Hřivice se nacházeji asi 9 km jihozápadně od Loun ve výšce 270 metrů nad mořem ve středu mikroregionu Lounské podlesí, kraje lesů a chmele. Obec se skláda ze tří částí - Hřivice, Touchovice a Markvarec.

HŘIVICE

Jméno obce pochází z vlastního jména Hříva. Ves Hřivice se připomíná poprvé r.1316, kdy vladyka Petr z Hřivic byl pohnán k soudu Daliborem z Kozojed za to, že se svým bratrem Přibíkem vyplenili jeho tvrz. Z dalších majitelů jsou zmiňováni r.1318 Vavřinec a Zdeslav z Hořan , koncem 14.století Slach a Oldřich z Hřivic, před husitskými válkami Jan a Martin a po nich Litolt z Hřivic. R.1535 je poprvé zmínka o tvrzi ve Hřivicích. Zachovaná kupní smlouva z roku 1572 mezi Kateřinou Močidlanskou a Jiřím Horou z Ocelovic přináší další podrobnosti. Tvrz stávala ve dvoře a měla věžovitou podobu (zbořena byla koncem 17.století) a v okolí byly vinice. Ještě v témže roce přecházejí Hřivice do majetku Šebestiána z Vřesovic. Ten připojil tvrz s jedenácti grunty k Novému hradu, s nímž byly spojeny až do zrušení roboty.

Na východě obce stávala osada Babylon, která zanikla za třicetileté války. V té době byly Hřivice vypáleny a ještě v roce 1672 zde žilo pouze 27 lidí. Roku 1767 koupili celé panství Schwarzenbergové. V roce 1724 byl na místo vyhořelého starého kostela postaven nový, zasvěcený sv.Jakubu. Zvonice naproti kostelu je ještě staršího data.

Škola ve Hřivicích byla postavena r.1801. Nejstarším spolkem v obci jsou hasiči, založení roku 1882. V roce 1898 byla otevřena pošta a koncem 19.století zde pracoval lékař. Od 19.století chmelařská obec byla vždy česká. Za první republiky zde byla četnická stanice muzeum a knihovna. Nejvíce obyvatel zde žilo v roce 1940 – celkem 853 ve 159 domech, v té době zde bylo 16 obchodu.

V letech 1859 až 1923 zde žil Karel Kádner, spisovatel a hudební skladatel. Psal básně věnované převážně mládeži, ale i libreta k operám.

Na návrší nad návsí stojí na místě staršího gotického kostela, zničeného r.1724 požárem, barokní jednolodní kostel sv. Jakuba, postavený téhož roku. V jeho průčelí jsou v nikách plastiky sv. Prokopa a Vojtecha. V nice v závěru kostela pak socha sv. Kryštofa. Stavba prošla renovací r.1948 a v letech 1993-1994 dostala novou střešní krytinu. Severně od kostela stojí zvonice s hodinami . Původně starší stavba byla barokizována. Za zmínku stojí i památník padlým z 1. světové války podle návrhu arch.Dufka z Hořic z roku 1924 s připojenou deskou jmen padlých ve 2. světové válce.

Zajímavosti:
Babylon - osada na východ od Hřivic, která zanikla ve třicetileté válce.
Hradiště - slovanské hradiště z 9. století na vrchu Okrouhlík nad obcí zvaná Na Šancích.
Jeskyně - zbytek jeskyně na okraji lesa směrem na Okrouhlík
Korkovníky - jedno ze dvou míst dubu korkového v ČR. Jedná se o čtyři stromy na břehu potoka Hasiny.
Zvonice Církve čs. husitské
Pomník desatero otců
Pamětní deska partyzána Pavla Dimitrije na nádraží
Skalní reliéf U Divokého kance
Kámen sv. Huberta
Pomník obětem květnových bojů
Pomníčky k výročí SDH Hřivice a TJ Sokol Hřivice
Lípy svobody
Kříž nad tratí

Obec se nachází 13 km od Loun v nadmořské výšce 408 m. Název obce se odvozuje od svého pravděpodobného zakladatele Markvarta (původně tedy Markvartice). O původu a založení obce se nezachovaly žádné zprávy. První písemná zpráva se datuje rokem 1420 a dokládá, že Markvarec byl majetkem kláštera benediktinu postoloprtských. V knížecím archívu roudnickém se zachoval list německého císaře Zikmunda ze 16.května 1420, kterým se zastavují vesnice kláštera postoloprtského Solopysky a Markvarec Herbortovi z Kolovrat, jemuž patřilo panství ročovské, ale je téměř jisté, že existoval dávno před tímto datem.

Dalšími majiteli Markvarce byli například Jakeš z Markvarce, r.1476 Purkart a Jetřich z Kolovrat, Svatoš měšťan ze Strašecí, Václav Berounský měšťan ze Slaného, který prodal dvůr v Markvarci dne 28.září 1498 urozenému panoši Lukáši Doubkovi z Rybňan.

Poté vlastnili Markvarec Kolovratové, kteří ho připojili k rozsáhlému panství kolem hradu Pravda. Dne 11. října 1524 postoupil Jan z Kolovrat a na Mašťově list císaře Zikmunda na Solopysky a Markvarec, jakož i majestát krále Vladislava na též vsi Děpoltovi z Lobkovic a na Chlumci. Asi v polovině 16.století přestala být Pravda obyvatelná a centrum panství se přesunulo na divickou tvrz a posléze na cítolibský zámek. Po třicetileté válce, v roce 1654, byl Markvarec v sutinách. Hospodařil zde pouze jeden sedlák a několik chalupníků. Na konci 17. století už bylo ale osídleno 15 statků.

