CZ: Keš Vás
zavede do malé obce Vápensko, která je typická centrem usporádaným
do kruhu. Místní o hledacích vedí, tak se nebojte.
EN: The cache will show
you a small village Vápensko, which is arranged in the typical
center circle.
Letecký pohled na
Vápensko
O obci Vápensko, která patrí do obvodu
obce Kostomlaty nad Labem a vyniká kruhovou výstavbou podobne jako
Byšicky, Vám poskytnu prostrednictvím tohoto listingu
nekolik informací z historie vzniku obce a pár drobností ze
soucasnosti. Kdo má rád historii, pocte si níže. A mužeme
pristoupit k rychlému odlovu této mini multinky.
Odlov
Úvodní souradnice Vás zavedli presne
doprostred a vy si zjistete nekolik málo údaju:
1. postavte se pred
kaplicku. Má v konstrukci stavby nad dvermi až po
špicku ukryté A
trojúhelníky.
2. v soucasné dobe se do poctu
stavení pocítá B budov
(císel popisných) umístených do kruhu (lze overit i v
listingu)
3. kaplicka má C zvonu
A+B+C=13
Krabicka je schována na souradnicích:
N 50°12.BCA
E 014°55.(B+C-A)A(B+C-A)
Mistni vetsina ví, co
se tady hledá. Presto budte ohleduplní, ne moc nápadní ;-) a skrýs
zamaskujte presne jak byla.
Neco ze
soucasnosti
K 30.9.2006 melo Vápensko
47 obyvatel a 34 domu.
K 1.1.2009
bylo na Vápensku hlášeno 49
obyvatel.
V soucasnosti se do kruhu zapocítávají stavení s císlem popisným
2, 3, 26, 4, 22, 11, 20, 10
a 9.
Ptáte se kde je cp.1? Je po
levé strane cesty zpet na Hronetice za cp.2 a byla to pred založením obce
osamocená stavba, puvodne myslivna.
Na na jare 2009 se Vápensko
dockalo dokoncení verejného osvetlení.
Vápensko drží posvícení poslední nedeli v mesíci
listopadu.
Vápensko slaví pout na
svátek Jana Nepomuckého.
Na druhé strane obce na souradnicích N 50°12.991 a E 014°55.756 je informacní tabule o
Kostomlatech (zmínka o Vápensku). Je bohužel dost
poškozená. Budeme pracovat na její obnove. Jinak je odtud
výhled smer Milovice.
Neco z
historie podle historických
materiálu:
"Pred delší již dobou
uverejnila Politika radu clánku, majících za úcel vzbuditi zájem
pro národopisné museum; v rade modelu v držení musea tohoto se
nacházejících uveden byl jako vynikající typus staré vsi kruhové
model vesnicky Vápenska u Kostomlat v okresu nymburském. Táž
zpráva vyskytuje se v krátkosti v katalogu Národopisného musea
ceskoslovanského a dostala se posléze obšírne rozvedená a
ruznými úvahami o zarízení starobylích vsí opatrená i do
monumentálního díla o národopisné výstave, výkonným výborem jejím vydaného, kdež se s
ní setkáváme v kapitole „Modely staveb a obydlí, lidu
ceskoslovanského", jejímž autorem jest architekt Boža Dvorák...
...Toto opetované
poukazování na starobylý puvod Vápenska, kteréž tu prímo
prohlašováno za vzorne starobylou ves, primelo mne k tomu,
že podrobneji jal jsem se pátrati po vzniku osady této.
Výsledky, k nimž jsem dospel, a jež ovšem
liší se od názoru shora uvedených, dovoluji si tuto na
verejnost predložiti. Nedá se ovšem upríti, že
cetné, bez odporu starobylé vsi rázem kruhovým se vyznacují; bylo
by však pri nejmenším ukvapeno tvrditi, že
každá do kruhu stavená ves musila by býti
starobylou....
