Starý Motol a Krízovnický/Richtruv pivovar
Tahle keška vás provede po pametihodnostech starého Motola. Cestou, která víceméne vede podél Motolského potoka, postupne uvidíte:
1. Bývalý Maltézský mlýn, zvaný též Motolský (N 50° 03.960 E 014° 19.611)
2. Kríž nad mlýnem (N 50° 03.964 E 014° 19.657) - trochu nebezpecné místo, takže budte opatrní. Finálka se dá odlovit i bez toho, že tam pujdete.
3. Krízovnický/Richtruv pivovar (N 50° 04.013 E 014° 19.796)
4. Kapli Nalezení sv. Kríže (N 50° 04.059 E 014° 19.858)
5. Motolský zámecek (N 50° 04.105 E 014° 19.916)
6. A nakonec motolské rybníky a finálku
1. Bývalý Maltézský mlýn
Bývalý Maltézský mlýn, zvaný též Motolský. Mlýn je poprvé zaznamenán roku 1574, jako mlýn Tomanovský, kdy Václav Zajíc z Házmburka dovoluje Janu Tomanovi postavit nový mlýn. Díky stavebním úpravám pri rozširování komunikace je dnes severní cást mlýna skryta za navážkou a je videt pouze první patro. Od potoka, tedy z druhé strany je patrno celé stavení.
2. Kríž nad mlýnem
Pochází z roku 1721 a pripomíná údajne smrt mladíka, který spadl ze skály dolu. Pod skálou vyverá minerální pramen. Podle jiných pramenu tento kríž vyznacuje hranici panství maltézského rádu.
3. Krízovnický/Richtruv pivovar
Motol, dríve též Motoly, byla stará zemedelská obec a sadarská obec, jejíž území využívali zemedelci již v praveku. Rozprostírá se na širokém údolí Motolského potoka a prilehlých stráních. Poprvé je doložena v listine Plaského kláštera z roku 1146. Tehdy byla majetkem svatojirských reholnic. Patrne již od stredoveku se zdejší proslunené stráne využívaly jako vinice a byl zde postaven pivovar, o jehož založení však neexistuje ani orientacní casová datace (?pred 1654). Jisté však je, že od 18. století náležel Motol cele rádu maltézských rytíru spojeným zde tehdy se jménem velkoprevora Františka Tauffera z Roviny. Na skalním ostrohu nad údolím vztycili rytíri roku 1721 posvátný pískovcový kríž (vrch Kalvárie). Dále zde zbudovali mlýn, zámecek a barokní kapli. Obec Motol patrila rytírskému rádu až do 20. let 20. století, pricemž zmínený pivovar zažil svoji nejvetší slávu na pocátku 20. století, kdy jej spravovala a rídila renomovaná pivovarská rodina Richtru. V té dobe se zde varil proslulý trináctistupnový cerný Richtruv ležák a Richtrovi zdvojnásobili rocní produkci z 5000 hl. na 10 000 hl. piva.
Dominantu pivovaru (nekdejší hospody zminované již v 17. století) tvorí bývalý hvozd (patrová sušárna sladu), na jižní strane jsou další budovy a krídlo s bývalou chladírnou a pivovarským sklepem. Novostavba východního krídla sleduje stopu puvodního krídla s komínem a varnou zboreného pri rozširování silnice. Budova hvozdu z 3. ctvrtiny 19. století se znakem maltézského rádu nese znaky historizující architektury industriálních staveb této doby. Západní krídlo je pozdne barokní, v prízemí se nacházejí valené a krížové klenby, které pokracují až do krídla jižního. Po roce 1738 se Motol stal majetkem rádu maltézských rytíru. Rozkvet vrcholil na pocátku 20. století za slavné pivovarské rodiny Richteru. V roce 1922 kupuje pivovar pražská obec, o rok pozdeji výroba piva koncí. Objekt byl nadále využíván jako sklad lounského piva a v provozu zustávala i pivovarská restaurace. Severní trakt utrpel pri rozširování Plzenské ulice v letech 1974 a 1981. Ubourané severní krídlo, jehož cást byla ješte barokního puvodu, obsahovalo varnu a s kotelnou a polygonálním komínem. V roce 2000 probehla prestavba komplexu na hotel.
4. Kaple Nalezení sv. Kríže
Ke kopulovité barokní stavbe z let 1743–54 se vztahuje jméno Kiliána Ignáce Dientzenhofera; kapli s kruhovým presbytárem zdobí fresky zobrazující Nalezení sv. Kríže a Vítezství kríže nad pohanstvím.
5. Motolský zámecek
Na míste stredoveké tvrze vznikla v l. 1686-89 podle projektu J.A.Canavalle za úcasti štukatéra Spazia nákladem Kryštofa Vratislava z Mitrovic jednopatrová stavba zámecku s barokními osteními oken a portálu. Dvoukrídlá budova s dominantou veže na nároží má bohate clenenou fasádu. Kolem dvora jsou seskupeny hospodárské budovy. Interiéry objektu jsou novodobe upraveny. Hospodárské budovy dvora pochází z 19. století. Zámek je verejnosti neprístupný.
A kde je finálka?
Finálku najdete na souradnicích:
N N 50° 04.[21*x+1]
E E 14° 19.[233*x]
kde
A=císlo popisné + císlo orientacní Maltézského mlýna
B=letopocet na kríži nad potokem. Pro ty, kterí tam nepujdou je to rok, kdy byl kríž postaven. Pro ty, kteří tam půjdou, je to ten z XVIII století.
C=soucet všech císlic na zelené tabulce, která je umístena na severní stene pivovaru
Tabulka nekam zmizela. Bylo na ni PRACE 7833 CSN 018012
D=letopocet na veži zámecku
X=poslední císlice souctu A+B+C+D
Zdrojové weby:
http://www.pivovary.info
http://www.pivety.com/Uctenky/UctPrahaMotol.htm
http://www.prazskapetka.cz/node/4312
http://envis.praha-mesto.cz/(qtxdhwnksbzb1v45iq3ls245)/zdroj.aspx?typ=2&Id=74564&sh=-1875894454#zakl_udaje
http://www.atlasceska.cz/praha/motolsky-zamek/
hodiny