Školní expozitura byla v obci zřízena v roce 1901 (uzavřena v roce 1946). Nejstarším spolkem byli hasiči, založení roku 1908. Nejvíce obyvatel žilo v této vždy české obci v roce 1930 – celkem 209. Pod obecní úřad Hřivice patří Markvarec od roku 1960.

Kaplička uprostřed návsi se zvoničkou z 19.století (bývala v ní socha sv.Jana Nepomuckého). Před obcí stojící kamenný kříž s reliéfem Bolestné Panny Marie též z 19.století. Před knihovnou je pomník obětem první světové války.

Hradiště Kuk -Na vrchu Výrov (509 m.n.m.) se nacházejí pozůstatky dávného osídlení. Pravděpodobně již v době halštatské se zde nacházelo opevněné hradiště, jenž bylo obýváno Slovany ještě na přelomu 8. a 9. století. Z vrcholu je výhled na Podkrušnohorskou pánev, velkou část Poohří a Doupovsko.
PP Kozinecká stráň - teplomilná doubrava s výskytem vzácných druhu rostlin jihozápadně od Markvarce
Markvarecké hradiště
Markvarecké panorama
NS U Petra a Pavla
Schwarzenberská hájovna
Markvarecká lípa
Schwarzenberský hraniční kámen
Jeskyně U Sklepů

Název obce je odvozen od staročeského jména Toucha , které dnes známe jako Doucha. Nejstarší zmínka o vsi Touchovice pochází z roku 1355, kdy je zmiňován vladyka Racek .Z dalších majitelů statku v Touchovicích jmenujme Jaroslava (asi r.1356-1360), Jana a Precha z Touchovic ci Vícemila z Touchovic (r1380-1394).

R. 1405 je doložena poprvé existence tvrze, kdy na ní sídlil Protivec z Nehasic. V polovině 16.století přešly Touchovice i s tvrzí a dvorem do majetku Šebestiána Vřesovce z Vřesovic, jenž je začlenil do panství novohradského, se kterým sdíleli jeho osudy až do roku 1850. R.1595 tehdy výstavná tvrz takřka do základu vyhořela a nebyla již nikdy v původní velikosti obnovena a do dneška se nezachovala žádná připomínka této stavby.

Třicetiletá válka byla pro Touchovice pohromou. Z 19 usedlostí jich bylo 10 pustých. K velkému rozmachu obce došlo mezi roky 1787 a 1828. Zatímco v prvním roce je ve vsi stále jen 19 domu, r.1828 už ve 42 domech žilo 269 obyvatel. Byl tu mlýn a dva rybníčky. V této době byla postavena i kaplička sv.Vavrince. R.1846 tu byl malý pivovar a ovčín.

Spolková činnost v obci byla nejsilnější začátkem 20.století a po vzniku Československa. V roce 1903 vznikl spolek „Havlíček“,který pořádal debatní schůzky, zasloužil se o vznik veřejné knihovny a připomínal památné dny českých dějin. Již v letech 18882-1883 začal vyvíjet svou činnost místní ochotnický spolek. Jeho činnost byla přerušena 1.světovou válkou, ale divadlo se hrálo v Touchovicích ještě po druhé světové válce. Dne 15. března 1893 byl založen „Sbor dobrovolných hasičů“. Tělocvičná jednota „Sokol“ byla založena původně jako pobočka jednoty hřivické a to dne 21. dubna 1919. Samostatnou jednotou se stala 7.dubna 1921. Spolkem s nejkratším trváním byla „Střelecká jednota“ založená r. 1930 a záhy zaniklá.

Památky :
Na návsi se zachovala pozdně barokní čtvercová zděná kaple. V obci se dochoval také křížek.

Zajímavosti:
Pomník padlým ve světových válkách
Touchovická stráň - lokalita s řadou chráněných teplomilných rostlin NS Touchovice
Válečný kříž u Touchovic
Švehlova lípa
Touchovická kamenná kronika - historické záznamy o dění v obci zaznamenané v železničním tunelu.

Keš

Nyní již k samotné keši. Přemýšlel jsi někdy, jaký by byl geocaching bez GPS? Tato keška se snaží na tuto otázku odpovědět. Aby jsi mohl vyrazit na tuto keš musíš nejprve vyřešit lehkou šifru níže. Stačí, když si s sebou vezmeš kompas, papír, tužku, muže být i čelovka (ale dá se i bez ní) a vytiskneš si nebo překreslíš mapu a obrázky, které se nachází po listingem. Tak a hurá do terénu!!! :D

YLWHM QD NHVL YHQRYDQH REFL KULYLFH. DEBV VYRX YBSUDYX CD NUDELFNRX PRKO CDKDMLW PXVLV QD QDYVL QDMLW DXWREXVRYRX CDVWDYNX. RG QL VH YBGHM 127 NURNX QD MY. SUHMGL QD GUXKRX VWUDQX D SRNUDFXM 94 NURNX QD MC. QBQL MGL QD MY SR CHOHQH WXULVWLFNH CQDFFH N QHMEOLCVLPX URCFHVWQLNX, NGH CYRO RGERFNX QD VY D GRMGL SR CQDFHQL DC N PLVWQL CDMLPDYRVWL. CGH KOHGHM GDOVL LQVWUXNFH Y PLNUR. KLQW: EDWHUND VH PXCH KRGLW

Pozn.: Nezapomeň si přibalit dalekohled, rozhodně se ti bude hodit. Doporučuji spojit odlov této keše s dalšími v obci Hřivice:
Eliscina prochazka
Kozinecka stran
Naucna stezka u Petra a Pavla
Knoflíková válka (La guerre des boutons)
Tři rybníky
Chata u Kozinecké stráně
Výrov
Smíření 7/7 - Versöhnung 7/7
Smíření 6/7 - Versöhnung 6/7
Smíření 5/7 - Versöhnung 5/7