Historická mapa z
let 1836-1852
...Práve u Vápenska nachází se celá
rada okolností, jež jsou z tištených pomucek známy a k
opatrnosti pobízejí. Jestit to nepatrná vesnicka (má dle scítání z
r. 1891 ve 21 císlech 131 obyv.) a jest jakožto pouhá
osada pripojena k politické i katastrální obci hronetické; byl by
to, tuším, zjev nevídaný, aby starobylé, od praveku dobre
zachovalé místo bylo pouhou dependencí obce jiné; predpoklad,
že prubehem casu mohl tu nastati úpadek, nedá se tu
držeti, vždyt okrouhlá náves prece se zachovala
neporušena i s vencem budov ji obklopujících. Nápadný je
dále presne kruhovitý tvar návsi, který, tuším,
príliš dává na jevo ruku uceného geometra; tak pravidelne
lid nestaví, a presnost taková by sotva pretrvala tisícletí. K tomu
pristupují též nepatrné rozmery celé vsi, které vysvitnou pri
srovnání s jinými vesnicemi kruhovými po Cechách, na pr. u Ceského
Brodu, Plzne a j. Další závažnou pochybnost vzbuzují
samy stavby Vápenska: jednak svým novým a jednostejným rázem,
jmenovite však tím, že tu naprosto pohrešujeme
velkých statku; jak z modelu videti, jsou tu samí chalupníci a
domkári....
III.vojenske mapovani
1877-1880 ( 1:25000)
...O tomto nedostatku vetších
usedlostí poucuje nás též pohled na mapu gen. štábu (Z.
5, C. XII. Nový Kolín); zrejme tu videti, že Vápensko jest
jako poloostrov vraženo do území bývalého panství benáteckého,
takže kolem neho celkem jen nemnoho polností místo má; na jih
pak smerem k Hroneticum každému, kdo s mapami obeznámen jest,
ukazují dlouhé rovné aleje na šíré lány panské pudy. S tím
shodují se i údaje katastrální: celková výmera celé obce hronetické
i s Vápenskem ciní 752 ha, z toho však náleží ke dvoru
šibickému 437 ha, a nad to cást pozemku ke dvoru ve
Zboží. Mnoho-li tu tedy zbývá na malostatkárské pozemky
hronetické vubec a na Vápensko zvlášte? Dostatek to,
tuším, indicií k opatrnosti vybízejících....
...K r. 1599 uvádí se pri prodeji
panství benáteckého ves pustá Holicko neb Vápence (Sedláckovy Hrady
X. str. 243). To je však také jediná zmínka o vsi jména
tohoto; již pri delení panství benáteckého r. 1679 žádné
Vápence se nejmenují (ib. str. 244 sq.). Až zase Mappa geographica regni Bohemiae,
vydaná Josefem Chr. Miillerem r. 1720, ves jména tohoto opet
jakožto „Wapenitz sive
Ray" uvádí. Podobne Schaller (Bunzl. Kr. str. 32) jmenuje
„Wapensko, auch Wapenicze
und Ray genannt", avšak na panství lyském.
Rovnež i Sommer (Bunzl. Kr. str. 63) zná ves Wapensko a
podotýká výslovne, že jest dominikální...
"Wapenitz sive Ray" na
Müllerove mape Cech z roku 1720
...Klíc k této zdánlivé záhade nalezl
jsem v zemském archivu mezi elaboráty kommisse katastrální z r.
1713, ve fascikulu
týkajícím se panství lyského. Bekantniss-Tabella deren auf der
Herrschaft Lysa befindlichen Dorfschaften 1713 obsahuje ve 160
foliích statistické prehledy, týkající se všech vsí panství
tohoto; k Hroneticum a tím i k Vápenskuse vztahují fol. 70 —
79. Folium 75 jest tak zvaná pagina prima, obsahující pozemky
rustikální, a z neho vysvítá, že pri první visitaci r. 1654
byli ve Hroneticích ctyri sedláci a ctyri chalupníci, pak dva pusté
grunty: zemanovský a wokatowský; o Vápensku žádné zmínky se tu
nedeje. Naproti tomu dle zprávy, kterou podala o stavu panství
vrchnost r. 1713, bylo tu
již 15 usedlých, a rubrika jest již nadepsána:
„Hronetice a
Vápensko". V listu pak po tak zvané okulární visitaci (r.
