Nesmí spustit z ocí silnici.
Prst na spoušti, hlídá hranici.
Presne tak, jak rekl velitel :
vyckávat až prijde neprítel.
Zbrane chladí v rukou víc než led,
potom prišel rozkaz nestrílet.
Porádne to chlapy zmení, když opouštej opevnení.
Když se slavná vlajka smutne z žerde spouští.
Polož zbran! Odejdi pryc!
Hlavu si chran! Odevzdej klíc!
Pátere se bortí - totiž muž sám sobe neodpouští.
Zlost a rozkousanej ret,
nahmatal krabicku cigaret.
Poprvé a na vždy už se vzdal.
Dneska na posledy rovne stál.
Vypušten, jak fotbalovej míc,
odchází tak trapne z hranic pryc.
Pro slzy už skoro nevidí.
Habešanum marne závidí.
Nejde to skousnout, jen tak tiše stát,
bez náznaku obrany nechat se fackovat.
Ze železa stal se potom sliz
a záletník tak dostal syfilis.
Hrdina se pred zrcadlem lek,
vcera na souseda neco rek ...
Je tomu už pár dní, co mi byla do mailové schránky dorucena poškozená zpráva. Odesílatel byl neidentifikovatelný, jediné, co se mi z hlavicky mailu podarilo vydolovat, bylo datum odeslání..., k mému údivu z ríjna 1938. Ano, presne tak, v té dobe ješte dnešní technologie neexistovaly, ale i pres to má zvedavost zvítezila, a tak jsem z poškozené zprávy zachránil alespon toto:
TglFDQogCSANCjUJMQ0KMAk0DQo0CTQN CjgJMg0KMwkxDQo1CTYNCjUJNA0KDQpI SU5UOiBpIGdlYndodXJ5YXZ4YmlyeiBi Z2liZWggaSB4YmVyYXJwdSBvZXZtbA0K