Na mnohe otazky z historie Doubravniku dosud nemame uspokojive odpovedi. Archivy obsahuji jen nektere dochovane pisemnosti, a kde nic neni, tam se musime spokojit s legendou ci povesti v ustnim podani...
Na homolovitem kopci nad Doubravnikem, Bozince, je kaplicka sv. Mari Magdaleny Vkrada se domnenka, ze kdysi zde bylo pohanske kultovni misto - boziste - a od toho nazev Bozinka. Byl snad klaster v teto koncine zalozen za ucelem vymyceni pohanskych ritualu nastupujicimi krestany ? Nebo nazev pochazi jednoduse od nektere prislusnice rodu Pernstejnu Bozeny, ci Bozenky?
Kaplicka na Bozince byla kdysi zapalena bleskem a dlouho se nalezala ve zriceninach. Az v roce 1897 byla obnovena v nove podobe. Traduje se, ze cihly na stavbu byly rucne podavany retezcem z obecni cihelny az nahoru na kopec.
Jizni strana kaple je polokruhovita. Byla snad postavena v dobe budovani cernvirske rotundy? Z Bozinky byl pred jejim zalesnenim primy vyhled k Brnu a v opacnem smeru na hrad Zubstejn. To bylo jak znamo prvni sidlo Pernstejnu nez ve 13. stoleti vybudovali mohutny Pernstejn. (Samotny Zubstejn je od 15.stoleti v rozvalinach.) Nebyla snad Bozinka jakasi hlaska, odkud se predavali zpravy dale do krajiny ? Tato domenka se zda byt nejpravdepodobnejsi, protoze samotny klaster i hrad Pernstejn a dalsi objekty, musely byt nutne strazeny... Jestlize se vsak ponekud vzdalime uvedenym predstavam a podivame na vec v sirsim kontextu, jasne vidime, ze zaver 17. stoleti s sebou prinasi nejednu stavbu podobneho razeni. V nejblizsim okoli Doubravnika je mozno nalezt podobne stavby - napriklad kaple sv. Ducha ve Svitavce na vrcholu izolovaneho kopce Hradisko (r.1706), nad zamkem v Cerne Hore na vrcholu kopce Paseky (r.1726) a napriklad take na vyvysenem ostrohu nedaleko od klasterni rezidence v Sebetove u Boskovic (r.1711). Vsechny tyto uvedene stavby nesou spolecny znak – vrchol dominantniho kopce, zajistujici jejich viditelnost (tehdy) z siroke vzdalenosti. Jejich ucel spociva v prezentaci krestanstvi nikoliv v podobe tesneho sepjeti s Bohem, ale spise v siroke pusobnosti jako zdaleka viditelny monument katolicke viry. Da se predpokladat, ze rekatolizace na pernstejnskem panstvi, rizena hrabecim rodem Lichtenstejnu – Kastelkornu, vyvrcholila v devadesatych letech 17. stoleti prave stavbou kaple na vrcholu vyrazneho kopce nad Doubravnikem. Na Bozince. Tento pocin je dolozen listem z roku 1692. Obsah listu priblizuje duvod vystavby kaple s uvedenim zakladnich rozmeru stavby a jeho soucasti je i jednoduchy planek. V listu se vzletnou formou zminuje vznik kaple jako novostavby v celem jejim rozsahu, nikoliv tedy s moznym vyuzitim ci prestavbou nejake starsi "strazni veze". Plan kaple sestava z priblizne ctvercove lodi, zakoncene pulkruhovym knezistem o stejne siri. Sirka kaple podle planku cinila 3 sahy, delka pak 4 sahy, tedy asi 5,7 a 7,6 metru. Pudorys je bez otvoru, pouze ve stredu kratsi steny proti presbytari je zachycena poloha vstupu. V knezisti je nacrtnut oltar. Predchudcem kaple na vrcholu kopce byl pouze dreveny kriz, ktery zde byl umisten zrejme v pocatcich rekatolizace.
Nazev kopce lze v soucasnosti bez primych dokladu resit pouze znacne hypoteticky. Z rady moznosti se nabizi i domnenka o moznem odvozeni pojmenovani od druhu porostu (tehdy nezalesneneho) pahorku –bezoveho kere . Tedy Bozinka od slova Bezinka - podobne jako se oznacuje napr. brezovy porost brezinka atd. Pri oprave kaplicky v roce 1970 bylo pod omitkou objeveno mnozstvi fresek a starych napisu ze 17.stoleti, podobne jake se nachazeji v chodbach Pernstejna. Strazni poslani objektu by dosvedcovaly i strilny objevene v obvodovem zdivu. Bohuzel jak napisy, tak strilny byly zazdeny, aniz by je kdo alespon ofotografoval. Dalsi oprava kaplicky na Bozince se konala u prilezitosti sta let jejiho obnoveni roku 1997, ale nebyly objeveny zadne dalsi nalezy. A tak dal toto misto a jeho poslani zustava zahaleno tajemstvim, az do doby, kdy bude treba proveden slibovany archeologicky pruzkum.
V kaplicce je kur, na ktery nevedou schody. Pristupny je z venku po zebriku, ktery se pristavuje k oknu napravo od vstupu.