První keš ze série ceské archeologie je venována únetické kulture a nachází se v blízkosti obce Únetice prímo na okraji významné eponymní archeologické lokality, velkého pohrebište únetické kultury, príslušící do doby bronzové.

EN
This is first cache from the set about czech archeology. It is deducated to the Únetice culture. The cache is located near the village Únetice, where was found the world famous eponymous archeological locality – burial ground of the Únetice culture from the bronze age.

Na pocátku druhého tisíciletí BC se ve strední Evrope zacíná vedle kamene a organických látek, objevovat nová surovina pro výrobu nástroju a zbraní, bronz. Tato zmena výrobního materiálu stojí na pocátku nového období, na pocátku doby bronzové.

Doba bronzová kolem roku 2200 BC postupne strídá pozdní dobu kamennou – eneolit. Vynález bronzu se postupne šírí z východního Stredomorí pres Balkánský a Pyrenejský poloostrov, i do vzdálenejších oblastí. Bronz, jako slitina medi, která je kujná, avšak mekká a cínu (5-10% ve slitine), je dosud nevídaným, velice výhodným materiálem, který je pevný a pružný. Protože je teplota, která je potrebná k tavení bronzu vyšší, než na ohništi, byly staveny speciální tavicí pece. Používaly se i hlinené nebo kamenné odlévací formy, jejichž výsledkem byl polotovar, který se dále zpracovával kováním, broušením…

Objevení
Práve do období starší doby bronzové (cca 2200-1700/1600 BC) radíme kulturu únetickou, která se stala rozhodující v celé vnitrní strední Evrope, protože vyplnuje skoro celé toto období. Na našem území zaujala témer celé Cechy i Moravu, dále území až po jihozápadní cást Slovenska, Dolní Rakousko, Durynsko, strední Nemecko až po Braniborsko, Sasko a Horní Lužici, J Polska na J od Poznane. Blízké vztahy mela únetická kultura i se sousedním Braniborskem, Rakouskem a s kulturami Karpatské kotliny. Únetická kultura však není na celém území, které zabírá, jednotná. Jejím centrem jsou Cechy, kde byla také poprvé rozpoznaná a nazvaná podle pohrebište, objeveného v roce 1879 roztockým lékarem Cenkem Rýznerem na Holém Vrchu v Úneticích u Prahy. Však ani v Cechách není tato kultura jednolitá, liší se regionálne. Asi nejvyspelejší je ve stredních Cechách se Slánskem, Podebradskem, Kolínskem a Prahou, dále v Pojizerí.

Koreny únetické kultury mužeme hledat nejspíše již na konci eneolitu, kdy se prolínaly a stmelovaly prvky ruzných neolitických kultur. Soudí se tak podle ruzných kulturních projevu, které jsou zároven typické pro kulturu zvoncových poháru ci pro kulturu se šnurovou keramikou. Proto únetickou kulturu považujeme za plod domácího prostredí s vlivy z Karpatské kotliny.

Starší fáze
Rámcove mužeme únetickou kulturu rozdelit na starší a mladší období. Staroúnetická fáze má prechodový charakter a vyznacuje se podobností ci totožností mnoha prvku s kulturou zvoncových poháru. Staroúnetická keramika se vyznacuje obvyklými vakovitými džbány a nekolika druhy mís a jsou mísy zdobeny plastickými pupky, symetricky rozmístenými na okraji nebo pod ním. Na hrncích, džbánech je obvyklá rytá ci plastická výzdoba v podobe trásní. Mrtví byli pohrbíváni ve skrcené poloze na pravém boku, tvárí k východu, ale hroby jsou chudší, než v následující fázi.

Mladší fáze
Mladší období únetické má již všechny znaky vyspelé kultury doby bronzové. Nálezy jsou pocetné a kvalitní, pocházejí jak z pohrebišt, tak ze sídlišt. Vyspelá únetická kultura zaujala predevším nížinné a mírne pahorkovité oblasti s úrodnými pudami. Kultura mela zemedelský charakter. Pestoval se jecmen, pšenice a proso. Chov zvírat je doložen kosterními nálezy ovcí, koz, prasat i hovezího dobytka, kone i psa. Obživa byla doplnována lovem kancu, jelenu, srncu, ale i vlku, medvedu, lišek, zubru, bobru i rybolovem. K lovu se používaly oštepy s pazourkovými hroty a kopí.

