V domku, v nemz rodina Mrstíku zila, je dnes expozice Regionálního muzea v Mikulove, ve které jsou soustredeny památky na oba umelce, na jejich zivot a literárne-dramatické dílo.
Bratri Alois a Vílém Mrstíkové zili v Divákách, kde Alois ucil na tamní obecné skole (1889-1924) a kde je Vilém po své tragické a dobrovolné smrti i pochován. Zdejsí prostredí pod jménem Habruvka se Aloisovi stalo inspirací pro rozsáhlou románovou kroniku Rok na vsi, v niz zachytil zivot slovácko-hanácké vesnice na prelomu století. Jejich spolecným dílem je realistická drama Marysa, cerpající z vesnického prostredí v Tesanech, vzdálených jen nekolik kilometru od jejich diváckého bydliste. Tato hra je dodnes v repertoáru predních divadelních scén.
ALOIS A VILÉM MRSTÍKOVÉ
V ceské literature vynikly v období na prelomu 19. a 20. století dve osobnosti spjaté s literárním zivotem mesta Brna a jeho okolí - Alois a Vilém Mrstíkové.
Alois Mrstík
*14. 10. 1861 Jimramov
†24. 2. 1925 Brno
Prozaik a dramatik, autor zánrových obrázku a rozsáhlé kroniky, zaznamenávající realistickou metodou sociální a etické konflikty, lidové tradice a svébytné koreny zivota moravského venkova, autor cestopisných a memoárových crt, publicista.
Vilém Mrstík
*14. 5. 1863 Jimramov
†2. 3. 1912 Diváky
Prozaik, autor impresionisticky ladených románu, lyrických obrázku z prírody, cestopisných crt a realistických povídek, spolutvurce ceského realistického dramatu, publicista, esejista, jeden z predstavitelu kritické generace 90.let, jenz prosazoval ruské realisty a dílo Emila Zoly, prekladatel hlavne z rustiny.
Narodili se v Jimramove na ceskomoravské vrchovine, pocházeli ze ctyr sourozencu. Bratr Frantisek, lékárník, zil v letech 1865 - 1909, bratr Norbert, prekladatel z rustiny a polstiny a fejetonista, v letech 1867 - 1905. Jejich otec byl obuvník a matka svadlena. V roce 1869 se rodina prestehovala do Ostrovacic u Brna. Zdejsí krásná príroda zapusobila zejména na Viléma, pozdeji sem umístil dej svého románu Pohádka máje. V r. 1874 se rodina opet stehovala, tentokráte do Brna. Alois a Vilém zde studovali - Alois ucitelský ústav a Vilém gymnázium. Po ukoncení studia Alois pusobil jako zatímní ucitel v Lískovci u Brna, v Rakvicích u Breclavi, jako poducitel v Hrusovanech u Brna a v Tesanech. R. 1889 byl jmenován správcem skoly v obci Diváky u Hustopecí, kde zustal az do své smrti.
Vilém dokoncil stredoskolská studia v Praze na malostranském gymnáziu.Viléma krome literatury pritahovalo téz malírství a puvodne mel v úmyslu studovat po maturite malírskou akademii v Praze. Z nedostatku financních prostredku se musel tohoto zámeru vzdát a zacal studovat práva. Po roce vsak studia zanechal a poté se jiz plne venoval literature. Rodice, zijící od r. 1884 téz v Praze, se r.1889 odstehovali za Aloisem do Divák a v r. 1892 je sem následoval i Vilém. Díky aktivite obou bratru se Diváky staly jedním z center moravské kultury. R. 1893 tu oba bratri zalozili knihovnu a v následujících letech sem zajízdeli cetní moravstí i cestí umelci (Karel Elgart Sokol, Václav Hladík, Leos Janácek, Alois Kalvoda, Jaroslav Kvapil aj.). Prátelské styky udrzovali téz s Jozou Úprkou, Josefem Merhautem, Frantiskem Pecinkou.
Z Divák Vilém Mrstík (na rozdíl od Aloise) casto odjízdel, nejcasteji do Prahy. V roce 1896 podnikl cestu do Ruska. Jiz v dobe svých studií v Praze si oblíbil francouzský naturalismus, zejména Emila Zolu, a ruskou realistickou literaturu, zvláste Dostojevského a Tolstého. Naturalismus a ruskou literaturu (z níz také prekládal) propagoval ve svých kritických statích. Dalsí jeho aktivitou byla obrana prazských historických památek pred bezohledným bouráním. rada clánku v casopise Rozhledy a bojovná brozura Bestia triumphans (1900) je obzalobou nekulturnosti prazského magistrátu. Prispíval predevsím do casopisu Rozhledy, Svetozor (zde 1892 Pohádka máje), Ruch, Lumír, ceská Thálie, Zlatá Praha, Hlas národa, Literární listy, Národní listy, Pozor, ceská revue, Moravskoslezská revue. V letech 1907 az 1910 s bratrem Aloisem Moravskoslezskou revui redigoval. Beletristická tvorba Viléma Mrstíka oscilovala mezi impresionismem a realismem. cást jeho díla vznikla ve spolupráci s bratrem Aloisem, v ní Vilém predstavoval zivel aktivnejsí, kreativnejsí, poetictejsí a náladovejsí. V.M. debutoval v r. 1883 prózou, básní a zlomkem versované tragédie v almanachu omladiny Zora. Nejvýznamnejsí cástí jeho prozaického díla jsou romány z pocátku devadesátých let, Pohádka máje (1891- 92 vycházela první a podnetnejsí verze ve Svetozoru, druhá verze vysla knizne v r. 1897) a Santa Lucia (1893), oba silne autobiografické. V románe Santa Lucia (1893) zobrazuje osudy chudého moravského studenta Jirího Jordána, který prichází do Prahy s velkými ideály, ale zrazen, bez pomoci a zbaven iluzí zde umírá bídou.
