Břevnov a jeho pivovar
Osada Břevnov je jednou z nejstarších vsí v okolí Prahy. Vznikla jako zázemí nejstaršího mužského kláštera u sv. Markéty v Břevnově. Vsí procházela stará silnice vedoucí na západ. Kolem ní bylo vystavěno i několik usedlostí ve výrazně osamoceném postavení – Ladronka, Kajetánka, Šlajferka. Přitom třeba Kajetánka byla od začátku myšlena i jako přechodné výletní místo, za tím účelem tu byla zbudována i kaple, ke které chodila procesí. Terénně je břevnovské území velkou plání, která se pomalu zvedá směrem k Bílé hoře. Tam daleko od města byl již v 16. století zájezdní hostinec. Tudy přicházely k městu jak poutníci, obchodníci, tak vojska. Před Říšskou branou stávala usedlost Závěrka vedle mýtné brány. Vybíralo se tu clo. Dál se již tyčily hradby.
Během druhé poloviny 20. století však Břevnov utrpěl několik urbanistických a architektonických šoků. Jedním z nich byla výstavba ulice Pionýrů (dnes Patočkovy) v 50. letech, která jednak rozdělila Břevnov na dvě prakticky oddělené části a jednak došlo díky výstavbě této dopravní tepny ke zbourání vnější obvodové zdi kláštera a několika dalších staveb v areálu kláštera. Takto zmizela původní vstupní brána do areálu, pivovar, ovčín a rovněž byl výrazně zmenšen Pivovarský rybník. Patočkova ulice je dnes jednou z hlavních příjezdových cest do Prahy a v tomto směru zcela nahradila původní historickou trasu, která zhruba kopíruje Bělohorskou ulici.
Během 70. let došlo k výstavbě obytného panelového sídliště v těsné blízkosti kláštera, na místě původní obce Břevnov. Z původní zástavby zbylo jen několik domů v blízkosti areálu kláštera a kaplička na místě někdejší návsi. Protože na výstavbě sídliště se podíleli vězňové a mnohé z nově postavených bytů byly určeny pro rodiny pracovníků ministerstva vnitra, bylo často hanlivě přezdíváno jako sídliště „Obušek“.
Usedlosti se na katastru Břevnova většinou zachovaly, i když osud některých je téměř zpečetěn. Kompletně zanikly jen některé – Závěrka, Tejnka, Königsmarka.
K benediktskému arciopatství u sv. Markéty patříval i pivovar. V českém pivovarnictví byl zcela výjimečný tím, že se zde vařilo pivo téměř 1000 let. Zrušen byl roku 1895, kdy v něm pivo vařil Josef Hašek a roční výstav dosahoval 4000 hl. Jak již bylo uvedeno byl zbořen stejně jako ostatní hospodářské části Břevnovského kláštera při rozšiřování ulice Pionýrů (dnes Patočkova)
Malovanka
Na Malovance 20, Praha 6
Malovanka je pražská usedlost nacházející se nedaleko Petynky na Břevnově, v těsné blízkosti Střešovic. V 18. století měla za majitele jistého Peterku, podle kterého se usedlosti dříve říkalo. Název Malovanka získala pravděpodobně od nedaleké Strahovské brány, která prý byla pěkně malovaná.
Vznik usedlosti se datuje ve 2. pol. 17. století a úprava do klasicistního stylu proběhla v 19. století. V 18. století tady bývala zájezdní formanská hospoda. V 50. letech minulého století byly některé budovy Malovanky zbořeny v důsledku rozšiřování Patočkovy ulice. Zbylé byly opraveny a usedlost je od roku 1976 památkově chráněna. V roce 2005 se poblíž této usedlosti začala stavět stejnojmenná mimoúrovňová křižovatka.
Schleiferka
Radimova 2, Praha 6
Usedlost je doložena již v 16. století. Jméno nese po rodině Filipa Adolfa Schleicherta, která ji vlastnila v 18. století. Majitelé se však velmi rychle střídali. V roce 1922 koupila Šlajferku Kongregace školských sester řádu sv. Františka a uskutečnila rozsáhlou přestavbu budov pro účely výuky a ubytování kongregačního gymnázia. Tehdy byla zřízena také kaple. Po druhé světové válce tu nějaký čas byla kulturní síň ONV, známý Klub Na Petynce a také nahrávací studio. V současnosti slouží Šlajferka po rekonstrukci jako charitní dům výše zmiňované Kongregace. Usedlost obklopuje park a ovocný sad. Budova má klasicistní podobu ze 40. let 19. století, na východ se obrací vchodem s balkonem a ozdobnými sloupy.
Petynka
Na Petynce 19, Praha 6
Petynka dostala jméno po hraběti Eusebiusu Pöttingovi z Persingu, který ji na místě původní vinice roku 1650 založil. Původně to byla barokní stavba, ale později byla přestavěna do klasicistního a novogotického slohu.