1722 konané) prilepeném jest ke gruntu vokatovskému, jenž mel
výmery 40 korcu, poznamenáno: „Von diesem Grund rühren her
die Felder des Dorfes Wapensko sub Nro 9, 10, 11, 12, 13, 14 u. 15,
so unter selbe zertheilet worden." To jest tedy tech 7 císel, která
pribyla proti r. 1654. Jak z ostatních rubrik vysvítá, podelena
byla nová tato císla tím zpusobem, že k císlum 9—14 bylo
dáno dle udání vrchnosti po 5 korcích polí, a to sice dostal
každý po l.5 veriteli na trati „u vsi", po 4 korcích 2.5
vert. na trati „mezi príkopy", pak po kuse louky „na
ostrove", který dával jeden dvousprežný vuz sena (žádnou
otavu). Jak z fol. 76 vysvítá, dostala též císla 9—14 po
3/4 vertelích zahrady. Tato císla náležela tak zvaným
zahradníkum (Gärtner), naproti tomu císlo 15 byl pouhý domkár
(Häusler), jemuž patril jen kus pole „u marastu" ve
výmere 1 korce 1 vert., ani louky, ani zahrady nemel. Kommisse
okulární r. 1722 shledala, jako i jinde pravidelne, výmeru ponekud
vetší, totiž pri císlech 9—14 všech polí
dohromady po 7-Va korci až i po 8.5 korci, a pri císle 15 1
korec 23/4 vertele; zajímavejší však jest, že
dle jejího elaborátu mela císla 9 —14 též podíly na
trati „u boroví", a to v ruzné výmere, od 1 kor. 2 vert.
až do 2 kor. 2 vert. (kteréž v horejších sumách
7.5 až 8.5 korce jsou také zahrnuty). Tyto podíly u boroví
tedy bud vrchnost v priznání zamlcela nebo je k císlum dotycným
až nekdy v letech 1713 —1722 pridelila; na druhou
eventualitu by jmenovite poukazovala nestejná výmera dílcu k
jednotlivým císlum pridelených...
...Z toho vyplývá, že
nynejší Vápensko bylo nekdy v letech 1654 až 1713 rozdelením vokatovského
pustého gruntu založeno. Prímý dukaz toho nalézáme v
aktu c. 18, odpovedi to krajské kommisse z r. 1735 na otázky
kommissí subdelegovanou jí položené. Pod c.5 táže se tu
totiž kommisse subdelegovaná: „Bei dem Dorf Hronetitz
ist von Nr. 9 bis incl. 15 an Feldbau, mit der Anmerkung, dass
diese Felder von dem Dorfe "Wapensko herrühren, unter 43 Str. 3 Vt.
eingetragen worden. Nachdem nun in der Rolla kein Dorf Wapensko
genannt befindlich, also entsteht die Frage, welche die Herren
Kommissarien zu beantworten haben, ob die Realitäten nicht etwa
dominikal seien? oder was es darmit vor eine Beschaffenheit habe?"
K otázce této odpovídá kommisse krajská následovne: „Die von
denen possessoribus des Dorfes Hronetitz von Nr. 9 bis 15 (aus
welchen das Dörfl Wapensko post Visitationem generálem 1654
errichtet worden) besitzende Realitäten sind keineswegs dominical,
sondern es thun dieselben von dem wüsten "Wotakowskischen
steuerbaren Grund laut Rolla per 40 Strich herrühren, gleichwie
diesfällige Auskunft auch in unserer Bestandspagina angemerkt zu
sehen ist." Z techto slov zrejme tedy vysvítá, že Vápensko povstalo až po roku
1654...
...Shrneme-li vše, co
výše uvedeno, dojdeme k následujícím výsledkum : Dlužno
rozeznávati dve vsi podobného jména, starou a novou; stará ves Vápence stála na panství benáteckém,
nová víska Vápensko byla založena na lyskóm.
Stará ves Vápence nebo Holicko byla již r. 1599 pusta; klademe
ji na sever od nynejšího Vápenska do katastru obce
Zbožícka panství benáteckého, kde dosud veliká trat polností
nese jméno „na
Vápensku", kteréž se cte na nové mape generálního
štábu. Z této vsi snad pocházel Václav z Vápenic, jenž uveden jest
v registrech soudu komorního k r. 1500, jsa pohnán Linhartem
Krumpérem z Malé Strany o navrácení dvou v uschování mu daných
loží (Archiv Ceský X. 553); jelikož se pre odbývala pred
soudem komorním, musel to patrne
býti šlechtic a zeman. Nynejší ves
Vápensko, jinak též
Vápenice nebo Ráj, povstala nekdy vletech
1654—1713 tím,
že pustý grunt vokatovský u Hronetic mezi sedm poddaných rozdelen. Stalo se
to nejspíše asi za vlády
známého lidumila hrabete Frant. Ant. Šporcka,
jenž ujal se panství Lysé r.1679 (f r. 1738), a jenž
umelostí ruzných byl milovníkem, zámek lyský vystavel a na panství
zdejším též ves Doubravu jinak Francisci v podobe
dlouhé prímé ulice a i vísku Šnepov (Schnepfen-dörfl) r.