Radostný vztah k zivotu prostupuje jeho román Pohádka máje (1897), príbeh mladé studentské lásky, kde Mrstík ukázal, jak pobyt v krásné prírode mení cloveka. Je to oslava zdravého zivota a radosti z prírody, lokalizovaná do brnenského okolí. Dejiste (ostrovacická myslivna a okolní lesy) se dnes nazývá na Mrstíkovu pamet Pohádka máje. Kniha pusobí svým lyrismem a impresionistickou oslavou krásné moravské prírody.
Svezest si dodnes zachovaly jeho prírodní crty a obrázky s bohatými impresionistickými záznamy nálad, barev a dojmu (Obrázky, Kniha cest). Od poloviny 90. let Vilém Mrstík pracoval na rozsáhlém románu Zumri, který vycházel po cástech casopisecky. Román zustal nedokoncen, knizní podobu po autorove smrti pripravil Karel Elgart Sokol, který nacrtl i dokoncení románu podle Mrstíkových skic a vyprávení.
Alois Mrstík vstoupil do literatury prózami uverejnovanými ve Vesne a Národních novinách. Prispíval do Moravské orlice, Zlaté Prahy, Lumíru, Svetozoru, Národních listu, Máje aj. V letech 1907 az 1910 redigoval (s bratrem Vilémem) Moravskoslezskou revui. Vrcholem jeho slovesné tvorby je románová kronika Rok na vsi (1903-4). Je to siroce zalozený obraz zivota na vsi na rozhraní Slovácka a Hané. Alois Mrstík v tomto svém díle prinesl nové prvky do zobrazování venkova. Vykreslil zde zivot na moravské vesnici v rámci církevního roku (tj. od podzimu do podzimu) se vsemi jeho zvyky, radostmi i strastmi. Spíse nez celkovou koncepcí pusobí dílo presvedcivými detaily, plastickou kresbou postav, spádným, dobre odposlouchaným dialogem a presností záberu venkovského zivota. A. Mrstík má vytríbený smysl pro svéráz venkova, s lítostí pozoruje, jak se venkovský zivot rozkládá pod vlivem mesta. V definitivní úprave byl Rok na vsi prohlásen za spolecné dílo s bratrem Vilémem. Vilém, jehoz silou bylo zejména impresionistické lícení prírody, je patrne autorem prírodních lyrických popisu v románe.
Spolecnou prací obou bratrí je drama Marysa (1894), které rozhodujícím zpusobem zasáhlo do vývoje ceského dramatu - je vrcholem realistické dramatiky 19.století. Stavba hry je prostá a logická, postavy jsou vytváreny s velkým charakterizacním umením. Je to syrové drama dívky provdané proti své vuli za bohatého vdovce, jejíz nestestí ústí v revoltující akt, vrazdu manzela. Hra vyniká psychologickou hloubkou, opírá se o funkcní detail, o civilní výraz, vyuzití dialektu i lidové písne a pronikave osvetluje nekteré rysy dobového zivota na moravské vesnici, zejména její neosobní spolecenský a zivotní rád poznamenávající a deformující chování cloveka. Vznikla z podnetu, který Alois puvodne zamýslel zpracovat románove, rozhodující podíl na konecné podobe mel zrejme Vilém. Stala se soucástí klasického repertoáru ceského divadla, byla uvádena i v cizine.
Prameny :
www.divaky.cz
www.mzm.cz
Odlov Cache:
STAGE 1 N 48° 59.346 E 016° 47.272
Stojíte pred domem v kterém zili bratri Mrstíkové. Na dverích je cedulka, na které najdeme tel. císlo na pruvodkyni. Pocet písmen jejího príjmení(Presne ve tvaru tak, jak je napsáno na cedulce!!!)nám dá císlo - A
STAGE 2 N 48° 59.363 E 016° 47.276
Ted stojíte pred pametní deskou kterou bratrím Mrstíkum venovali obcané Divák. Nás bude zajímat pocet slov v nápisu na desce.(Nepocítáme jejich jména a data pod portréty na stranách desky) - B
STAGE 3 N 48° 59.343 E 016° 47.361
A ted pro zmenu stojíme pred pomníkem padlých, z první svetové války. Jsou na nem jména a fotografie. Nás bude zajímat pocet dochovaných fotografií, Bílá místa po odloupnutých nepocítáme - C
STAGE 4 N 48° 59.224 E 016° 47.338
Nyní stojíme na hrbitove, a pred námi je hrob Viléma Mrstíka. Na nem nalezneme téz cedulku z dvouciferným císlem hrobu. První císlo si oznacíme jako - D druhé pak jako - E
Kontrolní soucet je 45
A tady budeme hledat finálku:
N 48° 59.(E-B)(A-B)D
E 016° 46.(C-E+1)(C-12)(E*D/A)
Závorky mezi sebou nenásobíme.
První tri stage muzete absolvovat prakticky drive-in . U stage4 zanechte geovozidlo dole pod hrbitovem na kraji silnice. A totéz parkování doporucuji i pro odlov finálky!
Preji príjemný lov ;-)).