V 19. století byla Petynka vyhledávaným výletním místem Pražanů, neboť zde byl hostinec s velkou zahradou, kde se pořádaly plesy, slavnosti a různé zábavy. V polovině 20. byly některé stavby zbořeny a přestavěny na garáže, které jsou tam dodnes a zdají se být nevyužívané. Spolu s nimi dodnes stojí velká protáhlá dvoupatrová budova s přízemním přístavkem, která je ovšem opuštěná a je ve zchátralém stavu. Okolí s garážemi na tom není o moc lépe. Celá oblast se stala vyhledávaným místem vandalů a bezdomovců. Nedaleko Petynky stojí usedlost Malovanka, která dopadla o mnoho lépe.
Kajetánka
Radimova 10, Praha 6
Kajetánka je pražská usedlost, původně dvorec, později klášter a dnes dále chátrající ruina.
Původní dvorec v držení rodu Martiniců. Roku 1666 zde nechal Bernard Martinic postavit menší klášter, který věnoval řádu theatinů, lidově kajetánů. Součástí kláštera byl i kostel postavený podle bavorského kostela Panny Marie v Alt Oettingu. Klášter, jehož obyvatelé dali místu současný název, byl zrušen roku 1783. Z něj se dochovala pouze kaple, dnes od objektu oddělena zástavbou.
Koncem 18. století nechává Kajetánku její tehdejší majitel Jan Hennet přestavět na malý zámeček. V první čtvrtině 19. století se stává majetkem Kouniců, kteří zřizují rozlehlou anglickou zahradu. Ve 30. letech 20. století patřila místnímu starostovi Kolátorovi, za minulého režimu pak sloužila jako obvodní dům pionýrů a mládeže. Po sametové revoluci byla navrácena rodině Kolátorů ve velice špatném stavu. Dnes patří jinému soukromému vlastníkovi a dál chátrá.
Zajímavou stavbou, která dříve stála na pozemku u Kajetánky je poněkud zanedbaná kopie kaple ve Starém Oettingu v Bavorsku. Dnes jsou tyto objekty odděleny novější zástavbou. Z kaple stojí již pouze část, v roce 1783 byla totiž spolu s klášterem v Kajetánce zrušena a následně částečně zbořena. Dodnes se nám tak zachovala kruhová stavba, která v patře přechází na mnohoúhelník. Zabarikádovaný vstup nyní vede do oplocení sousedního pozemku. Zaklenutá spodní prostora kapličky je zanesena odpadky.
Kde všude budete lovit
Tato keška vás provede po několika zajímavých objektech starého Břevnova. Konkétně uvidíte toto:
1. Malovanka (N 50° 05.279 E 014° 22.757)
2. Schleiferka (N 50° 05.294 E 014° 22.680)
3. Kajetánská kaple (N 50° 05.257 E 014° 22.529)
4. Petynka (N 50° 05.315 E 014° 22.527)
5. Kajetánka (N 50° 05.273 E 014° 22.417) – té je také věnována keška Kajetanka
6. Kaplička na bývalé břevnovské návsi (N 50° 05.174 E 014° 21.807)
7. Bývalý pivovarský hostinec břevnovského pivovaru
8. A celkem pět rybníků
Úvodní souřadnice vás zavedou k usedlosti Malovanka. Vaším úkolem bude nejprve vyřešit tři úkoly. Až je budete mít vyřešené, budete moci vypočítat souřadnice finální keše. Ta je umístěna u budovy, která bývala hostincem při dvoru klášterního pivovaru. Je tedy posledním zbytkem břevnovského pivovaru (ale dodnes si tam můžete dát pivo, a navštívit “populární” muzeum). Tak tedy
1. Z místa N 50° 05.279 E 014° 22.757 uvidíte budovu s nápisem, který v češtině znamená Mír a dobro. Zapiště si součet orientačního a popisného čísla této budovy - číslo označme G.
2. Z místa N 50° 05.249 E 014° 22.532 uvidíte ruinu věže. Sečtěte počet sloupů a erbů u vchodu - číslo označme E.
3. Z místa N 50° 05.174 E 014° 21.807 uvidíte kapličku. Počet dřevěných loukotí nade dveřmi je číslo O.
Finálka je na
N 50°05.(5*A-B-1) E 014°21.(2*B-4*A+13), kde A je první a B poslední trojice čísel ze součinu G*E*O. Např. pokud by G*E*O vyšlo 1234, pak A je 123 a B je 234.
Použitá literatura:
Milan Polák: Pražské pivovárky a pivovary, Libri, 2003
Laštovková, B. : Pražské usedlosti, Libri, 2001
Lukáš Beran, Vladislava Valchářová: Pražský industriál, VCPD ČVUT, 2005
Jan Zavřel, Bohumil Beránek: Před branami Velké Prahy, MČ Praha 6, 2005
Zdrojové weby:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Břevnov
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kajetánka
http://www.hrady.cz/index.php?OID=2946
http://cs.wikipedia.org/wiki/Petynka
http://www.sestka.cz/index.php?clanek=345
http://www.lf2.cuni.cz/Informace/historie/etos/motokol.htm
http://www.praha1929.cz/praha/brevnov.html
http://pamatky.praha-mesto.cz/PAMATKOVY-FOND/Usedlosti-na-uzemi-hlavniho-mesta-Prahy/Brevnov