Rozcestí na Požáru
ROZCESTNÍK
Je tu krásny výlet.
V kešce není tužka!!!
Rozcestí na Požáru Ackoliv starší literatura i nekteré mapy udávají milný název tohoto vrcholu jako Pocar dnes prevažuje obecne prijímané pojmenování Požár. Puvod názvu mužeme domýšlet možná nám k tomu dopomohou slova Františka Vácslava Perinky z roku 1905, kdy popisoval krajinný ráz naší oblasti: „není (zde) žírných rozsáhlých poloh. Rolník jest nucen vzdelávat úbocí a svahy hor, jejichž hrebeny a místa príliš vysoká osázel jehlicnatým lesem. A ta úbocí, na nichž by také nepríliš vybíravý jalovec zakrnel, nemohou poskytnutím sedlákum tolik, aby mohli teši-ti se z bez starostného bytu… Kde jsou pole na hornatých svazích od osad príliš vzdálena a težce z osad dostupná, tam stehuje se rolník za svým rolím, staví si drevený „požár“ uprostred svých kopanin. Tím dali hory vznik nescetným u nás témer pasekám ci kopanicím. Vypadají ovšem takové naše „paseky“ zdaleka oku divákovu malebne, lahodí mu; ale povážíme-li, že jen bída prinutila cloveka, aby opustiv spolecnost uchýlil se na paseky mane se sami pripravíme o radost z malebného pohledu na horské stráne poseté kopanicárskými „požáry“. Lidová tradice do techto míst klade úkryty loupežníku, kterí svou krutostí dlouho budili strach místních. Nekteré prameny hovorí, že tudy vedla cesta pres nedalekou zemskou hranici do Uher. Malebný severní cíp Bílých Karpat asi nikdy v minulosti nebyl místem bezpecným – hory v lidech budili patricný respekt.
Obec Študlov
Nejbližší a nejdostupnejší obcí, na jejímž katastru sami stojíme je Študlov. Historie spjatá s panstvím hradu Brumova. V soucasnosti je Študlov krásným místem pro rekreaci k cemuž slouží i nove zrekonstruovaná turistická ubytovna. Území obce je proslaveno nálezy drobných úlomku fosiliozovaného jantaru. Zachovalost zdejší prírody dokládá i nedaleká prírodní památka hrádek s výskytem vzácných vstavacovitých rostlin