Pro majitele navigace Oregon nebo pro všechny na tisk vkladám
zkrácený popis zastávek a finálky na zacátek listingu:
S1:N 49° 29,426 E 15° 43,274
Ukol: Zde musite zjistit posledni cislici u cisla hrobu "A".
Najdete ji na zeleznem ukazateli na zemi pred hrobem.
S2:N 49° 29,187 E 15° 43,345
Ukol: Zde musite zjistit posledni cislici cisla popisneho penzionu
"B". Najdete ho na dvirkach s plynomerem.
S3:N 49° 29,120 E 15° 43,339
Ukol: Zde musite zjistit posledni cislici nejmensiho letopoctu "C".
Najdete ho na zdi synagogy na desce se ctyrmi letopocty.
S4:N 49° 28,505 E 15° 42,905
Ukol: Zde musite zjistit vzdalenost, pocet stovek metru k rybniku
Peklo "D". Najdete ho asi dvacet metru smerem k mestu od
symbolickeho hrobu.
FINAL
N 49° 28,(D)(C+1)(B+A-1)
E 15° 42,(D+C+1)(B+1)(A-2)
Kontrolni soucet císel za desetinou teckou: 1411.
Anežka Hruzová - Hilsneriáda.
Pripad.
Hlavní protagonisté prípadu - obet Anežka Hruzová a údajný její
vrah - žid Leopold Hilsner.
Hilsneriáda.
Hilsneriáda je oznacení pro procesy s Židem Leopoldem Hilsnerem,
který byl obvinen z vraždy dívky Anežky Hruzové a celospolecenskou
diskusi s procesy spjatou. Procesy doprovázené mediální
protižidovskou kampaní i kampaní na podporu Hilsnera a
cesko-nemeckými národnostními spory ovlivnily ceskou, potažmo celou
rakousko-uherskou spolecnost na prelomu 19. a 20. století.
Hilsneriáda byla nejvetším propuknutím antisemitismu na našem území
behem 19. století.
Prubeh.
Anežka Hruzová (* 16. dubna 1879) byla devatenáctiletá dívka
rímskokatolického vyznání z vesnice Malá Vežnice (nyni Vežnicka)
nedaleko od Polné. Pracovala v Polné jako švadlena. 29. brezna 1899
odešla jako každý den z práce, domu však již nedošla. Její telo
bylo nalezeno po trech dnech 1. dubna v lese Brezina. Mela
proríznuté hrdlo, roztrhané oblecení, ale nebyly shledány známky
znásilnení. Prícinou smrti bylo vykrvácení. Poblíž místa nalezení
tela byly stopy krve. Rada stop ovšem byla znicena davem pri
objevení.
Na základe neprímých svedectví byl z vraždy obvinen
dvaadvacetiletý nepríliš inteligentní mladík Leopold Hilsner (* 10.
srpna 1876 - 8. ledna 1928) z židovské komunity v Polné, který
pocházel z chudé rodiny a živil se predevším jako tulák a
žebrák.
Dalsi ucastnici pripadu:
Obhajce Hilsnera dr. Zdenko Aurednicek.
Polensky lekar MuDr. Alois Prokes
Zastupce rodiny Hruzovy dr. Karel Baxa
Polensky strazmistr Josef Klenovec
Misto cinu:
Soud:
Vzhledem k tomu, že telo bylo nalezeno na Bílou sobotu 1. dubna
ráno a Velikonoce toho roku pripadaly na konec židovského svátku
Pesach, vznikla domnenka, že se Anežka Hruzová stala obetí rituální
vraždy. Tato teorie byla podporena nepresným pitevním nálezem,
který tvrdil: Smrt nastala úplným vykrvácením, ale množství sražené
krve, které se našlo na míste, neodpovídalo tomu, kolik jí musela
ztratit.
Proces probehl v zárí 1899 u soudu v Kutné Hore pred velkým
množstvím publika, které bylo presvedceno o Hilsnerove vine.
Publikum se nevešlo ani do soudní síne a na vynesení rozsudku
cekalo pod okny soudu. Hlavní roli na strane obžaloby sehrál právní
zástupce matky zavraždené, národovec a radikální poslanec JUDr.
Karel Baxa, pozdejší pražský primátor a predseda Ústavného soudu.
Hilsnerovým obhájcem byl JUDr. Zdenko Aurednícek. Na základe
neprímých dukazu byl Hilsner odsouzen za spoluúcast na vražde k
trestu smrti. Sám Hilsner se jednou pod nátlakem spoluveznu ve
vazební veznici k vražde priznal a oznacil dva své údajné
spolupachatele, ale pozdeji své priznání odvolal. Nutno dodat, že
oba zmínení spolupachatelé meli neprustrelné alibi. Úcast dalších
osob nebyla nikdy pred soudem prokázána.
Na Hilsnerovu obranu se jako jeden z mála postavil profesor Tomáš
G. Masaryk, který oznacil rituální vraždu za poveru a pozadí
procesu oznacil za antisemitské. Po jeho protestech proti rozsudku
a na základe dalších znaleckých posudku byl rozsudek 25. 4. 1900
zrušen. Za svou obhajobu si Masaryk vysloužil posmech a odsudky od
spolecnosti i velké cásti svých studentu. Masarykovi nešlo ani tak
o samotného Hilsnera, o kterém se vyjadroval dosti hanlive, ale o
to, aby celý prípad nebyl vnímán jako židovská rituální
vražda.
V novém procesu v Písku v roce 1900 byl však Hilsner obžalován
navíc ze spoluúcasti na další vražde ženy, která zahynula pred více
než dvema roky. Leopold Hilsner byl znovu na základe neprímých nebo
údajne vymyšlených svedectví (svedek Pešák, který videl
neviditelné) odsouzen za spoluúcast na obou vraždách k trestu
smrti. Rozsudky však nekonstatovaly jako motiv vraždy motiv
náboženský, nýbrž motiv sexuální(i když dle lékarských posudku,
které mel soud k dispozici netrpel Hilsner žádnou sexuální
úchylkou).
Císar František Josef I. pozdeji zmenil trest císarskou milostí na
doživotí. Po 18 letech veznení byl Hilsner propušten na základe
milosti, kterou mu udelil Karel I., rehabilitován však nikdy nebyl.
Na svobode žil ve Velkém Mezirící, Praze a Vídni ješte 10 let až do
své smrti v roce 1928.
Rada autoru, mimo jiné Jirí Kovtun a Bohumil Cerný, dnes tvrdí, že
dukazy o Hilsnerove vine nebyly zdaleka dostacující, a zpochybnují
nekterá svedectví. Existovala také rada dalších podezrení, kdo by
mohl být vrahem Anežky (napríklad její bratr, který se s ní den
pred vraždou pohádal, Hilsneruv spolubydlící atd.), tato obvinení
se ovšem pro nedostatek dukazu nikdy nepodarilo prokázat.
Záver:
Hlavní protagonista Hilsner se stal obetí krutého osudu a ve svete
paradoxne nejznámejším polenským obcanem. Na dome ve Vídni, kde ve
20. letech bydlel, mu byla 25. dubna 2002 odhalena pametní deska.
Pohrben je na centrálním hrbitove ve Vídni.
O posmrtnou rehabilitaci Leopolda Hilsnera usiluje od roku 1996
MUDr. Petr Vašícek z Berlína. V listopadu 2008 vyslovila rakouská
ministryne Maria Bergerová u hrobu Leopolda Hilsnera politování nad
selháním c.k. rakouské justice v letech 1899 a 1900.
