Existují rozdílné způsoby pravopisu rodového jména, ale nejčastěji užívanou formou byly v češtině "Šumpetr" a v němčině "Schumpetter". Běžně užívaná forma "Schumpeter" se používala do 17. století.
Rodina Schumpeterů žila v Třešti nepřetržitě od počátku 16. století. Byli rodilými Němci. Ze skutečnosti, že Schumpeterova rodina nikdy netrpěla pronásledováním Židů, můžeme usuzovat, že v rodině nebyl žádný židovský prvek. Když v roce 1933 organizoval J. Schumpeter ve Spojených státech kampaň na podporu židovských ekonomů v Německu, prohlásil, že není Žid, ani nemá židovské předky. Vyznáním byli Schumpeterové římskými katolíky.
Představitelé Schumpeterovy rodiny byli především obchodníky s textilem či jeho výrobci, ačkoliv nedaleko hlavní větve najdeme další profese jako duchovní či vojáci. V rodině téměř nebyli zemědělci nebo dělníci. Schumpeterové nejprve nahromadili prostřednictvím obchodu kapitál a pak se přesunuli do průmyslu. V obou případech měli co dělat s vlněnými látkami, přičemž surovina na jejich výrobu pravděpodobně pocházela z ovcí chovaných v této oblasti. Z rodiny několikrát vzešli starostové Třeště, což znamená, že nebyli jen ekonomicky založení, ale též společensky vážení. I někteří další členové Schumpeterovy rodiny se stali městskými starosty, radními a knězi.

Stopy po Schumpeterově rodině můžeme najít na mnoha církevních památnících, které se ve městě dochovaly. Oltář kostela sv. Kateřiny v Třešti byl postaven z daru Schumpetera IX. v roce 1771. Železný kříž na kamenném podstavci postavený vedle kostela vděčí za svůj vznik velkodušnosti Schumpetera X. v roce 1815. Když kostel v roce 1824 vyhořel, pomáhala Schumpeterova rodina při jeho rekonstrukci. Pozlacený svatý Grál v kostele sv. Martina nese označení "Bosche", ačkoliv datum věnování není známo. (Karel, starší bratr našeho J. Schumpetera, měl čtyři syny a jeden z nich se oženil s dcerou rodiny Boscheů.)
Jména Schumpeterovy rodiny se dochovala na mnoha pamětních křížích podél cest u Třeště, jaké můžeme často vidět v Rakousku a Bavorsku. Křížová cesta na svahu na severním předměstí, dnes částečně zničená, byla postavena v roce 1758 Jiřím Janem Šumpetrem (1706 - 1777), střihačem sukna. Postavil i křížovou cestu podél silnice na východním předměstí s vyrytým rokem 1766 a s písmeny IGS. Před Schumpeterovou továrnou se dnešní Nádražní ulice větví a v této vidlici dal Schumpeter X. postavit v roce 1815 železný kříž na kamenném podstavci, na jehož zadní straně je vyryto Schumpeterovo jméno.
Mnohem více takovýchto objektů bylo pravděpodobně v průběhu věků zničeno či zapomenuto. Nicméně z výše uvedeného popisu můžeme usuzovat na společenské postavení a náboženskou úctu Schumpeterů.

Žádný jiný objekt neodráží prestiž rodiny více než kaple na třešťském hřbitově, která se tyčí na jeho nejvyšším místě. Hřbitov se nachází na návrší na východní straně města, ze kterého je Třešť vidět jako na dlani. Kaple je bílá s tereziánskou žlutí a v průčelí je umístěn nápis "Familie Schumpeter-Killian". Velikost kaple je 3x3,5m. Jsou zde pohřbeni Schumpeter XI., XII. a Karel, starší bratr Schumpetera XII.
Schumpeterové a Killianové měli stejné společensko-ekonomické postavení. Kaple prý byla zbudována v roce 1888.
Ačkoliv rodina Schumpeterů v Třešti vymřela, jejich rozlehlá kaple se dosud zachovala, neboť dnes slouží ke smutečním obřadům pro širokou veřejnost.

