Skip to content

Konesprezka - Lany Traditional Geocache

Hidden : 5/31/2009
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

CZ: Procházka lesem po trati zaniklé koněsprežné železnice
EN: A walk through woods along the former horse drawn railroad

Jak ke keši: Ideálně dostupná na kole i pěšky. Doporučené parkování je vyznačeno waypointem. Od parkoviště až ke keši vede asfaltová cesta (zákaz vjezdu motorových vozidel), která přesně kopíruje trať třetího úseku koněspřežné železnice. Keš se nachází asi 1 km od parkoviště a pro její odlov není nutné přelézat oborní plot.

Píše se rok 1827. Evropa se už vzpamatovala z napoleonských válek. České země úpí v žaláři národů – habsburské říši, ale to úpění je docela pohodlné. Na rozdíl od let předchozích i nastávajících se jedná o klidnou, mírovou dobu naplněnou relativním blahobytem. V architektuře a umění se projevuje zdobný biedermayerovský styl. Tančí se valčík. V Anglii se odehrávají změny, které budou později nazvány průmyslovou revolucí. Již dva roky tam jezdí na trati Stockton - Darlington vlaky tažené parní lokomotivou. Hlavním cílem rakouského kancléře Metternicha je však stabilita postavená na podezíravém konzervatismu. Železnice? Metternichova odpověď zní: „Dobré cesty přivádějí nepřítele do země!“ Navzdory tomu vznikají v Čechách první železniční tratě v kontinentální Evropě. Ve zmiňovaném roce 1827 je zahájena doprava mezi Českými Budějovicemi a Lincem, a zároveň je vydáno císařské povolení ke stavbě trati Pražsko-lánské. Obě dráhy jsou koněspřežné, ten pokrok není radno přehánět.

Vlak koněsprežky vyjíždí z obory u Lán
Vlak koněsprežky vyjíždí z obory u Lán
(budova na obrázku je dnešní dům č.p. 10, viz waypointy)

Původním cílem Pražsko-lánská dráhy bylo spojit Prahu s Plzní. Jednalo se o projekt feudální, hlavními akcionáři koněspřežky byli Šternberkové (radnické panství), Fürstenberkové (křivoklátské panství), Clam-Martinicové (smečenské panství) a další. Trasa vycházela z Prahy a měla vést přes Veleslavín, Liboc, Ruzyň, Hostivice, Jeneč, Výhybku u Kladna, Mrákavy (dnes železnicní stanice Kamenné Žehrovice), Srby, Kačici a Rynholec do Lán, odtud lesem na Píně a Brejl, pak údolím Klíčavy do Zbečna a nakonec proti proudu Mže (Berounky) až do Plzně. Trasa byla záměrně stanovena tak, aby měli k železnici dobrý přístup všichni podílníci. Takto projektovaná koněspřežní dráha měla zajišťovat pravidelný transport zboží mezi Prahou a Plzní, zejména umožňovat rychlou a levnou dopravu dřeva z rozsáhlých a těžko přístupných oblastí Křivoklátska. Na jejím vyměřování se podílel i francouzský inženýr Joachim Barrande. Během těchto prací objevil naleziště trilobitů u Skryjí (viz The Trilobites of Skryje).

Nákres prázdných nákladních vagónu koněspřežky

Stavba koněspřežní dráhy byla zahájena v květnu 1828. Stavět se začalo na několika úsecích najednou a vzhledem k úspornému vedení tratě po vrstevnicích stavba rychle pokračovala. Už v březnu 1830 začal fungovat provoz mezi Prahou a stanicí Výhybka (dnes nádraží Kladno). V říjnu téhož roku dorazila železnice do Lán, kde byl vybudován nádražní areál. Z něj se dodnes zachovala jedna budova (č.p. 10). Celková délka železnice dosáhla 51,6 km což v té době představovalo 43% evropské a 28% světové železniční sítě. Pravidelný provoz mezi Prahou a Lány byl zahájen však až o rok později, díky administrativním průtahům se totiž zpozdila výstavba prvního pražského nádraží za Píseckou branou. Třetí úsek trati, z Lán na Píně, se podařilo dokončit až v roce 1833. V té době však už společnost pro výstavbu železnice zápasila s finančními problémy. Navíc provoz na trati bylo nutno zastavit aby se odstranily technické problémy zpusobené příliš úsporným provedením trati i nevhodnou technickou konstrukcí. Společnost zbankrotovala a dráhu převzal kníže Fürstenberk do výlučného vlastnictví. Trať byla opravena a provoz znovu obnoven. O tři roky později kníže Fürstenberk železnici pronajal pražskému obchodníkovi Schimannovi. Ten provedl další opravy, rozšířil provoz a zejména vybudoval čtvrtý úsek trati, z Píní do údolí Klíčavy k tzv. Dolní pile na Brejli. Byl to technicky nejnáročnější úsek trati, který však měl celou stavbu zhodnotit umožněním snadného transportu dřeva. Celková délka trati dosáhla 61,5 km. V údolí Klíčavy se stavba navždy zastavila. Úseky železnice v okolí Lán zůstaly v provozu až do roku 1873 a sloužily zejména k dopravě dřeva.

K poslednímu úseku dráhy vás zavede volné pokračování této keše Koněspřežka - údolí Klíčavy.


Důležitá upozornění:
Keš není uložena v oboře, nepřelézejte prosím oborní plot.
Signál je tu špatný, použijte nápovědu.

Informace pro cyklisty:
Doporučuji odlov na kole.
Nachází se na trase cyklistických multikeší Lánske kolo a Okolo obory.

Zdroje:
František Švarc: Pražsko-lánská koňská železnice, Okresní muzeum Rakovník, 1998
Václav Vodvářka: Lány a okolí ve světle místních a pomístních jmen, Státní okresní archiv Rakovník, 2006
Václav Vodvářka: Koleje do křivoklátských lesů, nepublikovaný text, 2008
Koněspřežka Praha-Stochov-Lány-Pilsko-Brejl, článek na webu Zrušené a zaniklé železnice v ČR
Wikipedia

This cache will take you to a short walk along the former horse-drawn railway. It was the second railway in continental Europe and in 1830 with its 51.6 km it represented 43% of European, or 28% of worldwide railway network. The original intent was to connect Prague with Pilsen. This project was unfortunately never finished because of many reasons: The builders wanted to cut the cost and they followed the terain too closely, the railway had too many curves and hills and the transportation was therefore too slow. The railway also experienced many technical issues and the operation had to be interrupted for repairs several times during its existence. In 1833 the building society has run out of budget, it was taken over by count Furstenberk who operated it for several years. In 1836 he leased it to a Prague businessman named Schimann who extended the railway to Klicava river in the middle of Krivoklat woods. Here the construction finally stopped, the railway never reached Pilsen. It remained in operation till 1873 and it was used mainly for timber transport.
Practical information: The best starting point is a small parking place near the new road south of Lany (see waypoints). You may want to take a short walk to the house No. 10, see waypoints) - it doesn't look particularly interesting today, but it is the original building of Lany railway station. After returning back to the parking place you will follow your GPS towards the cache. It will take you to a narrow paved forrest road that follows exactly the former railway. The cache is placed about 1 km from the parking place. The GPS signal reception can be problematic here, therefore please don't hesitate to use the hint. The cache is hidden outside Lany game park, please do not attempt climbing the game park fence!


Additional Hints (Decrypt)

[CZ:] mn prqhyv [EN:] oruvaq gur fvtaobneq

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)