Psal se rok 1897, na konci cervence neustále pršelo a v horách se zacaly vylévat potoky z brehu. Z kdysi klidných vod se stal rozpoutaný živel. Nedostatecne zpevnená puda rašeliništ nedokázala udržet množství vody ze ctrnáctidenních deštu a tak se v noci z 29. na 30. cervence rítila voda nejbližším únikovým prostorem, korytem Bystrického potoka na Dubí. Povoden, která strhla s sebou vše, co se jí postavilo do cesty, byla asi nejvetší katastrofou, kterou Dubí zažilo. Prívaly vody rozervaly silnici nad nádražím a vytvorily tak prurvu o délce 800 metru, hlubokou asi 4 metry a širokou približne 5 metru. Poškozen byl i násep trati a ani budova železnicní stanice nebyla ušetrena. Všechny mosty od dubského nádraží až do Teplic byly strženy. Jeden cestující z Teplic, který prijel vlakem a chystal se do Saska za prací, byl pod nádražím uchvácen proudem a již se nezachránil. Jeho telo bylo pozdeji vyplaveno nedaleko obce. Pod Terezinými láznemi se prolomila mostní klenba a kocí Václav Knap zabývající se záchrannými pracemi v proudu utonul. Jeho telo vynesla voda na louku, odkud bylo preneseno na místní hrbitov. Ze stavenište dubského kostela odnesla voda množství stavebního materiálu vcetne sudu s cementem. Trat elektrické dráhy byla podemleta a doprava do lázní byla znemožnena na plné dva týdny. Ulice byly mnohde vymleté až dva metry hluboko, v domech vnikla voda do sklepu a prízemních prostor, obyvatelé vetšinou vyvázli jen s holým životem. Voda rítící se z hor nesla s sebou bloky kamenu, kmeny stromu, šterk, písek a bahno. V Bystrici byly tímto nánosem zavaleny mnohé domy do výše trí metru, zniceno bylo šestnáct domu a povoden si zde vyžádala jeden lidský život. Behem trí dnu záchranných prací se podarilo hasicským sborum a vojsku z Teplicka svést vodu zpet do koryta. Celková škoda byla odhadnuta na 169 000 zlatých. Cervencová povoden nezasáhla pouze Dubí, v méne nicivé podobe se objevila i na Telnici, v Krupce a v Koštanech. Rozvodnený Bystrický potok prinesl nánosy sute i do Proboštova, Trnovan a Šanova. Historické prameny uvádí, že Kamenné a Štepánovy lázne byly až do výšky dvou metru zavaleny bahnem.
Další prírodní katastrofa se udála v pátek 8. cervence roku 1927. Už od rána bylo velké dusno, s nastupujícím vecerem se ze Saska prihnaly cerné mraky a zatáhlo se tak, jako by byla noc. Vzápetí se zvedl silný vítr, s hromy a blesky se spustil déšt strídající se s krupobitím. Pravé peklo nastalo vecer okolo dvaadvacáté hodiny, kdy se ješte intenzivneji opakovala situace z odpoledních hodin. Déšt zesílil, opet se prihnalo krupobití a z hor se do mest i vesnic valila nicivá masa složená z vody, kamení, stromu, keru a uhynulých zvírat. Vše, co jí stálo v ceste, znicila a zanechávala za sebou jen spoušt a zoufalství. Hranicní potok protékající mezi Fojtovicemi a Mohelnicí se rozvodnil natolik, že z nej byl veletok, který boril mosty a nicil domy. Na pomoc prišli hasici z okolních obcí, aby pomáhali pri vyklízení utopených koní a krav. V bahne bylo po opadnutí vody nalezeno i jedno lidské telo. V Krásném Lese na Ústecku se šest domu a dve stodoly promenily v ruiny. Na dvacet domu bylo poškozeno. Podobná situace nastala i v Petrovicích, Adolfove a Habarticích, kde velké škody napáchaly kroupy, které se spustily okolo pulnoci. Snad jen Cínovec zustal ušetren. Na Krupku se z hor rítila pohroma z nekolika stran. Situace byla nejhorší v Uncíne, kde si voda razila cestu okolo hradu Kyšperka a vzala s sebou celý Zelný statek. Silný proud nevydržel železnicní viadukt, ani lampy, sloupy a pražce, které byly podemleté vodou a rozeseté po okolí. V Bohosudove byla velká cást námestí pod vodou. Ani zdejší viadukt nápor neunesl a spolecne s vodou, sutí a kmeny stromu se rítil do centra obce. V mnoha domech byla z trámu vyrvána okna a dvere a došlo k zatopení sklepu. Na polích a zahradách ležel silný nános bahna. V Krupce se voda prehnala Husitskou ulicí a lesem na Vrchoslav, kde bylo poškozeno nádraží. Samotné Teplice nijak zvlášt poškozeny nebyly
Povoden v srpnu roku 2002 byla nejvetší plošná povoden na tocích ve Správe povodí Ohre od roku 1981. Vydatné trvalé srážky zasáhly postupne od jihu celé naše území. Dne 12. srpna dosahovaly jejich úhrny v oblasti Kružných hor hodnot 40 až 80 mm. Srážky vetší intenzity se vyskytly 13. srpna, ve strední a východní oblasti Krušných hor. Jejich denní úhrny (ve stanicích Povodí Ohre) dosahovaly hodnot pres 230 mm (na Cínovci dokonce 400 mm - údaj CHMÚ). Kulminacní maxima prutoku byla rozkolísána, což odpovídá bourkovému charakteru srážek s místními prívalovými dešti. Nejvetší prutoky se vyskytovaly na Bourlivém potoce, Rybném potoce a Dubské Bystrici. Na posledne jmenovaném toku byl prekrocen stoletý prutok. Potok Bystrice zaplavil a ponicil domy v Zahradní a Tovární ulici. Hasici museli evakuovat pres šedesát lidí. Dubská radnice vycíslila škody na 88 169 000 korun. Vubec nejvetší škody v kraji zpusobila velká voda na Ústecku. Katastrofálními povodnemi byla ale zasažena více než tretina území CR. Zemrelo pri nich také 17 lidí. Nejvíce utrpely jižní, strední a severní Cechy. Celkem bylo zaplaveno na 800 mest a obcí.
21. cervna 2004 byl uveden do provozu nový silnicní most v Bystrici, obci, která je dnes cástí mesta Dubí. Spolu s mustkem pro peší v jeho tesné blízkosti tak byla dokoncena další etapa odstranování následku povodne z roku 2002. Težce poškozená cást mesta v Dlouhé a Zahradní ulici tak za necelé dva roky vyrostla do krásy. Evropská unie poskytla na opravu poškozených mostu 160 000 Euro. Stavební práce provedly Vodohospodárské stavby Teplice. Mustek byl prícinou záplavy v této cásti obce. Voda ssebou nesla kmeny, kameny a ruzné predmety, které se v tomto míste nahromadily a vytvorily hráz. Ty prijel odstranit auto-bagr, jehož tíži však mustek neunesl a tak se propadl. Prehrada zpusobila to, že domy poblíž potoka byly zaplaveny. Voda si hledala cestu a našla si nové koryto - Zahradní ulici.