Byl vždy brilantní žák, oblíbený u svých učitelů. Svou kariéru zahájil studiem práva na Vídeňské univerzitě pod vedením významného rakouského teoretika kapitalismu Eugena von Böhm-Bawerk, kterou ukončil získáním titulu PhD roku 1906. Po studijních cestách se roku 1909 stal profesorem ekonomie a administrativy na univerzitě v Černovici (německo-jazyčná rakouská univerzita, nyní území Ukrajiny), roku 1911 na univerzitě ve Štýrském Hradci, kde zůstal do první světové války. V letech 1919-1920 byl s jistými úspěchy ve funkci ministra financí Rakouska (doba poválečné hyperinflace způsobené reparačními požadavky) a v 1920-1924 byl prezidentem soukromé banky Biederman Bank. Banka v roce 1924 zkolabovala a spolu s ní se ocitl v bankrotu i Schumpeter, který byl dluhy schopen plně vyrovnat až r. 1935. V letech 1925-1932 zastával post na Bonnské univerzitě v Německu. Kvůli vzestupu nacismu se přesunul na Harvard do Spojených států, kde již příležitostně předtím přednášel v letech 1927-1928 a r. 1930. Během svého působení na Harvardu nebyl považován za příliš dobrého vyučujícího, ale získal školu loajálních následovníků (mezi jeho žáky patřili Samuelson, Leontief, Galbraith, Haman, Bergson). Ani jeho prestiž mezi kolegy nebyla příliš velká, jelikož byl považován za staromódního a neodpovídajícího tehdy módnímu keynesiánství. Jeho profesorské období na Harvardu je charakterizováno tvrdou prací, ale malým uznáním jeho klíčových myšlenek.
Ačkoliv Schumpeter povzbudil některé mladé matematické ekonomy a byl dokonce prezidentem Ekonometrické společnosti (Econometric Society) v letech 1940-41, sám matematikem nebyl. Byl především ekonomem, který se pokoušel spojit sociologické porozumění a své ekonomické teorie. Současné myšlenkové školy argumentují, že Schumpeterovy ideje o ekonomickém cyklu a vývoji ekonomiky nemohly být v matematice jeho doby podchyceny, neboť jejich formalizace vyžaduje jazyk nelineárních dynamických systémů.
Schumpeter je někdy líčen jako velký renesanční talent, ale chronický smolař. Ministrem se stal za doby hyperinflace, banku přivedl ke krachu a sebe sama do dluhů, akademickou záři na sebe strhl Keynes. Schumpeter přesto široce ovlivnil ekonomickou vědu 20. století zavedením striktně teoretických přístupů, základů diskuze dynamiky a statiky v ekonomii, a zavedení inovace jako zdroje ekonomické dynamiky a mnoha dalších objevů.
Peter Drucker považuje Schumpetera spolu s Keynesem za dva nejvýznamnější ekonomy dvacátého století a píše: "Základním omylem pro Schumpetera bylo, že "normální" ekonomie je ve stavu rovnováhy. Od studentských let měl za to, že moderní ekonomie je stále v dynamické nerovnováze. Schumpeterova ekonomie není uzavřený sytém jako newtonské universum, anebo jako Keynesova makro-ekonomie. Je stále rostoucí a měnící se, ve své podstatě spíše biologická než mechanistická. Pokud Keynes byl "heretik", pak Schumpeter byl skutečný "nevěřící"."

Úvodní souřadnice vás zavedly k rodnému domu J. A. Schumpetera, bylo by tedy stylové, umístit finálku k jeho hrobu. Jak se v listingu píše, rodina Schumpeterů má na místním hřbitově vystavenou kapli, ale v ní J. A. Schumpeter pohřben (na rozdíl od svých předků) není a ke skutečnému hrobu J. A. Schumpetera do USA by se asi chtělo málokomu. Stage se nachází v blízkosti místa, kde měla rodina Schumpeterů svoji továrnu a vztahuje se k objektu, který s J. A. Schumpeterem má také jistou souvislost (poznáte na místě). Finálka ja pak umístěna v nedalekém parku. Celkem je to od úvodních souřadnic k finálce zhruba kilometr daleko.
K nalezení cache stačí vyluštit tento jednoduchý test - všechny odpovědi najdete v listingu (alespoň si ho někdo přečte), není tedy třeba složitého googlení.

• A: Datum narození J. A. Schumpetera je:
  a) 8. 2. 1783 A = 6
  b) 8. 2. 1883 A = 7
  c) 8. 2. 1983 A = 8
  
• B: Kolik let bylo J. A. Schupeterovi, když mu zemřel tatínek, načež se jeho matka znovu provdala a přestěhovala se (důležitý mezník v životě J. A. Schumpetera)?
  a) 4 roky B = 5
  b) 14 let B = 9
  c) 18 let B = 2
  
• C: Název elitní školy ve Vídni, kterou J. A. Schumpeter navštěvoval?
  a) Teresitas C = 0
  b) Teiresias C = 3
  c) Theresianum C = 7
  
• D: Ve které zemi byl J. A. Schumpeter ministrem?
  a) Československo D = 2
  b) Česká republika D = 9
  c) Rakousko D = 7
  
• E: V letech 1920 - 1924 byl J. A. Schumpeter presidentem banky...
  a) Biederman Bank E = 4
  b) Erste Bank E = 6
  c) Česká spořitelna E = 8
  
• F: J. A. Schumpeter zemřel ve věku:
  a) 66 let F = 0
  b) 67 let F = 8
  c) 68 let F = 3
  

Ověřte si správnost souřadnic Stage: