Když v roce 1825 sestrojil konstruktér George Stephenson první parní lokomotivu, málokdo tehdy uveril, že nahradí v té dobe hodne využívané konesprežné železnice, kterých bylo na území Rakouska – Uherska celá rada, s približnou délkou 250 kilometru. A práve mezi prvními železnicemi na našem území, které využívaly pouze parní provoz, byla i trat Pardubice – Liberec

Trat zacíná na velkém pardubickém nádraží, které od 90. let nese prídomek hlavní. Pokracuje pres Rosice a do Hradce Králové. (V Rosicích se na ni napojuje trat z Havlíckova Brodu, jižne od hradeckého nádraží je potom triangl, kterým je možné prejet z pardubicko-liberecké dráhy na trat do Velkého Oseku, po které prijíždejí do Hradce Králové prímé rychlíky z Prahy). Trat pokracuje do Jaromere, Dvora Králové a Staré Paky, dále potom pres Železný Brod (kde se pripojuje trat od Tanvaldu), do Turnova (kde je dnes také velká železnicní križovatka, nebot tam od roku 1865 vede trat od Mladé Boleslavi, která byla o sedm let pozdeji prodloužena až do Prahy) odkud pres Rychnov u Jablonce nad Nisou pokracuje až do Liberce

 
Trat Pardubice – Liberec je také jedna z mála tratí, o jejíž provozování soutežili ruzní dopravci. Výberové rízení na provozování rychlíku nakonec v roce 2006 vyhrály Ceské dráhy, které se v podmínkách zarucily, že budou nasazovat dieselové jednotky rady 843 z 90. let s odpovídajícími vlecnými vozy.

Vedle nich se ale na trati mohou cestující setkat s radou dalších vozidel ruzného stárí. Zejména v okolí Jaromere, kde je v bývalé výtopne umísteno železnicní muzeum, je možné setkat se i s parními lokomotivami. Po pardubicko-liberecké trati casto lidé cestují i za rekreací. Je možné dostat se po ní napríklad k hradu Kuks, do Dvora Králové proslulého zoologickou zahradou nebo do Ceského ráje.

Cache