Mezi ctyrmi vesnicemi – Vreskovicemi, Lhovicemi, Jezovy
a Birkovem – se rozklada rozsahle polesi, ve sve severni
casti zvane tez Vreskovsky les. Z lesa vykukuje ctvero vrcholu
– Knezhora, Ostry vrch, Ve Spalenem a Stribrnice.
Z hlediska geomorfologickeho cleneni nalezi do Polenske
pahorkatiny.
Posledni jmenovany vrchol, Stribrnice, je nejvyssi, dosahuje
nadmorske vysky 539,9 metru. Teren v okolnim polesi
prevysuje priblizne o 40 metru, stred Lhovic
o 130 metru. Jeji hrbet je protahly k severovychodu,
nejprudsi svahy jsou na jihovychode ve smeru na Lhovice.
V blizkosti vrcholu ukryteho kdesi v mladem
borovicovem porostu prochazi hranice katastralnich uzemi Lhovic
a Vreskovic, ktera je znacena cislovanymi zulovymi patnicky
a take starsi brazdou. V dobach, kdy nebyla moznost
zpracovat presne mapy, se hranice panstvi vyznacovaly v lese
zidkou z kamenu, prikopem ci brazdou, nebot takovou ani jeden
z nich neni vubec snadne prestehovat.
Nedaleko kese je take maly historicky lom.
V 15. stoleti v nem bylo svihovskymi pany hledano
stribro, snad prave stavitelem tamniho slavneho vodniho hradu,
Putou. Zda Stribrnice svym jmenem popletla slechtice ci naopak
jmeno ziskala v souvislosti s dobyvanim cenneho kovu,
neni znamo.
Lazne Stribrnice
Severovychodne od vrcholu vyveral zelezity pramen zvany Dobra
voda. V jeho blizkosti se nachazely mezi roky 1839–1865
lazne, ktere prejaly nazev kopce. Pro zvyseni odberu byly vykopany
tri studne, nejhlubsi snad mela dosahovat 35 metru. Vodou se
lecilo srdce, mozna i zaludecni problemy. Aby panstvo melo
prijemnou cestu, vedla k laznim lesem dlazdena cesta, po
kterem mohla vrchnost prijizdet kocarem. Objekt lazni se dostal do
majetku tehdejsiho korunoporicskeho panstvi (tj.
cervenoporicskeho), dale ale nalezely do katastru Vreskovic.
Lazne se casem staly zajezdnim hostincem, pozdeji slouzily jako
hajovna, dnes je budova v soukromych rukou. Dve ze studni byly
zasypany, zminena dlazdena cesta je zarostla mechem, rostou na ni
i borovice. Na lepsich mapach je objekt byvalych lazni oznacen
jako Hurky (Hurka), my nabizime waypoint R1. U lesa nad
laznemi (waypoint R3) je vynikajici vyhled na okoli Svihova,
z konce polni cesty (waypoint R2) pak na Stramchyni, Vreskovice a okoli
Prestic.
Kudy ke krabicce
Od Vreskovic vede polni cesta smerujici na jih, k Hurce.
Konci vsak kousek od lesa a poslednich nekolik desitek metru
je nezbytne prekonat po okraji pole. V lese brzo narazite na
cestu, ktera vas po nejmirnejsim svahu dovede az do blizkosti
vrcholu.
Zkusit muzete take druhou cestu od Vreskovic, ktera vede
k jihozapadu. Privede vas k lesu a povede vas
i dal. Priblizne 400 metru od pocatku lesa by mela byt po
leve strane odbocka ci prusek stoupajici k vrcholu, nezkouseli
jsme.
Posledni pristupova cesta vede ze Lhovic. Po severni strane
rybnika na navsi se vydate na zapad smerem ke kravinu. Obejdete jej
a budete pokracovat po ceste k lesu. Cesta je sjizdna,
ale misto na zastaveni naleznete bud u kravina nebo az
v lese.
Cesta lesem pokracuje az k rozcesti "U Obrazku"
(waypoint R5), kde se krizuji cesta z Vreskovic do Jezov
a cesta z Birkova do Lhovic. Na borovici se smerovkami na
jednotlive vsi je povesen svaty obrazek a dvojice krizu, podle
nichz se rozcesti jmenovalo drive "U Krize" nebo
"U Cerneho krize". Rika se, ze pod stromem preckal jakysi
pocestny bourku i pres to, ze do stromu samotneho uhodil
blesk. Takovy zazrak byl duvodem pro umisteni obrazku
i pozdejsiho vynechani stromu pri kaceni. Na rozcesti se
vydate vpravo a po par metrech odbocite do lesa
(waypoint T1), kde po vyznacene hranici katastralnich uzemi
dojdete az na vrchol.
Pahorky pro stonozky
Keska je soucasti serie
Pahorky pro stonozky, ktera vas provede po vrcholech
Doubravskeho hrebenu a blizkych sousednich kopcich. Serie si
klade za cil ukazat vam nadheru puvodnich smisenych lesu
a krasne vyhledy, ale take protahnout vase tela a poradne
vam osoupat nozicky. V logbooku naleznete cislo, ktere si
dobre poznamenejte, bude se vam
hodit.