Jestrebi hory tvori tahly, asi 15 km dlouhy zvlneny hrbet jez je vyznamnym krajinnym predelem v JZ okraji Broumovske vrchoviny (horopisne patri k Zaclerske vrchovine). Severovychodni svahy se stupnovite svazuji do Policke panve, jihozapadni vnitrozemske svahy se svazuji prikre do vnitrozemi podel hronovsko-poricske poruchy. Drive byly nazyvany Brendy.
Geologicky jsou tvoreny prvohornimi usazeninami karbonu (slepence a arkozove piskovce) a casto nacervenalymi jilovci (nazyvane podle nejvyssiho vrcholu Zaltman – 739 m jako zaltmanské arkozy). Ve vychozech hornin jsou misty zbytky zkamenelin mladokarbonskych jehlicnanu rodu Dadoxylon (lidove zvanych araukarity), kde nejvyznamnejsim nalezistem jsou Krystofovy kameny, puvodne vyhlasene jako chr. prirodni vytvor, dnes ve spatnem stavu. Vetsina araukaritu byla nesetrne vylamana. Nad Petrovicemi ve slepencovych skalach jsou vymlety tzv. virove hrnce (Kolcarka).
V sedle za Odolovem byl provozovan hlubinny dul (Zaclersko -svatonovicky cernouhelny revir– sloje odolovského souvrstvi). Tezba zde zacala v r. 1590 a skoncila 31.12.1990. Po stopach tezby nas vede naucna stezka, otevrena koncem roku 1997, diky niz se daji objevit zbytky naspu konske zeleznice, usti mnoha stol a dalsi pozustatky dulni cinnosti, ktere by oko nezkuseneho turisty nedokazalo v lesnim porostu rozeznat. Koho zajima hornictvi, ten si tu prijde na sve. Krome znaceneho Svatonovickeho okruhu je tu jeste Muzejni a Rtynsky okruh, ktere priblizuji historicka dulni dila na vetsine uzemi Jestrebich hor.
Hrebeny Jestrebich hor a severni svahy patri od roku 1991 do CHKO Broumovsko. Vyskytuje se zde velke mnozstvi rozlicne fauny a flory. Pred rokem 1950 zde byla Prirodní rezervace Radvanicke araukarity.
Jestrebimi horami prochazela sveho casu také hranice Svidnickeho knizectvi, ale take hranice Protektoratu Cechy a Morava. Hrebenem Jestrebich hor se tahne linie opevneni zbudovaneho pred druhou svetovou valkou, proto zde muzete najit mnoho objektu opevneni. Nektere z nich (napr. u Odolova) jsou castecne zrekonstruovany a slouzi jako muzea.
Na vrcholu Zaltmanu byla postavena rozhledna s vyhledem na Krkonose, Orlicke hory, Stolove hory (Gory Stolowe), Sovi hory (Gory Sowie), Kunetickou horu a Broumovskou vrchovinu.
Odolov je vychozi misto pro vetsinu turistu, kteri smeruji za vyhlidkou na rozhlednu Zaltman. Mistni dominantou je veznice (byvale Vychodoceske uhelné doly) - navstevu nedoporucuji :-), a pamatnik osvobozeni. Jiz mene navstevniku smeruje na opacnou stranu, smerem ke Svedskemu vrchu a Krystofovym kamenum.
Cache lezi cca. 400m od hlavni silnice. Zde se Vam otevre panorama Krkonos a Jestrebich hor, castecne i rtynsko-svatonovicke kotliny. Z tohoto mista muzete na jare videt i takzvanou Mapu republiky na Studnicní hore.
Pro nalezeni cache NENI nutno lezt za oploceni, nic rozebirat ani hrabat :-)