trebíc má k roku 2008 38717 obyvatel. Pocátky mesta souvisí se
založením benediktinského kláštera nad rekou Jihlavou
roku 1101, na jehož míste se dnes nachází zámek. První písemná
zmínka o meste, kterou je listina opata Martina, pak pochází z roku
1277. Mestská práva obdrželo mesto od markrabete Karla roku
1335, díky tomu získalo i právo opevnit se hradbami a príkopy. V
dobách svého nejvetšího rozmachu byla Trebíc po Olomouci a
Brne nejvýznamnejším strediskem na Morave, statky
zdejšího kláštera dosahovaly témer až k Opave.
Pocet obyvatel zacal vzrustat až po druhé svetové válce spolu
s výstavbou rodinných domu a následne velkých panelových
sídlišt, z velké cásti coby domovu pro zamestnance nove
budované elektrárny v Dukovanech. Dnes je Trebíc duležitým
centrem západní Moravy a okresu Trebíc. |
Krížkovského 32, Trebíc
Svatopluka Cecha 12, Trebíc
Dobrovského 6, Trebíc
Bezrucova 72, Trebíc
|
|
M
PÍSEK
|
 |
Písek je jihoceské historické mesto (dríve krajské,
sídelní mesto Práchenského kraje, pozdeji okresní, nyní obec s
rozšírenou pusobností) na rece Otave. Má necelých 30 000
obyvatel.. |
Kollárova 887, Pisek
Jeronýmova 46, Písek
Lázenská 2, Písek
Na Houpackách 80, Písek
|
|
N
CESKÉ BUDEJOVICE
|
 |
Ceské Budejovice jsou statutární mesto a správní a
kulturní metropole Jihoceského kraje. Žije zde asi 96 000
obyvatel. Leží v Ceskobudejovické pánvi na soutoku rek Vltava
a Malše a nachází se v nich rada historických památek a
muzeí. Pro ne a blízkost dalších historicky cenných míst
(Hluboká nad Vltavou, Ceský Krumlov, Zlatá Koruna,
Vyšší Brod atd.) jsou castým cílem turistu. Ve meste
sídlí Jihoceská univerzita v Ceských Budejovicích a biskup
rímskokatolické ceskobudejovické diecéze. |
Hroznová 30, Ceské Budejovice
Ceská 50, Ceské Budejovice
|