Naprostou novinkou v hospodárském živote je však zpracování kovu. Využívána byla ložiska medených rud v Harzu ve stredním Nemecku, v Alpách i na Slovenském rudohorí a cín se pravdepodobne težil v Krušných horách. Pravdepodobné je i rýžování zlata v Jižních Cechách. Bylo dosaženo vysokého stupne zpracování bronzu. Ojedinele jsou nacházeny i jednodílné kadluby na odlévání polotovaru plochých bronzových sekerek. Kadlubu – forem na bronzové výrobky – je však velice málo, a tak se predpokládá že množství nalezených predmetu bylo zhotoveno jinou technikou, technikou odlévání do ztracené formy (viz obr.). Existovaly však i jiné složité techniky, mezi než patrí i technika litých bronzových retízku s uzavrenými v celku litými clánky (obr.).

Odlévání do ztracené formy: žádaný predmet byl nejdríve vymodelován z vosku a obalen hlínou (1), po vypálení se vylil roztavený vosk (2) a do vzniklé dutiny se nalil roztavený kov (3). Hlinené formy se však po vychladnutí a ztuhnutí bronzu uvnitr musely rozbít (4).

Kovolitectví se stalo specializovanou profesí, ne domáckou prací. Domáckou výrobou zustalo hrncírství a tkalcovství. Tkalcovství je doloženo mnoha nálezy pomucek, dvojkónických preslenu a válcových hlinených závaží. Únetické keramické nádoby jsou dobre vypáleny a mají peclive opracovaný povrch, který je vetšinou vyhlazen do vysokého témer kovového lesku. Nádoby dostávají oblá tela a v míste nejvetší výduti je ostrý lom a hrdlo se od tela oddeluje žlábkovitým odsazením. Zdobení se témer vytrácí. Nejcastejším typem vyspelé únetické keramiky je klasický koflík. Další obvyklou keramikou jsou kónicky rozevrené mísy, hrnce se širokým hrdlem ci zásobnice. Ze sídlišt jsou známé i cedníky a dózy.

Únetická kultura znacne rozvinula šperkarství. Vedle bronzu se vzácne používalo i zlato. Obvyklé jsou náramky v nekolika tvarech - šroubovite stocené z tycinky s plochým nebo kruhovitým prurezem, nebo kulickovite svinuté z dvojitého drátu, anebo masivní kruhovité náramky.

Náhrdelníky byly casto zhotoveny z jantarových korálu, jiné byly tvoreny zavešenými bronzovými spirálkami, nebo perlickami, lasturami morských mekkýšu, nebo jejich bronzovými napodobeninami, zvírecími zuby, ci drobnými sklenenými korálky, získanými obchodem z východního Stredomorí. Tyto korálky jsou zároven nejstarším sklem objeveným ve strední Evrope. Obvyklou ozdobou byly bronzové terce s kuželovitým výcnelkem uprostred. Další hojne používanou ozdobou byly náušnice a záušnice, jimiž se zdobila hlava i úces. Ozdobou hlavy byly i celenky z pásku bronzového plechu s perlickami. Nejhojnejší únetickou ozdobou byly však bronzové jehlice, sloužící k uchycení odevu. Nejhojnejší je tzv. jehlice cyperská. Ke spínání odevu sloužily i bronzové spony.

Ze zbraní jsou nejcastejší dýky s trojúhelníkovitou cepelí a nekolika nýty k upevnení drevené rukoveti a hrotité sekery.

Mezi pracovními nástroji únetické kultury jsou nejhojneji zastoupeny ploché bronzové sekery s obloukovitým ostrím a vyvýšenými lištami na krajích. Z bronzu byla zhotovena i masivní dlátka a ctyrhranná šídla ci sekeromlaty. Krome bronzu se však nástroje vyrábely i z pazourkové štípané industrie i kostené industrie (šídla…). Depoty, hromadné nálezy vetšinou bronzového zboží - zbraní, ozdob ci polotovaru (tzv. hriven) - se vyskytují v celé strední Evrope.

O dálkovém obchodu svedcí baltský jantar, stredomorské sklovité korálky i zlato. Z karpatských a alpských ložisek byla privážena med. Obchodovalo se i prímo s medí, která byla dopravována v podobe hriven, polotovaru pro následné zpracování. Zrejmý je i obchod uvnitr únetického okruhu, napr. se solí ci cínem.

Lidé únetické kultury staveli na sídlištích domy s obdélníkovým pudorysem se svisle zapuštenými kuly, které byly prícne omotány proutím a omazány hlínou. Jejich podlahy byly bud na úrovni okolní zeme, nebo zahloubeny. Strešní konstrukci kryly došky. K vybavení príbytku patrilo ohnište.

Významným dokladem náboženského myšlení je zpusob pohrbívání a úprava hrobu. Casté jsou nálezy rozsáhlých plochých pohrebišt. V mladší únetické dobe byli mrtví pohrbíváni ve skrcené poloze na pravém boku, temenem hlavy k jihu a tvárí na východ. Hroby byly casto bohate vybaveny a setkáváme se i s pohrebními jámami, které jsou vyloženy kameny a pohreb zasypán balvany. Nekdy je pohreb obklopen kamennou zídkou, takže tvorí hrobku.