Hilsneruv obhájce Zdenko Aurednícek se narodil 14. kvetna 1864 v
Praze. Po procesu byl neustále napadán jako obhájce židu a v roce
1902 se na radu T. G. Masaryka prestehoval do Vídne. S uvezneným
Hilsnerem udržoval písemné styky a ješte na prelomu let 1914 a 1915
se podílel na dvou neúspešných intervencích za Hilsnerovo
propuštení. Po vzniku samostatného ceskoslovenského státu byla
Auredníckovi z podnetu prezidenta Masaryka nabízena funkce
senátního prezidenta Nejvyššího soudu, poté místo ceskoslovenského
vyslance v Ríme, žádný z návrhu však Aurednícek neprijal; vzpomínky
byly príliš trpké a krome toho se chtel nadále venovat svému
povolání obhájce, které velmi miloval. Ve Vídni setrval do konce
života, v lednu 1928 se zúcastnil Hilsnerova pohrbu. Zemrel po
dlouhé nemoci 22. zárí 1932.
Pouzite odkazy:
http://www.kzhp.cz/galerie/pripad-leopolda-hilsnera2008-02-02
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hilsneri%C3%A1da
http://www.i-vysocina.cz/zpravodajstvi-jihlavsko/video-uplynulo-110-let-od-vrazdy-anezky-hruzove-2009-04-01.html
http://www.moskyt.net/view.php?nazevclanku=&cisloclanku=2003122803
Cache.
Tato multi keš vás zavede na nekolik míst, která se tohoto
prípadu nejakým zpusobem týkají. Délka cele trasy je asi 2,7
km.
Stage 1.
Hrbitov
N 49° 29,426 E 15°
43,274
Uvodni souradnice nas zavedou na misto posledniho odpocinku -
hrbitov. Najdete hrob Anezky Hruzove.
Pozor upozorneni: otviraci doba je
omezená!!!
ríjen-brezen 7:00-17:00
duben - zárí 7:00-20:00
Ukol: Zde musite zjistit posledni cislici u
cisla hrobu "A". Najdete
ji na zeleznem ukazateli na zemi pred hrobem.
Stage 2.
Restaurace a penzion "U Hilsnera"
N 49° 29,187 E 15°
43,345
Presunuli jsme se pres hlavni Husovo namesti pred penzion
pojmenovaneho po udajnem vrahovi Anezky.
Ukol: Zde musite zjistit posledni cislici
cisla popisneho penzionu "B". Najdete ho na dvirkach s
plynomerem.
Stage 3.
Zidovske mesto se synagogou
N 49° 29,120 E 15°
43,339
Presunuli jsme se na Zidovske mesto na Karlovo namesti pred
synagogu. Zde nekde Anezka Hruzova pracovala a Leopold Hilsner
bydlel. V zrekonstruaovane synagoze se nyni nachazi muzeum
Hilsneriady.
Otviraci doba muzea pro zajemce:
Uterý az Pátek, Nedele
9:00 -12:00, 13:30 - 17:00 hod.
Ukol: Zde musite zjistit posledni cislici
nejmensiho letopoctu "C".
Najdete ho na zdi synagogy na desce se ctyrmi letopocty.
Stage 4.
Misto vrazdy v lese Brezina
N 49° 28,505 E 15°
42,905
A ocitli jsme se na miste cinu - vrazdy Anezky Hruzove. Nyni se zde
nachazi symbolicky hrob, na strome napis s datem vrazdy a rozsec se
dvema informacnimi cedulemi. Nedaleko jsou smerove ukazatele.
Ukol: Zde musite zjistit vzdalenost, pocet
stovek metru k rybniku Peklo "D". Najdete ho asi dvacet metru smerem k
mestu od symbolickeho hrobu.
Finalka.
N 49° 28,(D)(C+1)(B+A-1)
E 15° 42,(D+C+1)(B+1)(A-2)
Kazda cislice se pocita zvlast, neni zde nasobeni.
Kontrolni soucet císel za desetinou teckou: 1411.
Krabicka ma obsah 6 litru.
Prejeme pekny vylet a uspesny odlov
Kliknete a ohodnodte tuto kešku:
