Elektrické lokomotivy rady 100, 140, 141
(Kapesní Bobina, Bobina)
rada 100
V padesátých letech dosluhovaly staré stejnosmerné lokomotivy pro trate Tábor - Bechyne a Rybník - Lipno (napetí 1,A kV) z let 1903 - 41. Zároven byla plánována stavba lipenské prehrady, která vyžadovala prísun velkého množství materiálu. Proto byla v roce 1955 zadána výroba nové lokomotivy s termínem dodání už v roce 1956. Tak vznikly ctyri lokomotivy rady E 422.0 (dnes 100). V roce 56 byl dodán jeden kus a o rok pozdeji zbývající tri. Tyto lokomotivy byly cástecne odvozeny od již vyrábených lokomotiv rady E 499.0 (dnes 140). Zajímavé je, že v lokomotive je krome motoru také úschovna zavazadel.
Lokomotivy rady 100 zajištovaly dopravu na obou stejnosmerných tratích až do roku 1996. V roce 1997 byla zrušena a o rok pozdeji sešrotována 100.004 z Vyššího Brodu. Roku 1999 ji následovala 100.002, která se stala zdrojem náhradních dílu pro 100.003. Následne byly obe lokomotivy presunuty do Tábora. Lokomotiva 100.001 bude zachována pro muzejní úcely, Lokomotiva 100.003 byla v roce 2005 prevezena do depa a železnicního muzea v Lužné u Rakovníka. 100.002 je nyní v depozitári NTM v Chomutove Poslední provozní exemplár je 100.001 v Tábore.
Trat Rybník - Lipno byla po povodních zrekonstruována a upravena na napájecí systém 25 kV~50 Hz. Její provoz byl slavnostne zahájen 17.6.2005.
100.002 100.003
rada 140
Po rozhodnutí vedení CSD elektrifikovat trate stejnosmerným proudem 3kV bylo nutno vyrobit nové lokomotivy. Ty byly objednány v roce 19
B6. K vývoji byly prizvány švýcarské firmy SLM Winterthur a SAAS. Prototyp byl dokoncen roku 1953 a jeho cena byla témer 3 000 000 Kcs. Celkem bylo vyrobeno pet sérií, každá o neco levnejší. Jedna lokomotiva z páté série pak vyšla na 1 800 000 Kcs.
Tyto lokomotivy byly postaveny jako univerzální, tedy jak pro osobní dopravu - osobní vlaky, rychlíky, expresy. tak pro nákladní dopravu, nebo posun. S menšími úpravami byly tyto lokomotivy dodávány také do SSSR nebo KLDR.
Jak plynul cas lokomotivy procházely radou rekonstrukcí, napríklad byly dosazeny nové brzdice.
Rada 140 jezdila na ceskoslovenských tratích až do pocátku 90. let, kdy ji z ceskkých tratí vytlacily nové rady 162 a 163. Ze sta vyrobených zustalo po roce 2000 ve službách CD jen pet. Na slovensku mela tato rada vetší štestí, zacátkem devadesátých let prošlo patnáct lokomotiv generální opravou, která zajistila jejich použitelnost i do dalších let. Dnes je u ZSSK v provozu 14 lokomotiv.
Další fotografie
ZDE
rada 141
Lokomotivy rady 140 byly licencní výroby (musel se odvádet poplatek za použití komponentu cizích firem). Proto byl v roce 1957 vyroben prototyp nové nelicencní lokomotivy rady 141. Šlo o odvozenou lokomotivu z rady 140. Nejvetšímím rozdílem byla konstrukce podvozku. Oproti rade 140 tak mely pri vyšších rychlostech klidnejší chod. Dále dostaly novejší motory, ale výkon (2032kW) i maximální rychlost (1
C0 km/hod) zustaly zachovány. První vyrobené lokomotivy mely skrín podobnou jako rada 140, tedy se šesti kruhovými okny, ale následující série již mely okna hranatá.
Celkem bylo vyrobeno 61 kusu. Po vyrobení byly nasazeny do dep v Ústí nad Labem a v Praze Vršovicích, pozdeji byly presunuty do Hradce Králové ci Ceské Trebové, ale následne se opet vrátily do Prahy. Po rozdelení Ceskoslovenska prešly všechny do majetku CD a jezdí na méne významných osobních i nákladních vlacích. Do dnešních dnu se jich dochovalo jen jedenáct stroju, ale jen nekteré z nich jsou v provozuschopném stavu.
Bohužel tyto lokomotivy jž od jejich vzniku provází rada poruch. Ty byly odstranovány radou rekonstrukcí. V osmdesátých letech byly dosazeny nové podvozky, címž byla lokomotiva znacne vylepšena, puvodní špatná konstrukce podvozku zpusobovala praskání rámu a odpružení.
Zvlášte u této lokomotivy doporucuji precíst si detailnejší popis
ZDE.
Keš najdete na souradnicích:
N 50°05.(CA(B-1))-2
E 014°34.((B-1)(C-2)(C))-7
Kontrolní součet všech číslic: 46