|
KAPLICKA NA PASTVISKU
Behem stoleti XVII. a pocatkem stoleti XVIII. radil v Uherskem Hradisti mor. Na tele nemocnych objevovali se hlizy, po nich pak v kratke dobe nasledovala smrt. Kolik lidi umiralo denne a pomoci nebylo.
Roku 17XX rozzuril se mor v Uh. Hradisti naposled. Pro nemocne zrizen byl pred mestem lazaret, asi pri sloupu u cesty do Maratic. 16. prosince 17XX byl vyklizen a zdravi z neho vyvedeni Dvere a okna lazaretu krizem zatlucena a nasledujiciho dne sv. Lazara nedaleko lazaretu slouzena mse a Te Deum, pri ktere i kusy (dela) se slyseti daly zapsal stary kronikar.
V teto zle dobe nenaslo se ani dostatek odvazlivcu, kteri by mrtve na hrbitov pohrbili. Tehdy byly vykopany pod marackym kopcem hluboke jamy, zvane sachty, do nich pak mrtvi a mnohdy i polomrtvi hazeni a polevani vapnem.
Jedne noci zjevila se nad okrajem sachty postava neznameho muze. Chtel prchati, ale nohy pod nim klesaly, takze vycerpan unavou padl k zemi. Po nejake dobe se probral opet z mrakot a vravoral dale. Nahle spatril na blizku chaloupku. Napjal posledni sily a dobelhal se az k ni. Obyvatele chaloupky zaslechli slabe stenani, ale neodvazili se vyjiti ven. Kdyz volani o pomoc neustavalo a klepani na okno se ozyvalo stale hlasiteji, otevreli.
Na prahu svetnice stanula postava neznameho. Byl to dustojnik. Jeho tvare byly na smrt blede a umazane od vapna. Ubozak byl nesmirnymi utrapami vysilen, hladov a zizniv. Prosil o neco k jidlu. Hostitele mu ihned nabidli chleb a sklenku vina na posilnenou. Hltave snedl podanou potravu, cimz opet nabyl ponekud sil, ze mohl slabounkym hlasem vypraveti svou prihodu: Byl jsem trochu nemocen a musel jsem ulehnouti. Za nedlouho prisli ke me sberaci mrtvol a snad se domnivali, ze i ja jsem zachvacen morem a ze brzy zemru. Aby nemuseli dlouho cekati na mou smrt, nalozili me nasilim na vuz mezi mrtve a pak s nimi vysypali do sachty. Tam jsem dlouho lezel v bezvedomi. Kdy jsem nabyl vedomi, cele telo me bolelo a hruza jimal pri pohledu kolem sebe. Po nadlidske namaze podarilo se mi z onoho mista vyvaznouti.
Na pamatku, ze se dustojnik pred jistou smrti zachranil, dal na marackem pastvisti vystaveti kaplicku.
|
|
Cache je jednoducha multi setrici objekt zajmu. (nektere udaje, potrebne pro jinou blizkou multi, byly skryty)
Na kaplicce je umistena socha sv. Sebestiana (patrona hrnciru, kozeluhu, vojaku, zahradniku, umirajicich) zasazena nekolika sipy. Jejich petinasobek prictete k tisicinam uvodni severni sirky a jejich ctyrnasobek k tisicinam uvodni vychodni delky a dostanete souradnice finalky. (pocitejte vsechny sipy, udaje na netu se rozchazeji) Uvnitr krabicky najdete indicie pro ziskani bonusove cache.
ĎÁBEL, RUSALKA; BELLA, KOSTRA
Presun kaple sv. Sebestiana
Duvodem a impulsem k premisteni kaple byl zamer rozsireni kolem vedouci komunikace v souvislosti zvyseni kapacity autobusoveho nadrazi, které v te dobe bylo situovano na Palackeho namesti.
Pripravne práce byly zahajeny pocatkem rijna 1968 pod vedenim Ing. Josefa Sevely. Sto tunova kaple byla zvednuta do vysky 1,5 metru, pred tim byla vymenena trouchniva podlaha kaple a nahrazena 20 cm silnou armovanou deskou. K vlastnimu presunu byly pouzity specialni transportni voziky – hydraulicke tanky.
Presun byl zahajen 6. ledna 1969, kdy byla kaple presunuta o dva metry, pokracoval 7. ledna, kdy byla kaple posunuta o 7 metru (smerem od silnice k hotelu Grand). Dne 9. ledna 1969 byly práce dokonceny a kaple usazena na nove vybudovanou zakladovou desku.
Presun provedla firma Transfera podle patentu dr. Ing. J. Wunsche, Csc. (projektant dostavby sportovní haly v UH) a Ing. Sulaka. Jednalo se o první presun stavby v republice, nasledoval presun dekanskeho kostela Nanebevzeti P. Marie v Moste.
Posledni kontrola cache: 1.12.2011 (316/XX)