Letopoctova Multi-cache

Dnes už víme, že první kalendáre, se objevily s prvními lidmi. Jakmile se tehdejší lidé pocali sdružovat v obce, mesta a národy, jejich žití zacaly ovlivnovat nejruznejší platby, dane, spolecenské slavnosti, vojenská služba, volby a také pak zemedelské termíny. Zabezpecení rodu souviselo i s vhodnou dobou k setí, sklízet se muselo dríve, než prišla zima, dešte ci záplavy. Tak u všech národu vznikalo neco jako kalendární sledovaní opakujících se období, sledování dráhy Slunce a promeny Mesíce. Z historických nálezu jsou známá rímská calendaria, puvodne jakési knihy pohledávek rímských bankéru. Pozdeji knihy vedly i údaje o trzích, také o hrách a obradech, památných datech a výrocích, poznámky o pocasí, sled zemedelských cinností behem celého roku apod. Šamani, kouzelníci a kneží se starali, aby kalendární dny roku respektovaly promeny Mesíce a dráhu Slunce a zejména strídání rocních období. Ze zkušeností generací tak postupne vznikaly a vzešly kalendáre.

Náš dnešní kalendár je pokracovatelem starého Rímského kalendáre, který mel nejdríve jen 10 mesícu a rok tak trval jen 304 dnu. Povest praví, že rímský král Numa Pompilius pridal kalendári další dva mesíce a prodloužil rok na 355 dnu. Na pokyn nejvyššího kneze se pak, stále chybejících deset a ctvrt dne, upravovalo cas od casu vkládáním trináctého mesíce. Tyto vyskytující se nesrovnalosti napravil až Gaius Julius Caesar v roce 46 pred n. l. Julianský kalendár tak podle Caesarovy reformy mel už 365 dnu a každý ctvrtý rok byl prestupný. Tento kalendár pozdeji prevzala krestanská církev a s ní i vetšina evropských krestanských zemí. Kolem roku 497 byl mnich Dionysius Exiguus poveren zjištováním, kdy se presne narodil Ježíš Kristus, aby bylo možno zahájit krestanský letopocet. Nová éra byla tak zavedena roku 525 a rok, kdy se Kristus údajne narodil, se oznacil jako rok 1 A.D. (Anno Domini – tj. léta Páne). Od roku 525 se tak roky v krestanském kalendári oznacovaly jako léta Páne, nebo ríkáme „léta po narození Kristove“. Až pozdeji bylo zavedeno datování – pred naším letopoctem.

Pres skutecnost, že je tedy kalendár velkým objevem lidstva, je pro nás obsah dnešního kalendáre celkem nezajímavý – je v nem 365, nekdy 366 císel dní rozdelených na 12 ruzne nazvaných cástí, tj. mesícu, každému z císel je prideleno jedno ze 7 ruzných slov, tj. dní v týdnu a jedno krestní jméno. Kalendár tak bereme jako samozrejmost dnešní doby...

Trasa multikešky LETOPOCTOVÁ merí zhruba necelých 8 km, pro jeji delku jsme ji oznacili obtiznosti 2,5, lze ulovit i na kole (se sedmiletym kacerem odloveno i s vypocty za 2,5 hodiny) a pri požadavku na rychlost lze odlovit i autem. Aby to nebyla drive-in, k jedné stage se nedá autem dostat.

Toto odlovení kešky má ve zkratce ukázat jen malé použití letopoctu v „praxi“ na malém regionálním prostoru a na místech, kdy letopocet je vyznacený napríklad do novodobého materiálu betonu, na prumyslové stavbe, na náhrobku, na obytném dome nebo na pomníku padlým vojákum, a to prímo v tomto poradí stage 1-5, takže malý hint…. Pri presunu mezi STAGE 5 a FINALKOU byste meli ješte minout historickou stavbu s letopoctem 1840, kterou jsme již nezapojili do sestavy a která je samostatnou keškou jiného zakladatele.

Na uvedenych souradnicich keska nezacina.

Multikeš LETOPOCTOVÁ zacíná na souradnicích N1 a E1 a pokud se chcete dál vydat pešky, doporucujeme zde nechat auto :

STAGE 1- U zvonicky
N1 = 50° 22.935
E1 = 14° 55.792

STAGE 2 – Voda
N2 = N1 + [ (20*A) + 5 ]
E2 = E1 – [ (D*50) + 570 ]

STAGE 3 – Náhrobek
N3 = N2 – [ 923 + (G*5) ]
E3 = E2 + [ (G*100) + 69 ]

STAGE 4 – Obytný dum
N4 = N3 + [ (I+J) - 2 ]
E4 = E3 + [ 194+ (L*100) ]

STAGE 5 – Památník obetem války
N5 = N4 + [ (MN*20) + 10 ]
E5 = E4 + [ (OP*25) - 64 ]

Finální STAGE
Final N = N5 + [ (RS*TU) + 9 ]
Final E = E5 - [ 674 + (TU*10) ]