Na lesnatých svazích Jizerských hor i Krkonoš, od
Tanvaldu až po Žalý u Vrchlabí, mužete casto narazit
na nevelké kupy balvanu, soustredené do skupin po desítkách, nekdy
i po stovkách. Zjistit jejich stárí a objasnit jejich úcel se zatím
nepodarilo.
Jedno z nejtypictejších seskupení najdete na Jírove kopci
mezi Tanvaldem a osadou Ceský Šumburk,
necelých 750 m n.m. Dnes v okolí stojí vzrostlý les, ale
ješte pred šedesáti lety tu bývala pole.
Zbytky mezí jsou v lese dodnes patrné - hlavne díky vysbíraným
kamenum, které na ne rolníci odkládali. Vznikly tak dlouhé kamenné
pásy i rozmerné haldy balvanu, místními nazývané "hrobky".
Nejvetší z nich má na výšku 10 metru.
Rolníci orali a sklízeli na Jírove kopci už ve stredoveku a
dochované meze jejich kamenitých polí prímo sousedí s pozustatky
jiné lidské aktivity,
která mela s obdeláváním polí asi jen málo spolecného - se skupinou
nekolika desítek nevelkých kamenných kup na západním svahu kopce.
Mají v prumeru maximálne 4-5 metru a nejsou
vyšší než dva metry.
"Hrobky" se jim neríká, pritom by práve ony hrobkami být
mohly.
Takzvané kamenné ‚hrobky' jsou vždy umísteny na
stredoveké mezi, lokalitu s menšími kupami však
stredoveká pole dusledne obcházejí a
snaží se jí vyhnout. S tehdejší parcelací tedy nemá
vubec co do cinení. Dá se predpokládat, že skupina kamenných
hromad v lese je starší."
O tom, že hromady nemají nic spolecného s obdeláváním polí,
svedcí podle Šídy i jejich složitá vnitrní
struktura. Rolníci by nemeli duvod
vršit kamenné hromady nad jámami s popelem a skládat
vnitrní konstrukce. Jejich kamenné "hrobky" jsou poskládány na
rovném terénu, zcela
bez ladu a skladu. Není vylouceno, že i z materiálu nekterých
menších rozebraných kupek, které vadily pri orbe.
O kamenné kupky se už zajímal lesní inženýr Vilém
Vanícek. Bylo mu jasné, že musí být dílem lidských rukou a
nekolik jich dokonce prokopal
a zjistil, že tyto nevelké hromady nejsou jen obycejnými
nakupeními kamenu. Každá z nich ve svém nitru ukrývala
kamennou konstrukci nad
umelou prohlubní, obsahující uhlíky. Na základe toho dospel
Vanícek logicky k presvedcení, že se jedná o mohyly se
žárovými pohrby.
Dokonce je i datoval, a to podle nádoby, kterou našel v
jedné z hromad na Kozákove. Skupiny kamenných kup byly podle nej
slovanskými
mohylovými pohrebišti z 11. nebo 12. Století.
Avšak problém kamenných kupek byl smeten ze stolu s
jednoduchým konstatováním, že zcela
jiste jde o hromady vysbíraného materiálu z polí, stejného, který
rolníci na Jírove kopci nakupili na meze i do mohutnejších
hald, zvaných
"hrobky". Diskuse utichla. Až docela nedávno se o kamenné kupy
znovu zacali zajímat archeologové, zejména pak tanvaldský rodák
Petr Šída z
pražského Národního muzea.
