Skip to content

Mala skala v Ceskem lese Traditional Cache

Hidden : 10/24/2010
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size:   regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

CS: Rulova skala s vyhledem na okraji Haltravskeho hrebene a v teritoriu rysa ostrovida.
EN: Gneiss rock on the edge of the Haltrava ridge, on territory of Eurasian lynx.

Zamlžený výhled k Německu

Malá skála leží na severozápadní okraji hřebene Haltravy, nedaleko Vranovského sedla. Jde o vedlejší vrchol nedaleké, o několik desítek metrů vyšší Velké skály. Své jméno vrchol získal podle několika rulových skalek, které jsou stopami po mrazovém zvětrávání v dobách ledových. Ze skály je možné za dobré viditelnosti pozorovat německé horské hřebeny a večer západ slunce za ně.

Rys ostrovid

Rys ostrovid

Oblast Malé skály je spolu s celým Haltravským hřbetem místem nepravidelného výskytu rysa ostrovida (Lynx lynx), největší kočkovité šelmy žijící v České republice. Rys patřil spolu s medvědem hnědým a vlkem evropským do trojice největších šelem českých zemí. Všechny tyto druhy považoval člověk za své konkurenty a tak od středověku začíná jejich ústup. Rys zmizel z vnitrozemí do konce 17. století, později zanikaly i drobné populace v jednotlivých horách, až v 18. století zbývaly populace jen v horách při dnešních hranicích s Německem. Poslední rys v Čechách byl zastřelen na Táborsku v roce 1835. Moravská a slezská populace vydržela déle, protože byla přirozeně doplňována migrujícími jedinci z území Slovenska, nicméně s koncem 19. toletí původní populace též zaniká.

Od roku 1970 se v Bavorském lese pokoušeli opětovně vysadit rysa do přírody, někteří jedinci pravděpodobně přešli i na naše území. Odhaduje se, že na počátku českého programu reintrodukce rysa mohlo žít na Šumavě okolo 18 jedinců. V letech 1982–1989 bylo na území Šumavy vysazeno 17 či 18 rysů pocházejících ze Slovenských hor.

Na Šumavě se rysům začala dařit a jejich populace narůstala. V roce 1993 byla populace odhadována na 75 kusů, o dva roky později na 70–100 jedinců a v roce 1998 se pravděpodobně pohybovala v rozmezí 120–150 jedinců. Rysové byli v té době již rozšíření do oblasti Pošumaví i Českého lesa, Blanského lesa, Novohradských hor a Třeboňska.

Spojená populace jihozápadních Čech a Bavorského lesa je stabilní, ale počet jedinců od 1998 postupně klesá. Příčinou poklesu stavu je především pytláctví a to i ze strany registrovaných myslivců. V anonymní anketě odborníků z Akademie věd mezi dvěma stovkami myslivců z oblastí výskytu rysa uvedlo v roce 2001 plných 11 procent myslivců, že rys nepatří do naší přírody a přes 90 procent by bylo pro povolení lovu rysa.

Šokujícím zjištěním bylo přiznání 10 procent dotazovaných myslivců k upytlačení alespoň jednoho rysa v téže anketě. Rys ostrovid přitom patří v České republice mezi zvláště chráněné živočichy a to jako silně ohrožený druh. Sami myslivci považují za důvod ilegálního lovu rysa především ztráty na srnčí zvěři, v menší míře pak lov pro trofej a myslivecký zážitek. Vědci odhadují, že za posledních 20 let pytláci zlikvidovali na našem území minimálně 500 rysů. Jen v jihozápadních Čechách se podařilo získat lebky 69 rysů zabitých pytláky, zároveň se odhaduje, že zabití pytlákem je v 80 % případů důvodem smrti v této oblasti.

Víra myslivců, že zabitím rysa ochraňují srnčí zvěř, je však lichá. Dlouhodobý výzkum na Šumavě ukázal, že 8 z 10 kusů srnčí zvěře zemře zastřelením právě myslivci či při střetu s automobily, zatímco rys stojí jen za jediným z deseti úmrtí srnek. Zároveň trvalá přítomnost rysa srnčí zvěři prospívá, neboť ta je ostražitější, v lepší kondici a ve výsledku dosahuje i vyšší hmotnosti. Nezákonné vybíjení rysa je tak z hlediska srnčí zvěře kontraproduktivní.

Chcete-li poznat, že rys byl v poslední době na Malé skále, zkuste najít jeho trus. Na stránce Pobytové znaky rysa v terénu naleznete fotografii trusu a také podobu jednotlivých stop i značek na stromech.

Hřeben Haltravy a Bučina

Přijeďte se podívat na krásné horské bučiny Českého lesa i rozeklané dlouhé skály. Projděte se lesem po hřebenové Baarově cestě a mimo cesty na Bučině, nadechněte se vlhkého vzduchu a poslechněte si šumění korun stromů.

Hřeben Haltravy

Haltravský hřeben táhnoucí se mezi Caparticemi a Pivoní vytváří jihozápadní hradbu Chodska a ze svých severovýchodních úbočí nabízí krásné výhledy do vnitrozemí. Souvislé pásmo vrcholů je oddělené jen mělkými sedly a neklesá pod nadmořskou výšku 800 metrů, obdobně vysoká je i blízká Bučina. Doby ledové ve starších čtvrtohorách ozdobily zdejší vrcholy skalami a mrazovými sruby, svahy jsou pak posypány kamennými moři a suťovými proudy.

Rozsáhlý lesní komplex patří mezi ty nejcennější lesy v Plzeňském kraji a to především pro zachovalé, geneticky cenné listnaté porosty místy téměř pralesovitého charakteru. Pro svůj význam byl hřeben Haltravy spolu s Bučinou a Starým Herštejnem vyhlášen v roce 2009 evropsky významnou lokalitou. Při své návštěvě tedy nezapomeňte, že jste na velmi cenném území Chráněné krajinné oblasti Český les.

(kopie listingu)

Additional Hints (Decrypt)

[CS] ir iryxr qhgvar zrmv xnzral, an frireav fgenar fxnyl [EN] va n ynetr pnivgl orgjrra gur ebpxf ba gur abegu fvqr bs gur ebpx

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)