Roubenka
Roubenka je název nikoliv roubeného stavení, ale studánky
nacházející se v tajemném lese mezi obcemi Studenec, Roztoky u
Jilemnice a Ždár. Krásný kout prírody byl znovu objeven a opraven
kamarádem kameníkem Bénou za prispení prostredku grantu fondu
Libereckého kraje a obcí Studenec, Levínská Olešnice a Roztoky. Na
rozpustilém míste uprostred lesu se nachází krome lesního pramenu i
krížek a posezení, kde se mužete nabrat síly a prípadne i opéct
vurty. Však už povest ríká, že nejmilejším místem dvou dcer z
prklínské tvrze byla v nedalekém lesíku kamenná studne „Roubenka“,
kde rády sedávaly na drnovém sedátku. Další z povestí o lesním
pramenu je následujících pár rádku.
Povest:
V každé rodine bývá smutno, když se v ní usadí nemoc, ale
napadne-li choroba chudého, je velice zle. Tak úzko bylo jednoho
roku na Smýtech. Byla to samota mezi Karlovým u Staré Paky a
vesnicí Ždárem. Vdova Holubcová upadla do težké nemoci a
hospodárstvícko vedli za ni deti – desetiletý Karlík a osmiletá
Marenka. Delaly, co mohly, ale co bylo platno, když obstarávali
kozu, vydelávat však nemohly jako dríve maminka? Nouze tukala na
dvere roubeného stavení a den ode dne se hlásila neodbytneji. Horší
ješte bylo, že obe deti se vší láskou nemohly pro maminku nic
jiného udelat, než starat se jí o chladivý nápoj. Nic jiného matzka
nechtela, po jiném nevolala, než po doušcích studené vody. Tušily
zlé veci, denne nekolikráte behaly se džbánkem do studánky pro
cerstvou vodu a když všechno pouklidily, vytratily se do lesa na
jahody nebo na maliny. Jednoho dne se vypravily deti na boruvky a
Karel našel studánku o níž dríve nevedel. Ochutnal vodu a zdálo se
mu, že je mnohem studenejší a lepší než voda u nich. Ješte toho dne
donesly deti choré matce doušek z nového pramene, a když souhlasila
s detmi, že je opravdu nejak zvlášte dobrá, behaly tedy se svým
džbáneckem. V málo dnech se objevil úcinek: Holubcová cítila, že
horecka ustupuje, posilující spánek zamykal její vícka na celé
hodiny, a když se probudila, cítila se vždy silnejší a silnejší, až
mohla jednoho dne vstát a posadit se na zápraží na slunícko.
Jednoho dne se deti vraceli ze svého sberu lesních dobrot a
nabírali ješte vody ze studánky, když spatrily pred sebou myslivce.
Usmíval se na deti a dal se do hovoru, ptal se cí jsou a komu tak
daleko ponesou vodu. Karel si poliboval, jaký dobrý úcinek mela
voda, a jen litoval, že nemuže mamince dát, co radila teta ze
sousedství: každého dne alespon dve vajícka, silnou polévku a
porádnou pomazánku, aby se rychleji zotavila. „Nic si z toho
nedelej, hochu,“ pravil myslivec, „my lidé z volné prírody známe
lecos, ceho jiní neznají. Pockejte chvíli tady, prinesu Vám korení
a to vaší mamince poslouží stejne dobre jako vydatná strava, které
si nemuže doprát.“ Myslivec dal detem ranecek z modrého šátku pevne
svázaného a rekl, podávaje jej Marence: „Tady máte – ale cestou se
na korení nedívejte, ztratilo by svou lécivou moc.“ Sotva deti
podekovat stacily, už jim zmizel šedivý pán v blízkém kroví. Jaké
je to asimorení? Myslily si deti a zvedavostí jen horely. Omakávali
ranecek a zdálo se jim, že listí, nebo korínky, ci co všecko to
bylo, zvlášte tvrde šustí. Jak docházeli deti k domovu, ranecek ji
zacal tíit, jako by jej neviditelná ruka plnila olovem Už ji ruka
omdlévala, potila se, ale odmítla, když se Karlík nabízel, že jí
pomuže. „Mne to myslivec dal, já to korení donesu, to by bylo?“
Teprve doma všichni pochopili? Marenka neprinesla korení, ale uzlík
dukátu! „To nám dal Krakonoš, to byl jiste Krakonoš!“ jásaly deti.
Bylo to tak jak si deti malovali. Matka posilnená lepší stravou a
zbavena težkých starostí o budoucnost brzo se uzdravila, dala
opravit chalupu, prikoupila polí a spokojene hospodarila se svými
detmi. Když Karel dorostl postaral se, aby památná studánka byla
pekne vyroubena a nazval ji Krakonošovou Roubenou.
Nejlepší prístup k Roubence je od Studence. Výchozí bod je
nejlepší na križovatce U Lípy (križovatka silnic smerujících smerem
na Ždár, Bukovinu a Martinice), dále pokracujte ke sv. Františku a
Na Hromada, z kopecka dolu a pak hledejte lesní cestu (je šikovne
schovaná).
Cache
Cache je se nachází pri zemi v prírode. Je klasické velikosti.
Muže jí i strežit nejaké to zvírátko.