1709 založil. V lidu patrne ješte trvala upomínka na staré Vápenice; pozemky,
které náležely k zaniklé vsi recené Vápence nebo Vápenice, sluly Vápensko, jakož podobne pozemky u
dávného hradu receného Havraní (u Nymburka) sluly Havranskor a nyní tam stojí dvur panský
Havransko. Tím vysvetluje
se jméno Vápensko. Název
Ráj pochází snad ze
vtipu lidu, podobne jako
názvy Amerika, Sebranice, Nouzov, Šupelín a p.,
emfyteutickým všem prikládané...
I.vojenske mapovani
1764-1768 (1:28800)
...Pro vrchnost pozemky
zdejší, dílem kopcité, dílem bahnité, od dvora
šibického znacne vzdálené a nad to vetšinou cizími
lesními pozemky obklopené, nepatrnou mely asi cenu, a proto ráda je
postoupila poddaným, jmenovite když tím nabyla nových sil
robotních a brala k tomu od nich ješte znacné platy a
cinže...
...Staveno bylo dle urcitého plánu:
vymerena okrouhlá náves s dvema
príjezdy a kolem ní symmetricky rozestaveno sedm chalup; to
shoduje se s modelem i s polohopisným plánem, dle nichž
prucelím do návsi smeruje sedm domku, a na periferii puvodní vsi je rozestaveno sedm
stodol. Stavení, jež na plánu jest na levé strane
príjezdu, tuším, od jihu do vsi vedoucího (bohužel
opomenuto tu jak udání stran svetových, tak i císel popisných),
pokládám však teprve za pozdejší, ac plán oznacuje je
jako cást puvodní vsi; ustupuje do pozadí a zdá se býti pouhým
barákem s nepatrnou zahrádkou; snad je v pozdejší dobe
vestaveno da puvodní široké cesty, jak se to dosti casto po
všech dalo. K
tomuto jádru pribývaly prubehem casu chalupy ostatní,
avšak již bez urcitého plánu; vetšina jich stojí
na severní strane centra, nekteré též na jižní. Postupný
tento vzrust videti i z dat statistických; tak Schaller tu uvádí r.
1788 císel 16, Sommer r. 1834 již 19 a dle scítání z r. 1890
je jich 21...
Nové Vápensko zustalo však
pouhou k politické a katastrální obci hronetické pripojenou
osadou....
Ze sborníku "Podebradsko" III/2 z roku 1906 cituji:
Osada leží v katastru obce hronetické. Cítá ve 24 staveních 130 obyvatel. Osada je
prifarena do Kostomlat, priškolena do Stratova.
Bohumil Tuzar se v publikaci “Truhlice povestí a
starých príbehu okresu Nymburk” zabývá Vápenskem. Uvádí
povesti o dubu.
Za Hroneticemi u Vápenska, podél potoka Doubravky, rostl kdysi
hustý listnatý les. Na jeho kraji se tycil starý, mohutný vykotlaný
dub. O nem šly v celém okolí ruzné povesti.
V dutine rozložitého dubu se zdržovala
kolonie velkých netopýru. Jednou je vyrušila jistá
starena z blízkého Vápenska, sbírající v lese dríví.
Zakopla o koren dubu a hejno netopýru vyletelo ze stromu. Starenska
hruzou sepjala zbožne ruce a zacala se modlit. Hejno netopýru
okamžikem zmizelo opet v útrobách stromu.
Jiná povest praví, že kdysi kolem
vápenského dubu šel pár mladých lidí. jejich kroky
však vzbudily mracno netopýru ve strome. To vylítlo ven,
uchopilo mládence i dívku a zaneslo je oba do tmavé dutiny
dubu.
Dub mel prý duté koreny, které rostly a dosahovaly až
do bystrého potoka Doubravky (Vlkavy). V korenech se
schovávaly ryby pred cereny místních rybáru...
V textu jsou použity
materiály:
úryvky ze sborníku Ceský lid, rocník VII. rok 1898
Bohumil Tuzar "Truhlice povestí a starých príbehu okresu
Nymburk"
sborník "Podebradsko III/2 z roku 1906
web obce Kostomlaty nad Labem
a vyprávení jednoho domorodce (dekuji)