Konec únetické kultury není zcela jasný. Ve strední Evrope byla vystrídána kulturou mohylovou a posléze kulturou lužickou. Nekteré únetické prvky však prešly do kultury mohylové a zachovaly se tak do strední doby bronzové.

Význam únetické kultury
spocívá predevším ve faktu, že se jedná o první a poslední kulturu, která se vytvorila na našem území a zároven zde mela své ústredí, rozšírila se do znacné cásti strední Evropy a velmi úzce souvisela s kulturami svého okolí a mela na ne vliv. Díky zvýšené zemedelské produkci, došlo k nárustu pracovních sil, které umožnily vzniku nových specializovaných odvetví. Na prvním míste v techto odvetvích stojí težba a zpracování kovu, pak výroba keramiky a dále obrábení parohu, kosti a dreva. Tyto pomery vedly k velkému rozmachu smeny produktu, predevším medi a jejích slitin. Únetická kultura tak znamená pocátek kovové civilizace ve strední Evrope, která prináší nové pracovní techniky, i nové spolecenské vztahy mezi výrobci a odberateli. Kovolitci a kovotepci predstavují první spolecenské skupiny, odlišné svým specializovaným pracovním zamerením od ostatního osídlení.

Významná nalezište v Cechách
Nížinná sídlište: Holubice, Hrušky, Konobrže, Postoloprty, Praha – Makovice, Tešetice...
Výšinná sídlište: Blucina, Radslavice, Sedlec/Hradsko, Slaný, Vraný, Znojmo...
Pohrebište: Únetice, Mikulovice, Brodce, Brezno, Holubice, Hrušky, Libciny, Mušov, Olomouc, Postoloprty, Rebešovice, Tešetice, Tursko, Veprek...

Únetice dnes
Dnes v Úneticích pusobí Spolek pro obnovu únetické kultury, který se stará o kulturní vyžití v obci. Plánované akce a informace o spolku se mužete dozvedet zde: http://www.unetice.cz/Unetice.asp?Menu=Spolek a o Úneticích se doctete zde: http://www.unetice.cz/Unetice.asp?Menu=Obec Pro divadelní soubor DivOch (pri Spolku pro obnovu únetické kultury) o objevení únetické kultury doktorem Cenkem Rýznerem napsal Václav Matoušek divadelní hru Holá fakta o Holém vrchu. Pokud budete mít príležitost a hra se bude ješte hrát, vrele ji doporucuji! Prameny:

• Buchvaldek M. a kol., 1985: Dejiny praveké Evropy. Praha: SPN.
• Jirán, L. (ed.), 2008: Archeologie pravekých Cech/5. Doba bronzová. Praha: Archeologický ústav AV CR.
• Lutovský, M. – Smejtek, L., a kol., 2005: Praveká Praha. Praha: Libri.
• Matoušek, V. – Pohribný J. – Dvorák, V. – Vytiska, V. – Fuksa, P., 2003: Únetická kultura. Únetice: Spolek pro obnovu únetické kultury.
• Neustupný J. a kol., 1960: Pravek Ceskoslovenska, Praha: Orbis.
• Pleiner, R. a kol., 1978: Praveké dejiny Cech. Praha: Academia.
• Sklenár K. a kol., 2002: Encyklopedie praveku v Cechách, na Morave a ve Slezsku. Praha: Libri.
• http://www.unetice.cz/Unetice.asp?Menu=Spolek
• http://www.unetice.cz/Unetice.asp?Menu=Obec

Jak na keš
Udané souradnice vás zavedou na parkovište pred místní hospodou. Doporucuji se zde lehce (nebo i dukladneji) obcerstvit, nebot pro zjištení posledního z císel souradnic, kde je keš uložena zjistíte práve zde, prímo v hospode. Více o zjištení císla (T) se dozvíte níže v kvízu. Až dosadíte poslední z císel, tak už nezbývá nic jiného, než se vydat pro nedaleké finále. Keš se nachází na okraji pohrebište, pokud se od ní podíváte na západ, hledíte prímo na nej. Pro vyluštení souradnic keše je nutné vyrešit záludný archeologický kvíz.

T) Vaším úkolem je zajít do únetické hospody, parkovište pred ní je na souradnicích N50°09.072´ E014°21.187´. V hospode je nutné zjistit pocet fotografií, zarámovaných v jednom rámu na stene (viz. fotka). Hospoda má otevreno denne od 11 do 22 hodin!

Preji príjemný lov!